Asi tak, kdyby dali sklon 15 stupňů, tak nemusí čistit.

A jakým směrem? U cyklostezky, která se všelijak klikatí budete těžko všechny panely orientovat na jih...

Jakým směrem? Tím nejvýhodnějším jak se to zrovna hodí. Panely udělají dobrý výkon i při orientaci čistě na západ nebo čistě na východ.

Samozřejmě mě došlo, že cyklostezky maj všechny možný směry. Nechat je vodorovně se mě zdá opravdu blbý, že kromě listí, se tam bude usazovat vrstva prachu a pylu, takže určitě bych je někam naklopil. Nejhorší případ je cyklostezka rovnoběžně s poledníkem, takže bych tam panely naklopil na východ nebo západ a všude jinde je směr lepší, kde by se naklápěli na stranu, která je víc na jih a úhel bych dal třeba 30° a když by to někde nebylo moc blbý, tak bych zkoušel i prudší sklon pro lepší zimní výkon. Naopak kde by to ve městě nebylo vhodný, tak aspoň těch 15°. Podle filmů jsou historicky zastřešený chodníky i někde v Praze v blízkosti škol a to bylo jen kvůli dešti, tak teď může být význam, proti dešti, slunci a pro výrobu proudu a až se bude využívat ve velkém i dešťová voda, tak i ta se tam může zachytávat. Pro výrobu proudu teda jen kde je dost slunce.

Jenže nelze naklonit jen jednotlivé panely, protože pak by to přestalo plnit funkci střechy. Šikmá by musela být celá střešní konstrukce. To pochopitelně lze, ale bude pak potřeba řešit okapy a odvod vody z okolí, neboť při dešty poteče voda proudem k jedné stráně.

A kdo tvrdí, že je to vodorovně? Já to tedy z fotografie nepoznám. BTW, i přes minimální spád, který to má, je účinnost staková, že 300 m zastřešení jinak nevyužitelné plochy má takový výkon, že by nakrmilo téměř 100 EV. Dle mého zcela dobrý záměr a zastřešení cyklostezek se ujme, vašemu ­"chytráctví­" navzdory. :­-/

Já z fotky poznám, že to je vodorovně. Kdyby to bylo jednotky stupňů našikmo, tak už by to bylo poznat. Dobře to je poznat třeba podle podpůrné konstrukce.
Pro oplachování deštěm by jednotky stupňů možná skoro stačili, ale pro zimní výkon ne. Aby to dávalo dobrý výkon i v zimě, je důležitý velký sklon, jinak to je dobrý jen na léto. V zimě je Slunce nejen nízko, ale svítí přes tlustou vrstvu atmosféry a proto je potřeba úhel optimalizovat hlavně podle úhlu slunečních paprsků v zimě, aby to za den něco vyrobilo. Naklopením ideálně pro zimní roční období by to ale bylo moc vysoké a mohlo by to někde překážet nebo moc stínit na okolní pozemek, nebo překážet ve výhledu, je ale potřeba to naklopit aspoň trochu podle možností.

O jaké nevyužité ploše se bavíme? Povrch cykloztezky je využit pro pohyb cyklistů. Na něm ale ty panely umístěné nejsou, staví se kvůli nim zcela nová konstrukce.

A informace o roční produkci energie je zcela k ničemu, neboť to vyrábí elektřinu jen přes den, když je slunečno. Jenže přes den vám v těch EV jezdí lidi, takže nevím, jak je chcete nabíjet energií ze slunce. Navíc když je hezké počasí, lidí budou spíše jezdit na těch bicyklech, a tedy EV nebudou potřeba dobíjet. Autem se více jezdí v zimě, když je hnusné počasí.

Otázkou je, zda cyklisté budou chtít jezdit podobnými tunely.

Tak ony ty solary logicky zas tolik rozpalene nebudou když přeměňují nejakou energii na elektřinu. Druhá vec ze je to ohyzdné. Kdyby radsi misto 1000 těchto hnusů postavili jednu stabilní jaderku.

