V atmosféře první exoplanety byla nalezena voda
12.9.2019, Jan Vítek, aktualita

Exoplaneta K2-18 b obíhá červeného trpaslíka v souhvězdí Lva a nyní se dostala do titulků díky tomu, že jde o vůbec první planetu cizího systému, na které byla detekována voda. A jde navíc o svět, který se nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy.
K2-18 b je od nás vzdálena přibližně 110 světelných let a obíhá navzdory svému označení až jako druhá známá planeta v daném systému červeného trpaslíka, který dosahuje jen asi 1/3 hmotnosti našeho Slunce. Právě červení trpaslíci jsou známí jako velice aktivní hvězdy, v jejichž blízkosti to planety mohou mít s udržením své atmosféry opravdu těžké, ale K2-18 má být dle astronomů neobvykle klidný. To může být pro K2-18 b zcela zásadní na její krátké 33denní dráze kolem její hvězdy.

To bychom měli základní charakteristiku a nyní se můžeme věnovat tomu, co astronomové objevili díky sledování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Právě díky němu byla vůbec poprvé v atmosféře planety cizího systému nalezena vodní pára, což i vzhledem k faktu, že se planeta nachází v obyvatelném pásu, ukazuje se slušnou pravděpodobností na přítomnost tekuté vody na povrchu.
A to zároveň z K2-18 b aktuálně činí exoplanetu, která má ze všech známých podobných světů největší šanci na podporu života v nám známé podobě, jak uvedl také autor studie, Angelos Tsiaras z University College London.
Jeho studie tvrdí, že na planetě K2-18 b panují teploty zhruba mezi -70 °C a 47 °C, což je velice podobné tomu, co máme na Zemi. Nicméně v ostatních ohledech se tento svět od Země značně liší. Jde především o to, že má asi dvojnásobný průměr, a tedy několikanásobnou hmotnost, kvůli čemuž se nachází u horní meze toho, co nazýváme superzemí. Dle velikosti a hmotnosti můžeme zjistit také hustotu, která nejvíce odpovídá Měsíci nebo Marsu, což by zase mohlo znamenat, že K2-18 b je vodní svět, který z velké části, nebo rovnou zcela pokrývá oceán.
Zatím se nedá nic bližšího říci, protože ačkoliv Hubble objevil vodní páru, nelze z toho stanovit, kolik vody tam je. Opět tak musí přijít ke slovu James Webb Space Telescope, jenž bude nejdříve vypuštěn v roce 2021 a už nyní na jeho služby existuje předlouhý pořadník. Pomoci by zde ale mohl také Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large survey (ARIEL) evropské ESA, který se snad do vesmíru podívá už v příštím roce.
Zdroj: Astronomy