reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
23.12.2020, Milan Šurkala, aktualita
U Velké Británie se postaví obří větrná farma Dogger Bank, která má dosahovat instalovaného výkonu až 3,6 GW. Ta využije nové větrné turbíny Haliade-X včetně nejnovější verze s obrovským výkonem 14 MW.
Je to k ničemu jestli to bude mít nerecklovatelné lopatky z epoxidových pryskyřic.
Odpovědět1  0
Jirka-77 (1118) | 24.12.202017:22
"(a ušetřit asi 52 tisíc tun CO2­)­"
Je hezký, že vyrobí tolik proudu co odpovídá tolika tunám CO2 u fosilních zdrojů, ale je škoda že to nesnižuje emise CO2 proti době před výstavbou větrné elektrárny. Snížilo by to emise CO2 na Zemi o 52 tisíc tun ročně, kdyby spotřeba proudu na Zemi nerostla a odpovídající množství fosilních zdrojů by se odstavilo. Země se teda dál otepluje šíleně rychle.
Extrémní příklad v tomhle byl plán číny, že postavením tří soutěsek se budou moct odstavit staré uhelné elektrárny, ale nemohli, spotřeba proudu rostla rychleji než dokázali odhadnout.
Odpovědět1  2
CooliPi (378) | 25.12.20201:08
No to oteplovani Zeme je hlavne lokalni, nejvetsi problem je vysouseni. Samotny CO2 za to moc nemuze, jak se snazi vysvetlovat oteplovaci. CO2 je spise merna jednotka paleni fosilnich paliv. Jsem proti naprosto zbytecnemu paleni fosilnich paliv ­- ne primarne kvuli CO2, kteryzto plyn blokuje zareni na vlnove delce 10um ­- ale kvuli tomu, ze naprosto zbytecne vycerpavame dulezity zdroj, nutny pro ruzne vyroby. Misto toho ho palime, abychom se dostali sem a tam aby se tocila kola insolventni ekonomiky. Ktera stejne jednou ­(az to vse vycerpa­) monumentalne zkrachuje.

Ad vysouseni, trzni motivace dodavat na cizi trhy ­"eko­" pridavne uhlovodiky do paliv a nedozrala rajcata nam znici Amazonsky prales. A to jsou sakra velke plice ktera CO2 zachytavaji a udrzuji klima. Misto toho tam pak bude poust, teploty se zvysi prave kvuli tomu odlesneni a vysouseni.

Spotreba proudu poroste jak diky zvysujici se spotrebe na hlavu, tak zvysujicimu se poctu lidi, kteri chteji take elektrifikaci. Jak daleko tento fenomen pokrocil je videt na nocnich satelitnich snimcich Zeme z druzic. Treba Afrika je temna, jinde zari mesta. Dalsi faktor je vitezstvi vyrobku ­- smejdu ­- ktere kapitalismus chrli po megatunach, aby skoncily hned na skladce. Vitezi proto, ze lide neumi posuzovat podle uzitne hodnoty ­(ale jen ceny v regalu­) a take proto, ze regulatori trhu neumoznuji rozeznat mizerne vyrobky od kvalitnich. Dobrym prikladem budiz energeticke stitky.
Odpovědět2  0
wrah666 (6205) | 25.12.20203:15
Spíš by to chtělo po průchodu státní zkušebnou ­(a na něm opravdu trvat­) stanovit řádnou přirážku na šmejd. Řekněme do 100% současné prodejní ceny. Víc nemá cenu, to by se to začalo pašovat nebo vyrábět podloudně, ale prostě přesně tolik, aby byl šmejd ve srovnání s obyčejným, ale kvalitním výrobkem najednou předražený a víceméně neprodejný. Plus samozřejmě při kontrole zabavovat nejen ­"zboží porušující duševní vlastnictví­" ale i tohle. A vozit do spalovny, stejně tam skončí maximálně pár měsíců po ­"spokojeném nákupu levného zboží­".

