Nedáváte náhodou dohromady několik věcí najednou? To, že Vaše zařízení nevydrží dva týdny nabité, neznamená, že se neděje pokrok v baterkách. Ona totiž výdrž souvisí nejen s nabídkou energie ­(kolik jí máte v baterii­), ale také s poptávkou ­(kolik chce z té baterie samotné zařízení­). A přiznejte si, že dnes telefon používáte výrazně jinak než před 10 lety a ta poptávka je mnohonásobně vyšší.

Ty baterky v telefonech jsou dnes kapacitou cca 5­-7krát větší než v minulosti, jenže on také výkon těch zařízení je někde jinde. Ono pohánět 6,5­" displej je úplně jiná legrace než maličký monochromatický LCD s 1,5­". Kdysi se z telefonu zavolalo, max. napsala nějaká zpráva, dnes na tom hodiny surfujete na internetu, mnozí na tom hrají náročné hry, sledují seriály,... Ona třeba i první generace iPhonu SE s 1642mAh baterkou zvládne vydržet 4­-6 dní bez nabití, když ji používáte jako hloupý telefon.

Netvrdim, ze nie je pokrok v baterkach a ich technologiach, len poukazujem na to ako ludstvo striela odboku a tvrdi nam zajtrajsok uz dnes. Vposlednych rokoch mame minimalne 5 uber technologi bateriek kazdy mesiac. A vysledok je kde?

A kde by měl být? Snad ne už na trhu. Propána, výzkum něčeho takového, to je obvykle 10­-15 let, než se to dostane na trh. Takže jestli v laboratoři někde otestují baterku a publikují nějaký článek nebo tiskovku, tak to v podstatě jen začátek, ne konec toho cyklu. To nejste v závěrečné, ale počáteční­(!­) fázi.

Třeba QuantumScape nás různými prototypy baterek zásobuje už pěknou řádku let, už je také nějakou dobu dodává automobilkám. Ale už před těmi X lety říkal, že to bude vyrábět nejdřív v roce 2024, a to ještě v nepříliš velkých sériích. Nezapomínáte např. na to, že je na to potřeba postavit továrnu? Získat všechna stavební povolení, postavit to, zprovoznit, zahájit ověřovací výrobu,... Jen toto máte několik let poté, co máte hotovou vyvinutou baterku. Vždyť to je úplně normální proces. Je něco jiného oznámení vývoje, nějakého výsledku, a úplně, úplně někde časově jinde je spuštění výroby.

ty bys měl zůstat v jeskyni aby ti náhodou pokrok nezpůsobil trauma.

To je od tebe zase perla :­) Jako obvykle nechápeš, o čem mluví, ale to není divu :D

A ten Biwatt, který vyšel včera, jste nepostřehl? Tak šup, přečíst i ten ;­-)

elektro jede.. v 50 letech to byla atomova energie, dneska je to elektrifikace s akumulatorama ;­)
Mne by zajimalo, jestli existuje oprvdu solidni studie, ktera by se zabyvala dopadem vyroby a recyklace baterii­/akumulatoru na zivotni prostredi. Nedivil bych se, kdyby byl negativni dopad nakoec vyssi, nez jejich pozotovni vyuziti v ramci ­"ciste energie­".

"Mne by zajimalo, jestli existuje oprvdu solidni studie, ktera by se zabyvala dopadem vyroby a recyklace baterii​­/akumulatoru na zivotni prostredi.­"

Jestli Vás to opravdu zajímá, stačí použít Google ­(a platební kartu, protože spousta těch studií je za paywallem­). Vezměte si tak roční dovolenou, abyste všechny ty studie zvládl přečíst, najít jejich slabiny i silné stránky a udělat si z toho nějaký závěr. Spousta z nich se ale bohužel týká jen emisí CO2, ale ne dalších dopadů.

Toho sa nedockas, teda aspon relevantnej studie, ale iba ciastkovych vynatkov, aby to az tak neekologicky nevizeralo.

