Velké povídání o historii Symbianu I. - Úvod a jak to vlastně všechno začalo...
10.8.2004, Michal Tresner, článek

První mobilní telefon vyrobila firma Ericsson počátkem 80. let 20. století. K přepravě tohoto "mobilu" bylo tehdy třeba využít cestovního zavazadla, jelikož sloužil spíše k testovacím účelům než k použití v praxi. Problémem počátků mobilních telefonů byla dostupnost signálu a tak trvalo dlouhou dobu, než se vybudovaly mobilní sítě tvořené hustou pavučinou vysílačů.

Velký převrat nastal ve chvíli, kdy výrobci začali implementovat do svých telefonů podporu Javy, která je velmi oblíbená u počítačových programátorů. Podpora Javy v mobilních telefonech otevřela dveře pro rozšiřování funkcí, ale hlavně konečně umožnila uživatelům obohatit svoje přístroje o funkce, které opravdu chtěli, a ne jako doposud, kdy jim byly „předhazovány“ od výrobců telefonů v podobě firmware.

Neúprosné zvýšení požadavků kladených na mobilní telefony přivedlo proprietární operační systémy, dosud používané výrobci mobilních telefonů, ke hranicím jejich možností. Kolik z Vás je schopno pojmenovat operační systém, který pracuje v telefonech společností jako Motorola, Nokia, Siemens, Sony Ericsson nebo Panasonic? Tyto operační systémy mají jména a do vývoje každého z nich bylo investováno obrovské množství finančních prostředků a nespočet hodin vývojářské práce. Toto úsilí se společnostem různě dobře zaplatilo, to však nic nemění na faktu, že trhu s mobilními telefony dominují (nebo alespoň donedávna dominovaly) operační systémy, o kterých široká veřejnost neví, nečte a ani se o ně nezajímá. Popravdě, doposud nebyl ani moc důvod, ale to se teď změní, protože dosavadní model, kdy si každá firma nezávisle na ostatních vyvíjela svůj systém, již nedostačuje a není ani příliš ekonomicky výhodný.
Potřebujeme skutečně v mobilech otevřený operační systém? Nechtějí koncoví uživatelé spíše větší jednoduchost? Ano, samozřejmě že chtějí. Ale cesta k jednoduchosti vede paradoxně právě přes větší komplexitu. Každý jsme jiný a každý máme jiné požadavky například na uživatelské rozhraní. Někdo chce strohé ovládání se základními funkcemi a někdo zase barevné styly a tapety na pozadí. A v tom je právě kouzlo otevřeného operačního systému. Nejen, že umožní náročným uživatelům plně využít schopností jejich komunikátorů a dovolí šťouralům nastavit vše podle jejich představ, ale zároveň zjednoduší ovládání například zrakově postiženým.

S novými funkcemi a možnostmi operačních systémů však chtě nechtě přicházejí i nové hrozby, které se až donedávna mobilní techniky týkaly jen okrajově nebo vůbec. Mluvím teď především o virech, trojských koních, krádežích a ztrátách dat. Tyto již známé hrozby, které jsou však nově platné i pro mobilní telefony, je potřeba brát zcela vážně. Nemyslím tím honem rychle instalovat na každý mobil antivirový program (to v současné době nemá ani příliš smysl, protože viry pro mobily prakticky neexistují), ale spíše uplatnit bezpečnostní zásady „selského rozumu“, již používané u stolních počítačů.
Abych vyzdvihl ještě alespoň nějaké pozitivum, uvedu příklad z minulosti. Jistě si ještě vzpomínáte na známou chybu v některých firmwarech starších telefonů Siemens, která mohla být zneužita pomocí speciálně napsané zprávy SMS, zaslané na chybou postižený telefon. Po jejím přijetí telefon kompletně zamrzl, pomohlo pouze vyjmout baterii i sim kartu a inkriminovanou SMS zprávu odstranit na telefonu jiného typu nebo značky. K chybám ve vývoji operačního systému bude docházet samozřejmě i u systému jako je Symbian, dá se ale předpokládat, že bude lépe prověřený, než operační systémy, na kterých pracují sami výrobci. V neposlední řadě by měla být také náprava vzniklé chyby o něco snazší. Již by nebylo nutné zajít do autorizovaného servisu a nechat si nahrát nový firmware, ale stačilo by například stáhnout záplatu z internetu, tak jak to je třeba u Windows.

Moderní doba si žádá pokročilý a hlavně otevřený operační systém, pro který bude moci psát vyspělé programy široká komunita vývojářů. Toto si záhy uvědomily i přední společnosti mobilního průmyslu. V průběhu prvních měsíců roku 1998 se na toto téma uskutečnila řada jednání vedoucích pracovníků a inženýrů společností Ericsson, Motorola a Nokia. Později se k diskuzím přidala i Matsushita (Panasonic). Společně dospěli k názoru, že pro mobilní zařízení budoucích generací, je třeba zcela nový operační systém. K dohodě došlo především v těchto čtyřech bodech:
Jejich dosavadní operační systémy byly navrženy pouze pro základní uživatelské rozhraní (UI) a použití jednoduchých aplikací - to již nestačí.
- Jejich operační systém nové generace bude velkou a náročnou investicí a jeho vývoj bude trvat několik let.
- Každá společnost bude těžit ze spolupráce na jeho vývoji a zavádění jako otevřeného operačního systému určeného k přijetí celým průmyslem.
- Bylo rozhodnuto, že nový operační systém bude vycházet z existujícího systému EPOC, vyvinutého Britskou společností Psion Software.
Tak, máme za sebou krátký úvod do seriálu o Symbianu. V příštím díle se podrobněji podíváme na události provázející jeho vznik a zavzpomínáme na systém EPOC, ze kterého Symbian OS vychází.