A s tím ostatním máte naprostou pravdu, ale kdo má odvbahu a možnopst utnout obří penězovody pro vybrané kamarády? Kdo by měl odvahu třeba natvrdo pozavírat greenpiss až budou ­"protestovat­" proti stavbě jediného v současnosti existujícího ekologického zdroje ­(pardon, tam kde není tolik vody na přehradu­) a sice jaderného reaktoru? Nemluvě o tom, že třeba lezení na ropnou plošinu a snaha jí poškodit je normálně terrorismus a takoví by prostě měli být z konstrukce sundáni vodním proudem a pokud na ně nedocákne, tak sniperem! ­(tedys ona by asi velká část zařvala i po tom sundání vodou a letu kolik metrů, ale aspoň pár by šlo pro výstrahu zavřít na 20 let na nucené práce. Toho se totiž podobní aktivisté bojí nejvíc. Práce..
Odpovědět1  4
CooliPi (378) | 26.12.20203:04
Ano, dan ze smejdu ­- tedy prosustrovanych zdroju ­- me take napadla. Dale vidim potrebu ekonomicke transakce, ktera v sobe zahrnuje prodej, zaruku a jeste bonus pro vyrobce. Ve zkratce ­- kdyz nekdo usetri zdroje tim, ze vyrobi kvalitni vyrobek, ktery dlouho slouzi ­(nad ramec minimalni zaruky­), tak by mel dostavat bonus. Jenze soucasne prodejni modely to neumoznuji ­- nevim o nejakem prodeji kde by takto slo odmenovat vyrobce. Jsou prodlouzene zaruky ­(ty si mohou dovolit spise jiz zavedene kvalitni firmy­), ale neco jako rocni bonus pro vyrobce jsem nevidel. Nejblize tomu byly asi prodlouzitelne zaruky ­(zde v IT napr. IBM melo docela levne prodlouzeni zaruk na notebooky ­- tenkrat nejlepsi na trhu­), kde clovek mohl vyrobce podporit nakupem zaruky a vyrobce si to musel spocitat a hlavne vyrobek dobre navrhnout, aby neprodelal. Vydelalo IBM, zakaznik i ekologie.

Toto postradam v dalsich odvetvich. Proste fixni cena vyrobku vede k tomu, ze nadstandardni vyrobky jsou pro vyrobce prodelecne a naopak smejdy se dobre prodavaji, lide castokrat ani nemaji silu je jit vratit. Hybatelem pokroku je v tomto pripade pouze delka zakonne zaruky.

Ono by totiz slo vyuzit silu trhu prave k podpore vyrobcu kvalitnich vyrobku ­- staci jen umoznit lidem bud je predem rozeznat, nebo mit moznost vyrobce podporit pomoci prodlouzene zaruky. Jako zakaznik mam problem, vyrobku je tolik, ze mi zabere prilis mnoho casu udelat si resersi kvality, ale co uz neni v mych silach je poznat skryte vady a kurvitka. Potrebuji mit zbozi v regalech podle kvality, abych predem vyloucil 90% nevhodnych a nekvalitnich vyrobku. To je ten trh ­- mit vyrobky ve spravnych regalech. A jak pisu, mit i moznost radeji poslat penize vyrobci neceho, co je sice starsi, ale skvele mi to slouzi. Zejmena u malych vyrobku si clovektezko bude prodluzovat zaruku ­(treba na neelektricke naradi­).

Jen pro informaci, muj telefon jsem dostal a funguje mi s malymi opravami 20 let. Po 300 padech ma nekdy obdobi, kdy se nahodne vypina, vetsinou staci ocistit kontakty baterie. Ale pak zase spolehlive slouzi. Poslal bych vyrobci kazdy rok stovku az dve jako bonus, ze to porad funguje, ale uz neni kam :­-(
Odpovědět0  0
blue.sun (268) | 27.12.202018:27
Mě by zajímalo, jak bys definoval to, co je to ­"šmejd­". Předpokládám, že jen věci, které nesplňují tvé vidění světa, i když mohou bez problémů zase vyhovovat jiným lidem, že?
Odpovědět1  1
wrah666 (6205) | 27.12.202019:07
Nářadí z kovu měkčího než plast? Zdroj ­(nebo jakýkoliv jiný spotřebič­) co ani omylem nedrží uvedené parametry? ­(tedy ­"500w­" zdroj, který při odběru 250w vypálí barák, ­"400w­" reprobedny a podobné legrácky­) Hračky, které dítě nesmí ani zvednout ze země, pač se rozpadnou. Oblečení ­"100% bavna­" které je ve skutečnosti minimálně z 75% umělina­). A podobných příkladů lze jistě vymyslet víc než dost.