Prozatím se pozitivum akumulátorů ­- konkrétně v automobilové dopravě ­- projevuje pouze v přesunu znečištění někam jinam. ­(Pro pomalejší ­- tam, kde se vyrábí energie­). Existuje spousta studií, které naprosto jasně dokládají, že se prozatím nejedná o nic zásadně a vyjímečně ekologického. Jedná se ovšem o pokrok, kterému by se mělo jít jednoznačně naproti. Těch aspektů je mnoho a ty, které právě hovoří zcela jasně proti tomu, aby se toto odvětví nazývalo zcela jednoznačně a nepokrytě ­"nejčistším­", jsou zašlapávány a cenzurovány zelenou lobby ekoteroristů. Elektro se musí dotovat, intervenovat za něj, říkat pro ­(ale proti jen omezeně, aby se neřeklo­) a celkově ho tlačit masám do hlavy, aby se prosadilo a zakázat spalovací motory, aby jiná možnost nebyla. Podotýkám, že nemám ani auto, ani řidičský průkaz a převážně jezdím na kole či chodím pěšky, ale i tak se mi to ani za mák nelíbí. Není to totiž o tom, že mě to osobně příliš netrápí, ale nás a evropu to bude zatraceně bolet. Hloupostmi typu greendeal a dalšími si jen likvidujeme ekonomiku a dobrovolně snižujeme životní standardy, které jsme si na konci minulého století budovali. Za tohle jsme zvonili klíči? Aby se horních deset tisíc na světě mělo dobře? :­) Znovu opakuji, že mi nikdo nepodsune, že jsem velký bojovník za spalovací motory a že jsem zapšklej proti pokroku v bateriích či jakémkoli jiném, jen se mi nelíbí ten jednostranný a nekritický pohled obhájců elektromotorů za každou cenu. Ti to mají buď od přirození, nebo od zaplacení či od obojího. Za vším hledej prachy až na prvním místě, samozřejmě...

Dron s pred 5 rokov vydrži rovnako dlho vo vzduchu ako drom dnes. Ked mi vydrži dron 60 minut lietať tak poviem že konečne nejaky pokrok, ale dovtedy...
Už 1­/4 storočia sa rozprava o novodobych bateriach, len čo stoho ked prešlo 1­/4 storočia a stale na trh nedorazili.
Už som za tych 25 rokov videl minimálne 100 konceptov na lepšie baterie, lenže alebo draha vyroba, či skutočne parametre napokon stali za prd, či ich patent skončil v nejakom trezore ...
Zatial najlepši koncept je vodik. Ja som fakt zvedavi čo vymyslia do toho 2030, na čom ludstvo pobeži :)

"Už 1​­/4 storočia sa rozprava o novodobych bateriach, len čo stoho ked prešlo 1​­/4 storočia a stale na trh nedorazili. ­"

Tak jen pro info, před 25­-30 lety měly Li­-Ion hustotu 90 Wh­/kg. Dnes je standard 240­-280 Wh­/kg a do aut už se montují i s 360 Wh­/kg, tedy jsou na trhu. Já nevím, jak byste si představoval nějakou změnu, když ani 3­-4násobek nestačí.

"Zatial najlepši koncept je vodik.­"

Vodík je především neskutečné mrhání energií. Ten má smysl tehdy, pokud jde o odpad z výroby něčeho jiného, co by nebylo využito.

Tak tam se užívají převážně Li­-Pol, kde možná ten vývoj není tak překotný, tam se hlavně hrálo na proudovou zatížitelnost. Když vezmu své 10­-15 let staré články ­(z nichž mnohé kupodivu ještě fungují­), s tím co je teď tak ten rozdíl ve váze je v řádu procent, max desítek.
Ten vodík je takový sporný, tam kde jsou velké přebytky třeba přes den a v noci, nebo blízké době se spotřebují to trochu smysl dává, než materiálově náročné li­-x úložiště, pokud se to tedy nezabije nějakými kompozitovými nádržemi při požadavku delšího skladování. Na úložiště by měli úředníci nařídit výrobu baterií z CO2, pak by byl svět spasen...

Tak ona spousta firem používá pořád stejné články a např. můj fotoaparát má nachlup stejný akumulátor jako jeho předchůdce před 10 lety. Každopádně ten vývoj tu postupně je.

Když už jsme u těch dronů, tak třeba DJI Mavic Mini měl 8,36 Wh v 50 gramech, tedy 167 Wh­/kg. Mavic Mini 3 má 18,1 Wh v 80,5 gramech, tedy 225 Wh­/kg, resp. 28,4 Wh ve 121 gramech, tedy 235 Wh­/kg. To je 35%, resp. 41% navýšení hustoty během 3 let.

DJI Inspire 1 měl 99,9 Wh na 570 gramů, tedy 175 Wh­/kg, dnešní DJI Inspire má 98,8 Wh ve 470 gramech, tedy 210 Wh­/kg, navýšení o 20 % za 9 let. Mnohem méně než v prvním případě, ale stále lepší než nic. Znova, jde především o postupnou evoluci, ne nutně revoluci. Jestli někdo čeká, že se zničehonic objeví v novém produktu baterky s dvakrát vyšší hustotou, tak bude čekat asi do smrti. Ale až umře, tak ty články budou mít tu hustotu třeba 5násobnou od doby, kdy začal čekat, jen si toho nevšimne, protože bláhově čeká na skok. Jsou to ale především kroky, ne skoky.

