V Jižní Koreji vznikl ternární CMOS čip pro 0, 1 a navrch 2

Binární zpracování dat vychází přímo z toho, jak fungují počítačové čipy a jejich elektrické obvody. Máme tu prostě 0 a 1, čili proud skrz teče, nebo neteče. Dle toho se využívá také binární způsob zápisu dat, což platí třeba pro pevné disky, optické disky nebo v minulosti pro děrné štítky. Ale co moderní SSD, však tak mají i triple nebo quad-level cell, ovšem jde stále o binární data, jen ne jeden, ale až čtyři bity v jedné buňce. 

 

 

V Jižní Koree tak nyní vzniklo s přispěním Samsungu zařízení, které ukazuje, že může být s pomocí technologie CMOS vytvořen trinární či ternární čip a ve výsledku počítač. A že jde o tři hodnoty, ty mohou být využity v rámci různých ternárních logik. Máme tu nevyváženou s {0,1,2}, vyváženou {-1,0,1} nebo třeba logiku s neznámým stavem {F,?,T}. Jeden takový trinární bit pak nazýváme logicky jako trit, přičemž očividnou výhodou ternárních počítačů je to, že můžeme zakódovat čísla či prostě obecně informace do méně tritů než bitů.

 

Nový korejský ternární počítač založený na CMOS čipu byl vyvinut pod vedením profesora Kyung Rok Kima z UNIST a jde o nevyvážený typ. Využívají se zde přitom tranzistory, přičemž třetí hodnotu zde prezentuje únik proudu (leakage current). Výzkum přitom ukazuje, že existuje možnost, jak tyto systémy komercionalizovat s využitím dnes dostupných technologií pro výrobu počítačových čipů. 

 

Jihokorejci se zde ale nesnaží přijít s technologií, která by mohla posunovat dopředu ty nejvýkonnější počítačové čipy a dál prodlužovat platnost Mooreova zákona, ať tedy ještě stále platí, nebo už ne. Jde spíše o tvorbu energeticky velice efektivních zařízení kombinujících binární a ternární okruhy (včetně konverzní logiky), která mohou pracovat pouze na taktech v řádech kHz či MHz. Může jít třeba o úsporné IoT systémy využívající umělou inteligenci a strojové učení, kde se architektury stále ještě vyvíjejí a je možné prorazit s diametrálně odlišným přístupem. Že bychom se mohli těšit třeba na ternární grafický čip, to skutečně nehrozí. 

 

Zatím je ale nesnadné říci, k čemu všemu by ternární čipy vůbec mohly sloužit, ale vypadá to, že se točí právě především kolem AI. 

 

Zdroj: Extremetech, Techopedia