PS. ono je nejsmutnější, že požadavek na úrůchod státní zkušebnou je už dnes. Ale jeho vymáhání je spíš k smíchu. Doveze to šuntola sro ­(podvodná forma vlastnictví SRO je nutnost, jelikož za nic neručí­) pokuty se hromadí, oproti tomu zisky kdosi odnáší hotově.. No a pak se šuntola zavře a nastupuje křápola, se stále stejnými lidmi. ­(místo aby hačali v teplákách.­) A to nemluvím o tom, že to přeposílají přes 10 firem vlastněných bílými koníky a ani dph obvykle neplatí. ­(a ne že bych byl zastánce DPH. Je to extrémní lumpárna. Doslova daň z chudoby. Čím je kdo chudší, tím větší procento příjmu padne na dph a naopak. Ale když už mi ho prodavač účtuje, tak bych rád, kdyby se alespoň dostalo státu a ne aby ho nějaký šikula protočil v karuselu a koupil si pátou vilu­)
Odpovědět1  1
odb (513) | 28.12.20200:54
Nezaspal si nejake desatrocie?
Toto,ci si tu polisal sa dnes tyka minima objemu u nas predavanych veci.
Ukaz mi bezne dostupny zdroj 500W zdroj, ktory pri odberu 250W odpali barak? Mozno s tazkou biedou taky zdroj najdes na nejakej zasitej stranke ale urcite to nebude nic, co sa bezne a vo velkom predava. Tosi mohol najst v obchodoch v minulost ale nie dnes.
To iste aj tie 400 reprobedny. To som zazival 20­-30 rokov spet na blsakoch a roznych pochybnych obchdocoh a frcalo to vo vecsom meritku preto, lebo na lepsie vtedy urcita a dost velka skupina ludi nemala. Ti ludia si boli viac­-menej vedomi, ze nekupuju ziaden zazrak a nieje to o tom, zeby kupovali macku vo vreci.
Odpovědět0  0
CooliPi (378) | 28.12.20200:57
Bez okolku ­- smejd je vyrobek, ktery je prodavan v regalu, do ktereho nepatri pro svoji neschopnost plnit ­(i dlouhodobe­) funkci, ktera je inzerovana. Protoze na prvni pohled nemusi byt patrne, proc formuluji smejd takto, tak to trosku rozvedu.

Souhlasim s tim, ze vyrobek muze nekomu i vyhovovat, kdyz mne ne. Treba vrtak z zeleza, ktery vyvrta tri diry do plastu muze vyhovet kutilovi. Jenze tento vrtak by pak nemel byt prodavan v regalu s vrtaky z rychlorezne oceli ­(oznaceni HSS­).

Proto jsem psal, ze trh jsou spravne oznacene regaly a proto apeluji na regulatory, at vytvori dalsi regaly. V tomto verim trhu alespon v tom, ze kdyz budou v regalech ty vyrobky, ktere tam patri, tak trh vykona svou funkci ­(v puvodnim duchu dila Adama Smithe­) a lide si koupi co jim bude vyhovovat. Prave to, ze je mozne zaprasit regaly s kvalitnimi vyrobky ­- treba profi naradi se tezko rozeznava od nekvalitniho naradi ­- se umoznuje snizovat latku kvality bez penalizace vyrobce.

Bud je nutne vsude vsechno kontrolovat, nebo proste udelat ruzne stupinky kvality ­- cimz se do stejneho regalu dostane mene vyrobku a v tomto ramci je to jednodussi vybirat i odhalit smejdy. Verim spis druhemu pristupu, ten prvni bez toho druheho ve velkem rozsahu prestava fungovat. Prakticky ­- ja bych si dnes kupoval vyrobky jen te nejlepsi kvality. Protoze si vazim jak sveho casu, tak i zdroju teto planety. A nechci podporovat smejdy ­- tedy nedotazene vyrobky, nebo demoverze vyrobku ktere se prodavaji aby vydelaly na zakaznikove duvere v kvalitu v prislusnem regalu.

Dam konkretni priklad: bratr si koupil bouraci kladivo v nekterem z tech hyper retezcu co prodavaji veci pro dum a zahradu. Vyhoda mela byt, ze ma nadstandardni vykon motoru. Jenze tento kram nemel plynulou regulachi otacek motoru. A tak s tim boural ­(bylo nutne porad zapinat­/vypinat motor­), az kdyz chtel vymenit vrtak, tak zjistil, ze ten udernik rozmlatil konec SDS vrtaku tak, ze nesel vyndat z SDS rychloupinaci hlavy. Podarilo se mu to pak nejak podivne vyklepat ven, pujcil jsem si to a za 2 minuty jsem pak rozmydlil jiny vrtak. Tentokrat jsme ale rozmydlili i tu hlavu pri vyndavani ryzmydleneho vrtaku. Teprve pak nam doslo, ze priklepova vrtacka­/kladivo ktere nema pneumatiku, ale zvyseny vykon motoru bez regulace je proste smejd, ktery je obran o to nejdulezitejsi ­- pneumaticky prenos tlaku na priklep vrtaku. Proc?

