Off current ­- a co takhle pěkně česky: proud ve vypnutém stavu...
překládat překladačem samostatně každé slovo bez kontextu je velice velice snadné, že?

no taky sem nekde slysel ze aby cache byla rychla; musi byt mala; takze ted presne nevim; estli je lepsi velka cache nebo mala;­(

jinak clanek zni dost katastroficky a prakticky z nej vyzniva ze nam moc nepomuze ani dual­-core; ani SOI, nebo SS
kdyz vidim roadmapy na roky 2018 s 25nm tak nevim; bud kazdej kdo bude chtit pc bude muset postavit elektrarnu nebo vyrobci maj pod cepici a na svet moc informaci nepousti a maji vymysleny technologie ktery tohle resi;

taky si myslim ze by neuskodilo se venovat g4, g5 atd; ty maj vcelku malinkaty frekvence; malo zerou a velkej vykon; a tohle sou RISC; intel dela CISC ale uz tak nak srovnatelny s RISC; nebo asi vnitrne tam ty Ops ... pak toje jako RISC;...;)

Díky za bezva článek, rozšířil jsem si obzory. Ale nepochopil jsem větu ­"V klidu má celý notebook s Pentiem M spotřebu jako samotné stolní Pentium 4 v klidu!­" Je to překlep?

Skvělý článek, ale musím se ohradit proti tomu, že si procesor bere stejně proudu jako tramvaj. To fakt ne, tolik si v ní berou možná pomocné pohony. Tramvaj si při rozjezdu bere 600 A, při jízdě o něco méně ­(300 až 400, pokud se nepletu­). Nechtěl bych se znovu dočkat počítačů se stejným odběrem jako tramvaj nebo lokomotiva ­(klidně 1000 A při rozjezdu, běžně tak 700, záleží na tom, kolik veze)

V článku se mluví o tom, že pár mm navíc se do čipu dát nemůže, protože by se spotřebovalo moc plochy křemíkového plátku, tak by mě zajímalo, jestli někdo tuší, kolik třeba 1 cm^2 toho plátku stojí. Vždyť křemík je jeden z nejběžnějších prvků na zemi. Je pravda, že musí být ultračistý a to bude stát hodně peněz, ale snad to není zase tolik, ne?
A další, tuší někdo, kolik gramů kovu je na čipu? Jaký vliv tedy má cena použitého kovu? Napadá mě, jak moc by ovlivnilo cenu čipu, kdyby místo mědi se použilo třeba stříbro ­- lepší vodivost, eventuelně třeba ve spojení se zlatem ­(kvůli oxidaci­).
Jinak super článek, jen tak dál

I přes všechny ty drobné chybky, super článek. Souhlasím s víše psanými požadavky na pokračování.

...,a proto uděluji Eagleovi ocenění ­"Trefa SVĚT hardware­" ! :­-)

Clanek je dobrej, ale trosku mi prislo, ze autor plave v pojmech vlakno­(thread­) a proces. To co ukazuji Windowsy ve spravci uloh jsou skutecne procesy, nikoliv vlakna jenz jsou soucastmi procesu. Diky tomu jsem taky nepochopil poznamku pod obrazkem ­"Správce úloh systému Windows informuje o desítkách threadů,
kolik z nich ale skutečně procesor vytěžuje?­". Jinak musim souhlasit s DavesManem, ze vetsina dnesnich aplikaci vlakna bohate vyuziva, uz jenom kuli tomu ze ta synchronizace neni zas az tak tezka, staci to spravne rozmyslet :­) a kuli tomu, ze to obcas dost usnadni programovani ­(napriklad jedno vlakno ceka na vstupy a jine pracuje s jiz nashromazdenymi daty­). No a pak me jeste trosku zarazilo naopak to, ze dual­-core se vytvori jednoduse tak, ze se slepi 2 procesory k sobe ... Takhle to podle me tedy uplne nejde. Tady prave nastava ten problem se synchronici dat jenz jsou ulozeny ve spolecne cache pameti a vznika nebezpeci nechteneho prepisovani dat jinym procesorem a nebo naopak cekani vysledek. To se musi resit dalsim specialni logikou, to se neudela ­"jen tak­". No ale jinak to bylo dobry. Dobrej clanek.

Tak techto clanku bych opravdu snesl hodne a souhlasim s vyse uvedenymi tematy k dalsim clankum. Fakt super clanek, doufam ze jeste bude mit nejake pokracovani.

tiez sa pripajam k ziadosti o rozobratie prinosov 64 bitov, porovnanie ich implementacie u Intelu a AMD, prinosov rozdielov oproti 32 bitom, nacrtnut moznosti co sa otvaraju vyvojarom a odhadnut ocakavany prinos­/zrychlenie v roznych aplikacnych oblastiach especially v hrach :o­) vopred dakujem za putavy a informacne bohaty clanok :o­)

