Výtrysk koronární hmoty během války ve Vietnamu zřejmě odpálil až tisíce min

Přenést se můžeme do roku 1972, kdy americký prezident Richard Nixon podepsal rozkaz k provedení operace Pocket Money. Ta realizovala plán nasadit na 11 tisíc mořských min u pobřeží Severního Vietnamu, čímž by Američané mohli blokovat námořní zásobovací trasy svého protivníka. Tyto miny byly vyrobeny tak, aby detonovaly v reakci na změny v okolním tlaku, hluk projíždějících lodí a pak i na to, jak ty dokáží v blízkosti min sedících na dně ovlivnit magnetické pole Země. Je tak celkem jasné, k čemu míříme. 

 

erupce zachycená Solar Dynamics Observatory

 

Výtrysk koronární hmoty vysílá pryč od Slunce masu nabitých částic, která tak pochopitelně může doputovat i k Zemi. Ta nám sice poskytuje ochranu díky svému magnetickému poli, ale pokud je výtrysk silný, ta nemusí stačit. Pak se mohou dít věci a v naší době je největším strašákem ovlivnění rozvodných sítí elektřiny a poškození, nebo rovnou zničení velkých transformačních stanic, jejichž náhrada by mohla trvat i roky. 

 

Vraťme se ale do Vietnamu, kde 4. srpna roku 1972 najednou zdánlivě bez příčiny explodovaly položené miny a dle nového výzkumu zveřejněného ve Space Weather za to s velkou pravděpodobností může nezvykle vysoká aktivita Slunce v té době. 

 

Studie od Delores Knipp z University of Colorado se opírá o archívy Amerického námořnictva a svědectví důstojníků dohlížejících nad operací Pocket Money. Ty sami přihlíželi explozím min z paluby letounu, který letěl podél pobřeží u Hon La. Viděli tucty explozí naráz a odhaduje se, že odpáleno či případně poškozeno takto mohlo být i několik tisíc min.

 

NASA přitom v té době provozovala program Apollo, takže přirozeně sledovala aktivitu Slunce, aby měla přehled o tom, co může hrozit astronautům na misi k Měsíci. Zrovna 4. srpna 1972 však už bylo naštěstí po misi Apollo 16 a teprve se připravovalo Apollo 17, takže ve vesmíru nebyl nikdo, koho by nabité částice ze Slunce mohly ohrožovat. NASA však zaznamenala řadu podivných měření a jako obvykle se také ukázala nezvykle silná polární záře. 

 

Událost z roku 1972 tak dle Delores Knipp patří do stejné "ligy" jako známá událost popsaná astronomem Carringtonem v roce 1859, největší geomagnetická bouře zaznamenaná v moderní historii. Nicméně právě i bouře z roku 1972, kdyby se nyní opakovala, by mohla způsobit velké škody, ať už přímé na elektronice a rozvodných sítích, tak následné ekonomické, nehledě na typicky lidské projevy v potemnělých městech, jako je rabování. 

Zdroj: Motherboard