Protoze mechanicky udernik klepe do vrtaku, a kdyz vrtak nemuze poskakovat vpred, tak se veskera energie zmari na konci vrtaku, takze ho ohreje. No a pak ho rozmydli ten udernik. U pneumaticke vrtacky se udernik opre od vrtak a pak do nej pod tlakem vzduchu pres pist tlaci. Cili tlaci mensi silou, po delsi draze. Nerozmydli ho. Regulace vykonu motoru umoznuje dosahnout takovych otacek, kdy vrtak volne skace a odrazi se od zdi a na druhe strane od toho uderniku, ktery mu predava energii.

Misto kladivka za 1500 jsem mu sehnal jetou starsi HILTInu, stalo to 3* vic. Ale funguje porad, krasne tuka asi na 70% otacek, neprehriva se. Co je u tohoto vyrobku dulezite je to, jakou ma energii jednoho uderu, ne maximalni vykon motoru. Protoze na maximalni vykon uz se nepredava maximum energie pres vrtak do zdi, ale boucha to do jeho konce. Na maximalni otacky neni cas aby se vrtak stihl vratit zpet, aby mohlo dostat akceleraci na cele draze. To je to co dela z tohoto systemu kvalitni naradi ­- ze to ma schopnost skakani vrtaku vpred a vzad, upinaci system je na to vymyslen. To mu dava tu energii.

Je to nase chyba, ze nekdo navrhnul smejd, ktery vlastne ani nemuze delat tu funkci, pro kterou je inzerovan? Protoze bez regulace otacek neni mozne najit optimalni rychlost, pri ktere se ten vrtak jeste volne odrazi a vraci ho udernik? Protoze to ma mechanicky prenos energie ale v kombinaci s zbytecne vykonnym motorem bez regulace to proste rozbije jakykoliv vrtak? Nedokazu najit jine vyuziti tohoto vyrobku nez jen jako SDS vrtacky. Jenze to se blbe dela, kdyz mate v hlave rozbouchane dlato ktere nejde ven.

Podle me je to smejd.
Odpovědět0  0
Jirka-77 (1118) | 27.12.202015:09
Při oteplování se řeší průměrná teplota z celého světa. Lokálně se někde zvyšuje víc než průměr a někde se i ochlazuje. Takže oteplování je globální vlastnost.
Odpovědět1  1
CooliPi (378) | 28.12.20201:12
Narazim na to, ze se pricina oteplovani prisuzuje necemu jinemu ­- oteplovaci kult vini ze vseho zly plyn CO2. Jenze to je proste neco co bezi soubezne s nasi destrukci lokalnich ekosystemu, betonovani mest, niceni lesu. A kdyz se pak vyberou selektivne jen ty merici mista,ktera jsou blizko mestum, tak z toho logicky vychazi to, ze vysledny prumer jakoby stoupa. Ale on to proste jen neni reprezentativni prumer. A ve vysledne prumerne teplote pak neni videt prispevky jednotlivych destruovanych ekosystemu.

V pripade Ceske republiky treba odlesnovani Sumavy ma velky vliv na proudy horkeho vzduchu, ktere stoupaji do vyse a rozhani mraky. Drive byla Sumava synonymem pro lezive pocasi, dest a mlhu ­- i v lete. Dnes se tam bezne jezdi rekreovat lide za slunickem. Sumava se proste odlesnuje, paseky vysychaji a cele se to tim vysychanim urychluje.

Vybetonovani rek, zrychlovani odvodu vody, niceni meandru na rekach, orani zkopce dolu jsou dalsi dilci fenomeny, ktere prispivaji k odvodnovani. Pak je ve vzduchu mene vody, puda se ohriva na vyssi teploty, horky vzduch zase rozhani oblacnost. To je zacarovany kolobeh ­-zrychluje se odvodneni krajiny. Mame snad mene mraku, z kterych by mohlo prset? Nebo je proste ohrivame, aby nezacla voda kondenzovat a neprselo?

K tomuto by se mel vyjadrit nejaky pracovnik z CHMU.