I na 24jádrové Core i9 jsme neskočili rovnou ze 486. Postavte vůči sobě CPU z roku 2010 a 2023 se stejnou konfigurací jader. Nějaká revoluce veskrze žádná, ale 4jádrové Core i3­-12100 s 3,3­/4,3 GHz dá v Geekbenchi 2119­/6874 bodů, zatímco 4jádrové Core i7­-960 s 3,2­/3,46 GHz jen 488­/1636 bodů. Mezigeneračně žádná revoluce, ale za 13 let Vám stoupl výkon 4,2­-4,4násobně, a to se Boost zvýšil jen o 25 %. TDP se navíc snížila ze 130 na 60 W.

To zhruba souhlasí, ale násobně stoupla životnost a proudy. Když jsme se snažili nahradit li­-x nicd články, ta že začátku byla životnost třeba 20 cyklů, dnes 2Ah článek vydrží těch cyklů třeba sto a dává 100A zatímco ten starý zvládl tak 70­-80 při nižším napětí a petinove životnosti, nemluvě o ceně. Takže ta evoluce je docela dobrá. Jen pokud je plán dělat na elektřinu vše, tak by baterie měly být vyráběny z materiálu s takřka neomezenou dostupností, což by ty sodíkové splňovat mohly. Pokud někdo mluví o udržitelnosti a třeba litiu v jedné větě, měl by ho začít užívat...
Mě se třeba líbily superkondenzatory, bohužel tam se vývoj nějak zasekl. Třeba v autě mi to přišlo jako ideální kombinace s menší baterií, případně menším spalovacím agregátem.

Keby sa tolko financii nalialo do vyskumu efektivyty ziskavania vodiku, tak by sme boli uz davno inde, ale to tak nevynasa ako prevratne koncepty baterii.

Vodík je především oser.Jestli že jste jeho fanda a troufám si říct že ano je dobré znát svého favorita i z té temné strany a tedy přečíst si i argumenty jeho odpůrců nebo alespoň někoho nezaujatého. Vodík má své nesporné výhody ale také komplikace nad kterými nelze jen tak mávnout rukou.Jeho výroba je zatím stále velmi neefektivní pokud se budeme bavit o zeleném vodíku.jeho molekuly jsou extrémně malé tedy velmi obtížně se skladuje s tím souvisí nepříjemné ovlivňování vlastností materiálů atd atd. To už je snad snazší vyrábět sinteticke uhlovodíky.

"To už je snad snazší vyrábět sinteticke uhlovodíky.­"

No počkat, snazší? Vždyť ty syntetické uhlovodíky se vyrábí z onoho vodíku, proti kterému se vymezujete.

Máte elektřinu.
1­) Tu můžete spotřebovat jako elektřinu. Přes baterku je to s velmi solidním RTE.

2­) Nebo to proženete přes ten vodík. Takže ztrátová elektrolýza, stlačení nebo jiné zpracování ­(další ztráta­), a pak ztrátová výroba elektřiny zpět v palivovém článku. Tady se nebavíme o tom, že jeho výroba je stále neefektivní. Ona ani efektivní nikdy být nemůže, to fyzikálně nedává smysl. Na 1 kg vodíku Vám auto ujede cca 100 km. Jenže i kdybyste ho vyráběl 100% efektivně, potřebujete na jeho výrobu 40 kWh. Na to Vám baterkové elektroauto ujede 200­-250 km. Resp. na 20 kWh, na které Vám baterkové auto ujede 100 km, vodíkové ujede asi 40­-50 km.

3­) Nebo to proženete přes syntetické palivo. Takže vezmete ten pekelně ztrátový vodík z bodu 2, pak vezmete další energii k tomu, abyste dostal ze vzduchu CO2, pak vezmete další energii, abyste ten vodík spojil s CO2, a máte syntetické palivo. To je takové množství energie, že z 20kWh už neujedete 100 km jako v baterkovém elektromobilu, ale to už se bavíme snad jen o vyšších jednotkách km, možná něčem okolo 10 km.

Na počátku byla elektřina ... Ach ta Vaše víra.

Opravdu nelze syntetické palivo vyrábět jinak než elektřinou ­(hint:líh­)?
Opravdu nelze vodík vyrábět jinak než z elektřiny? ­(hint:https:­/­/www.osel.cz­/7054­-nova­-technologie­-stepeni­-vody­-pro­-vyrobu­-vodiku.html)

Proti víře nic nemám, ovšem fanatismus je už něco malinko jiného...

