Velkému hadronovému urychlovači dochází diskový prostor
3.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Pokud píšeme o potížích s Velkým hadronovým urychlovačem v CERNu, obvykle máme na mysli něco jiného než v podstatě banální problém s docházejícím místem pro data. Nicméně přesně to nyní nastalo.
Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider - LHC) letos pracuje stabilně a spolehlivě, což uvedl sám šéf projektu Jorg Wenniger (respektive jeden ze šéfů): "Pracuje jako hodinky a neděje se moc často, že by stál". Jenomže právě to se nyní ukázalo jako problém. LHC letos pracuje tak pilně, že generuje množství dat, pro něž přestává stačit kapacita úložných zařízení.
Když se plánovala výstavba urychlovače, tak se počítalo s tím, že ten bude v provozu asi třetinu času, čili v průměru osm hodin denně. Zbytek měl být využit pro údržbu, opravy, přípravy na experimenty a jiné veskrze logistické úkoly. Jenomže urychlovač ve skutečnosti pracuje v průměru téměř 17 hodin denně, s čímž se nepočítalo.
Není to tedy tak, že by si v CERNu někdo špatně spočítal, jaký objem dat bude potřeba někam ukládat. Díky workoholismu urychlovače se ale podařilo dříve objevit Higgsův boson, který se objeví pouze v jednom případě z miliard srážek, ovšem výsledky mnoha experimentů je prostě třeba mít kam ukládat. Navýšení kapacity přitom neznamená jen tak si objednat datové servery navíc. Zapojení nových datových serverů se plánuje roky dopředu dle toho, s jakým vytížením urychlovače se do budoucna počítá. Person Olsen tak prozradil, že v CERNu museli vzít data ze starých experimentů a "konsolidovat je", aby se našel prostor pro nové výsledky. Neprozradil ale, co tato konsolidace zahrnovala, takže můžeme s nadsázkou uvažovat třeba o částečném promazání a o částečném zazipování.
Aktuálně nejvíce plní volný prostor úložných zařízení experiment ATLAS a obsluha se nyní připravuje na kolize pomalých protonů s nízkou energií. Budou sledovat jev známý jako elastic scattering, při němž se protony srazí, ale přežijí to. Bude se také sledovat, jaká je pravděpodobnost toho, že protony projdou skrz sebe, aniž by se jakkoliv ovlivnily. Teoreticky to možné je, ale zda se to opravdu děje a jak často, to zbývá zjistit. Dlouhodobým cílem experimentu je odhalit, proč částice kosmického záření, které doputují do naší atmosféry, se rozdělí na více sekundárních částic.
Zdroj: Extremetech
Když se plánovala výstavba urychlovače, tak se počítalo s tím, že ten bude v provozu asi třetinu času, čili v průměru osm hodin denně. Zbytek měl být využit pro údržbu, opravy, přípravy na experimenty a jiné veskrze logistické úkoly. Jenomže urychlovač ve skutečnosti pracuje v průměru téměř 17 hodin denně, s čímž se nepočítalo.
Není to tedy tak, že by si v CERNu někdo špatně spočítal, jaký objem dat bude potřeba někam ukládat. Díky workoholismu urychlovače se ale podařilo dříve objevit Higgsův boson, který se objeví pouze v jednom případě z miliard srážek, ovšem výsledky mnoha experimentů je prostě třeba mít kam ukládat. Navýšení kapacity přitom neznamená jen tak si objednat datové servery navíc. Zapojení nových datových serverů se plánuje roky dopředu dle toho, s jakým vytížením urychlovače se do budoucna počítá. Person Olsen tak prozradil, že v CERNu museli vzít data ze starých experimentů a "konsolidovat je", aby se našel prostor pro nové výsledky. Neprozradil ale, co tato konsolidace zahrnovala, takže můžeme s nadsázkou uvažovat třeba o částečném promazání a o částečném zazipování.
Aktuálně nejvíce plní volný prostor úložných zařízení experiment ATLAS a obsluha se nyní připravuje na kolize pomalých protonů s nízkou energií. Budou sledovat jev známý jako elastic scattering, při němž se protony srazí, ale přežijí to. Bude se také sledovat, jaká je pravděpodobnost toho, že protony projdou skrz sebe, aniž by se jakkoliv ovlivnily. Teoreticky to možné je, ale zda se to opravdu děje a jak často, to zbývá zjistit. Dlouhodobým cílem experimentu je odhalit, proč částice kosmického záření, které doputují do naší atmosféry, se rozdělí na více sekundárních částic.
Zdroj: Extremetech