Prectete si treba co rika pan Pokorny:
https:­/­/www.idnes.cz­/ceske­-budejovice­/zpravy­/jan­-pokorny­-prirodovedec­-sucho­-civilizace­-sumava­-vyschly­-lany­-obili­-oteplovani­-povrchu.A180627_132838_budejovice­-zpravy_khr
Odpovědět1  1
Jirka-77 (1118) | 28.12.202019:15
Jo odvodňování krajiny je špatný a svůj vliv má taky.
Pokud jde o to oteplování, tak měřením ve městech by to samozřejmě bylo hodně ujetý měření a hlavně by to nebyla průměrná teplota na Zemi. To by tak mohl měřit jedině blbec, ale ne vědec. Teplota se normálně měří správně na různých místech a teploměry jsou v daným místě ještě správně umístěný, např bílá dřevěnná budka, kde jsou stěny jako žaluzie a dobře tam proudí vzduch, umístěná 2m nad zemí na louce, na moři, ve městě, na sahaře, v pralese, v antarktidě. správný umísťování je věda a využití teploměrů pro tyto výpočty taky, tam nemůžou města převažovat. To jedině nějaký politik nebo kdosi že by využil pro výpočet teploměry převážně z měst aby ukázal neobjektivní výpočet, samozřejmě podvodníků máme dost, ale normální věda, která pořád existuje takový zkreslený výsledky nepředvádí. CO2 je samozřejmě příklad, není to zlý plyn, ani metan není zlý, SF6. zlý jsou jen lidi, kteří neberou ohledy a zajímá je jen výroba, nebo něco v úzkém pohledu. Přírodně nejvíc skleníkových plynů uniká ze sopek a lidský průmysl jich vypouští asi 5x víc. taky se oteplují oceány, ale to už je jiný údaj. každá elektrárna má negativní vliv, jde o to ty horší nahrazovat těma lepšíma, je stavět hned i vyvíjet a dokud nemáme nějakou hodně skvělou tak by se měla omezit spotřeba proudu asi uhlíkovou daní, nebo to nějak politicky vymyslet. To jen že řešíme elektrárny, jinak je samozřejmě potřeba řešit milion věcí co se týká ekologie jako třeba to zavodňování krajiny nebo opravy věcí.
Odpovědět0  0
CooliPi (378) | 24.12.20204:37
Ma to ale sve uskali, nektere vetrne farmy jiz byly odstaveny.

https:­/­/www.bloomberg.com­/news­/features­/2020­-02­-05­/wind­-turbine­-blades­-can­-t­-be­-recycled­-so­-they­-re­-piling­-up­-in­-landfills

Recyklovatelnost by mela byt zakomponovana jiz od navrhu, hlavne ale servisovatelnost treba i privodnich vedeni. Mit vysokonapetovy kabel dosluhujici vetrne farmy v mori, kde se blizko lide koupou nemusi byt uplne zdrave.
Odpovědět3  0
Lukáš Petříček (282) | 27.12.202015:00
Toto je dobrá šílenost. O ekologii očividně až tak moc nejde. Co dříve zůstalo? Pyramidy, případně hrady apod. a co zbude po naší civilizaci? Desítky tisíc lopatek. :­-D Solární panely a obecně elektronika taky není úplně ok. Daň za náš pokrok, ale také pohodlnost. Problém je, že z toho vůbec není jednoduchá cesta ven.
Odpovědět1  1
Jirka-77 (1118) | 27.12.202015:12
jaké elektrárny by se měli dnes stavět a jaké odstavovat? Nemyslím tím budoucnost až se zlepší to a to a to, ale dnes.
Odpovědět0  0
CooliPi (378) | 28.12.20201:25
Abych rekl pravdu, nemam spocitane, ktere typy elektraren toho za sebou zanechaji kolik v prepoctu na vyrobenou energii ­(treba MWh­). U jadernych elektraren to take neni zadna hitaparada, zvlaste pokud dojde k uniku radioaktivniho materialu a je nutne udelat sarkofag. Da se argumentovat, ze ty lopatky z vetrniku jsou vlastne malou zatezi oproti radioaktivnim zbytkum. Navic lopatky by slo jeste alespon rozrezat.

U tech vysnenych fuznich reaktoru to take nebude zas takove skvele jak by se nam zdalo. Je to proto, ze takova elektrarna, i kdyby se ji podarilo postavit a mela palivo zadarmo, tak bude mit mnohem vice hmoty v chladicich okruzich. Nejake casti, obohacene vyletujicimi neutrony budou take zarit. Take bude prislusnekrat drazsi, nez obycejna jaderna elektrarna s rozpadem.