"Opravdu nelze syntetické palivo vyrábět jinak než elektřinou ​­(hint:líh​­)? ­"

Pokud se bavíme o syntetickém benzinu, tak v procesu máte spoustu elektřiny ­(jednak nejprve potřebujete vyrobit vodík a potom ho dát dokupy s CO2­). Pokud chcete jezdit na ethanol, což se třeba děje v jihoamerických státech, tak tam jste sice v pozitivní energetické bilanci při jeho výrobě, ale pak to lijete do motoru, který má ve špičce tak 35­-45% účinnost, ve většině podmínek kolem 25­-35 %. Takové auto má o cca 25­-30 % vyšší spotřebu než benzínové ­(protože líh má menší energetickou hustotu­), takže taková 110kW Octavia by žrala asi 8 litrů ethanolu na 100 km. Na výrobu jednoho litru ethanolu potřebujete cca 4­-8 kWh energie ­(záleží např. na tom, zda z cukrové třtiny nebo obilí­), takže na výrobu ethanolu pro ujetí 100 km potřebujete 32­-64 kWh energie ­(ne nutně jen elektrické­). Baterkový elektromobil na stejné množství energie ujede 200­-300 km. V případě syntetického benzinu je to ještě horší a tam je ten poměr téměř řádově jinde.

Opravdu nelze vodík vyrábět jinak než z elektřiny?

To je právě to, o čem v diskuzích i článcích pořád hovořím. Vodík nemá smysl, pokud se vyrábí z elektřiny, protože elektřinu je lepší použít přímo než přes vodíkové kolečko, které si vynutí 2­-2,5krát vyšší spotřebu elektrické energie. Pokud je ale vodík jinak nevyužitým odpadem jiné výroby ­(není tím primárním produktem­), nebo se vyrábí nějak jinak, než pomocí elektřiny ­(já nevím, třeba nějaké bakterie­), tak může mít rozhodně smysl. Neříkám, že ne. Jen nemá smysl, pokud se vyrábí přes elektřinu ­(resp. procesem, ze kterého se dá vytřískat více energie v elektřině než ve vodíku­).

No jestli čekáte zázrak, jednorázový obrovský skok, tak to se nikdy nedočkáte, a po 20 letech zjistíte, že ho žijete, jen jste si ho nevšiml. Revoluce v technologiích nejsou zas tak časté, to hlavní je postupná evoluce, nikoli revoluce. A jak vůbec ten zázrak chcete definovat? Jako, že najednou auta z 270 Wh­/kg skočí na 500 Wh­/kg? No to se jistojistě nestane, ale přesto dnes už máte na trhu auta s 360 Wh­/kg a těch 500 Wh­/kg možná za 10 let v těch autech mít budete. V lithiových článcích se nějaká zásadní revoluce od jejich vynalezení nestala, přesto mají 4násobnou kapacitu proti stavu před 30 lety.

To přece dávno není nějaké ­"jen roky píše­". Můžete si koupit auta se solid­-state baterkami, sodíkové baterky ­(v mopedech, autech, jako úložiště do domácnosti­). Mně právě přijde opak, po letech psaní se ty technologie konečně dají koupit. Sice především v Číně, ale dají. Neexistují jen na papíře, ale už jsou mnohdy alespoň v testovacích provozech...

Ten stav ­"jen se o tom píše­" ale bude vždycky. Nebudeme tady přece psát běžně ­"aktuality­" o tom, že se už pět let dá něco koupit. Aktuality jsou ve většině o tom, co se vymyslelo a co se bude dát ­(snad­) koupit. To, že ono se to pak skutečně dostává na trh, se dost zapomíná. Před pár lety se psalo o křemíkových akumulátorech ­(lithiové s příměsí křemíku­), no dnes je už můžete mít v telefonu ­(opět v Číně­).

Zázrak by byly Vápenato­-antimonové baterie pro FVE jako náhrada za LiFePo4. Nižší cena, vyšší kapacita. Uvidíme jak to dopadne. Jsem skeptický. Zůstaneme na drahých LiFePo4.

LiFePo4 bude nahrazeno ­(nebo spíše doplněno­) spíše tím sodíkem ­(Na­-Ion­), alespoň v dohledné době. Ostatně se tak už děje. S vyšší kapacitou bych u vápenato­-antimonových baterek nepočítal. Kdyby to bylo v tomto ohledu dobré, je docela pravděpodobné, že by tu hodnotu zmínili. Nedivil bych se, kdyby to bylo v desítkách Wh­/kg. Nicméně antimon se zkouší také v rámci Li­-Ion akumulátorů.

To akorát znamená, že máš nulovou mediální gramotnost ­- internetová média, oproti těm tištěným, musí každý den vydat xx článků, tištěným stačí ­(stačilo­) xx článků jednou měsíčně. No a jelikož se poslední roky investují obrovské peníze do vývoje baterií, je celkem pochopitelný, že se o všech těchto výzkumech na tom či onom serveru dozvíme. Zjednodušeně: před 20 lety by jsme si o bateriích přečetli v časopisech 1 nebo 2 články do měsíce, dnes si o nich přečteme 1 nebo 2 články denně­/týdně.
Navíc, opět díky Internetu, vydávají startupy a obecně firmy zabývající se vývojem baterií články online mnohem dříve a častěji, než v době tištěných médií. Takže asi tak.. 😏