Jenomže Němci jaderku nepovažuji za ekologickou. Oni raději budou hlasitě propagovat solár a vítr, a potichu pálit uhlí a plyn.

A co třeba místo volovin se soustředit na to, jak vyhořelé palivo zpracovat? Protože to je úplně jediný problém, který lze považovat za neekologický.

Nebo jestli dnes někdo stále mává s ­(ne­)bezpečností jaderné elektrárny... tak je mi ho líto.

Tak ono vyhořelé palivo už využití má. Jsou zkušební provozy, kde se vyhořelé palivo používá jako zdroj tepla pro malou lokální teplárnu.

Pak urychleme proces ­"zkušební­" ­-> ­"reálný­" a problem solved.

Ale chápu to, státní rozpočty se musí pořádně podojit. S velkým efektivním zdrojem by to šlo jen jednou, s výstavbou mnoha malých neefektivních zdrojů hnanou zelenou propagandou je to nekonečný příběh. A o ten jde především.

Soláry mají účinnost kolem 20%?

80% je pořád hodně. Nevíc ve vodorovné poloze se mnohem hůř chladí, takže ta teplota bude vyšší než při normální montáži. A to zase sníží účinnost.

Asi si nikdy neviděl solární panel v létě co? Přeměna světla na elektřinu má asi tak 20% účinnost, něco se odrazí, zbytek se přemění na teplo.

A teď mu ještě vysvětlit, že fyzikálně přes 34% to nepůjde ­(i tak to bude daleká budoucnost­) a může se mu zhroutit solární svět :)

A proč by to jako nešlo?

Podle Shockleyova­-Queisserova limitu je maximální účinnost slunečních článků s ideálním polovodičem omezena na přibližně 33,7 %. Tento limit vychází z termodynamických principů a zohledňuje ztráty energie způsobené absorpcí fotonů se zářivou energií menší než šířka zakázaného pásma materiálu, stejně jako tepelnými ztrátami při přeměně světla na elektřinu. Tak proto :)

Je sice hezké, že znáte Shockleyův–Queisserův limit, ale asi jste úplně zapomněl na jeden jeho jeden veledůležitý detail. Týká se max. účinnosti jednoho, opakuji JEDNOHO p­-n přechodu. Jenže Vy těch přechodů můžete mít více. Nynější rekord je 39,5 % ­(nepočítáme­-li systémy s koncentrací energie­). A proč? Protože má více p­-n přechodů ­(konkrétně tři­). Takže se ptám znova, proč by nešlo překonat 34 %, když už to dávno bylo překonáno? ;­-)

Ano, při použití více než jednoho p­-n přechodu v solárním článku je teoreticky možné překonat Shockleyův­-Queisserův limit, ale jen teoreticky. Tandemové soláry limit nepřekračují, jen obcházejí. To znamená, že vrstvy s vyšším zakázaným energetickým pásem absorbuje krátkovlnné světlo, zatímco vrstvy s nižším zakázaným energetickým pásem absorbuje dlouhovlnné světlo. Rekord je myslím i vyšší, ale je to sandwich, hodně drahý a laboratorní, prostě dva a více solárů na sobě.

Což ve výsledku znamená, že je možné mít solární panel s větší než 34% účinností.

Jen upřesním, že jestli účinnost dosáhli fyzikálním pokusem, tak už to není teoreticky. Dokud je to teoreticky, tak není jistota, že ve výpočtu nebo simulaci není chyba. Články dnes běžně na střechách kdysi svou účinnost dosáhli taky jen laboratorně za vysokých nákladů. Tím nechci říct, že dnešní pokusy se určitě dostanou na střechy, ale že to nevíme.

Přesně tak! To zas projektoval nějaký bezmozek.

Běžný asfalt promění 95% slunečního záření na teplo. Solární panel přemění 22% na elektřinu a ostatní na teplo, navíc ve výšce. Ve výsledku bude oblast chladnější.