Zajimaly by me bilance jednotlivych elektraren. Do toho bych zahrnul treba i automobily, lode, letadle ­- protoze to jsou vlastne take ­"elektrarny­" ­- nebo alespon stroje, ktere papaji fosilni paliva stejne jako elektrarny a maji pak nejakou zbytkovou hmotnost po do slouzeni.
Odpovědět0  0
Lukáš Petříček (282) | 28.12.20201:56
Doporučuju shlédnout: https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=9tB_WUXKIHw

Podle mého názoru je nejlepší řešení mít zdroje rozložené do všech typů elektráren. Jen fotovoltaiku a větrníky, to jednoduše nejde. Stejně tak je nesmyslná vize např. Pirátů, viz jejich web, co bylo prezentováno pro rok 2030 apod. prostě klasický zelený úděl chorých mozků. Naprosto održený od reality. Ekologii ano, ale nelze počítat s tím, že budeme nakupovat, když už teď je jasné, že toto řeší všechny země Evropy a pak zřejmě nebude kupovat od koho. A otázka je samozřejmě také za kolik. Alespoň teoreticky. Určitě jsem pro využívání obnovitelných zdrojů s co nejmenší zátěží pro přírodu, ale vždy je potřeba mít nějakou zálohu pro provoz a fungování státu. Klidně i ne tak ekologický. Ono na papíře vše vypadá hezky. Jen pak ten střet s realitou, třeba při blackoutu nebo při výpadku dálkového tepla a tepla teplé vody, to by už taková zábava nebyla. ;­-)
Odpovědět0  0
Pate1973 (256) | 24.12.20200:57
Navíc neobydlených asi vadit nebudou. Nicméně vliv na proudění mas vzduchu by mohl být zajímavý projekt výzkumu. Ačkoliv bych nic tak zásadního neočekával jde přeci jen o spodní vrstvu nad kterou je nesrovnatelně větší která je ovlivněna jen zprostředkovaně. Ale jeden nikdy neví že?
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 24.12.202023:15
Rozhodně by se to mělo zjistit, dřív než se podobných zrůdností postaví víc. Btw naruší to proudění vzduchu do výše by voko 400­-500m, což je při šířce kolika kilometrů docela dost. A kolik ptáků to umlátí? Tuplem nad mořem..
Odpovědět1  3
DrQQ (301) | 23.12.202019:57
Až bude hustota větrníků tak vysoká, že ti vzadu si budou stěžovat na ty vepředu, že jim berou vítr z lopatek, nedostane se do Evropy ani kapka deště s oceánskými větry. To bude teprve ta správná pomsta za nepříjemnosti s brexitem.
;­-)
Odpovědět3  2
Jardadoma (1505) | 23.12.202011:11
Snad je to v neobydlených oblastech. Prej to občas vydává nepříjemný hluk.
Odpovědět0  0
honza1616 (3625) | 23.12.202017:24
Tak ono to většinou ani jinak nejde, málo kde na světě jsou místa kde to lze stavět mezi zástavbou nebo za městem,
většinou se větrné farmy stavějí v moři blízko pobřeží nebo na pouštích, prostě tam kde je dostatečně otevřený prostor aby tam vítr dosahoval vysokých rychlostí a nikoho to neobtěžovalo, v blízkosti větrných farem nesmí být trvalá zástavba.
Takže si nějak nedokážu představit že by někomu vadil hluk, spíš by mi vadilo že to kazí pohled na krajinu.

A hluk není až tak nepříjemný, prostě jen uslyšíte jak okolo vás prolítne ta vrtule, to si představte jako když se u dálnice postavíte na kopec a prolítne okolo vás kamion z kopce a to bych řekl že i ten kamion jedoucí z kopce na volnoběh je hlučnější než ta vrtule, díky hluku pneumatik.
Odpovědět0  1
Pali P. (95) | 24.12.202018:37
Len malá faktická na okraj:
"...kamion jedoucí z kopce na volnoběh...­"
Si odvážny. To ja by som to radšej neskúšal. Nižšie je to problém ubrzdiť s prehriatými brzdami. Pre ten výskum hlučnosti je to riziko, xi xi xi
Odpovědět0  0
honza1616 (3625) | 24.12.202020:59
když napíšu ­"auto jede z kopce­"
tak si představuješ 3km dlouhý kopec s 20% stoupáním ???
.....nevím k čemu jinému jsem to měl přirovnat, možná by jste tam u vás na východě neměli brát všechno úplně doslova
Odpovědět0  1
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.