Velmi dobry clanek, jen me mrzi, ze do neho nebyly vice zahrnuty procesory AMD, protoze dle meho nazoru jsou v porovnani architektury­/vykon pred Intelem a pouziti 64b v desktopu take vybizi k popsani jejich vyhod­/nevyhod v porovnani s konkurencnimi technologiemi. Zajimave by bylo take porovnat x86 procesory a G5..... ale fakt svely clanek
ps­- pokud mam zaply kompl 24 hodin denne .... sakra to bude masny ucet :­-(

No, trochu bych si dovolil nesouhlasit s tím, že 95% aplikací je single­-threaded. Stačí se podívat ­(například pomocí Sandry­).... moje aktuální situace: MS Outlook 14 vláken, MSIE v kterym teď píšu příspěvek rovněž 14 vláken, AVG7 má 6 vláken, atd. Samozřejmě se to týká i her ­- ty také většinou využívají více vláken už jen pro to, že je to ­(sice složítější napsat­) ale ve finále logičtější a přehlednější, např. jedno vlákno má na starosti rendering scény, druhé mu připravuje data, třetí se stará o zvuk, atd. Samozřejmě musejí být synchronizována, těžko můžu něco renderovat, když ještě nemám ­"z čeho­", ale i tak to přináší výhody protože zatím co jedno vlákno počítá geometrii, druhé mezitím čistit frame­-buffer, nastavovat render­-staty, připravovat vertex­- a index­- buffery atd. Tady bych viděl výhodu dual­-core ­(nebo i klidně quad­-core; myslim si, že žádné jádro by se nenudilo:­-­))

Predpokladam, kdyz nas, zajemcu ovyse zmninovanou problematiku v prispevcich bude vic, ze nam bude vyhoveno, bylo by to skvely, taky se neco dozvedet v cestine na netu a ne furt rajsovat po english :­-­/.

Výborný článek, jeden z nejlepších článků od Eagla, co jsem četl. Myslím, že ­"Světu hardware­" hodně prospělo, že pro něj píše Eagle.
To John.don: Máme odměřený příkon CRT 17­" monitoru právě kvůli odběrům proudu a tepelnému vyzařování: 100VA a 50­-60W činného.

Dobrej clanecek, doufam ze bude vyhoveno zadostim lidicek vyse a bude to pokracovat... Mozna by pak nebylo od veci vyvolat diskusi ci hlasovani o moznych dalsich tematech kolem procesoru.
Napadlo me ze kdyz je jadro o mnoho teplejsi nez treba cache tak se vyrobci museji snazit aby se teplo z Core co nejrychleji presunulo napr. na cache a tim se jadro a­) ochladilo a za b­) celkove se teplo vice rozprostre. Nejspis uz vyuzivaji nejaka vlakna nebo tak neco ze?

Jen více takových článků. Jen pro námět by se po porovnání specifik 16­-32­-64bit a jejich zpracování u Intelu­/AMD­/PowerPC­/Transmeta hodil např. článek o ne­-křemíkových technologiích...IBM svého času hutně investovalo do více či méně měděné technologie a tak dál, až třeba k neuronovým počům a jejich velmii zajímavému zpracování instrukcí...

Taky si myslim, ze by bylo dobre zde uvest nejaky clanek, ktery by navyseni vykonu pojednaval ze strany 16bit versus 32 bit versus 64 bit, treba jako volne pokracovani ­(lidi, ze to chcete taky­). Vykonove skoky, zda 64 bit je dobry a v jakych typech vypoctu pomuze proti 32 bit, jake to ale ma nedostatky apod. Byly uvedeny obecne moznosti navyseni vykonu zlepsenim technologie a navrhu cipu a jinym zpusobem programovani, jeste by to chtelo do toho zakombonovat ty 16 x 32 x 64 bit a bylo by to perfekt. No a fajnsmekri by si mohli vydupat clanek o nastineni mozneho budouciho vyvoje odklonenim se od tradicni technologie vyroby ­(v clanku napr. zminene spoje s vyuzitim svetla­), pote kvantove pocitace, bio atd. Stejne to bez techto veci, podle me, v budoucnu nepujde. Dnes se taky nevyrabeji osobni auta s nosnym ramem a drevenou vyztuhou karoserie, ale je to vsechno v podstate samonosny ­(uznavam ne moc dobrej priklad­).

Když to spočítáte, tak samostatný provoz počítače se 400watovým zdrojem ­(ideální pro Prescota­) stojí:
400W * 6 hodin za den * 31 dní * 80% spotřeby ­/ 1000 kilowat * 5kč za kilovathodinu = je cca 300kč měsíčně.

Docela by mně zajímaly rozdíly mezi X86 a PowerPC. G4ka už taky běhá na 1,5 GHz a přitom má spotřebu 3­-6 W ­(možná max. 10W­) a výkon má při stejný frekvenci o dost vyší než X86. Jestli by cesta nevedla tudy.

Vynikající článek. Je dost poučný a přitom mu porozumí i lidé bez vysoké školy elektrotechnické. Našel jsem tam ale dvě chyby ­(spíše překlepy­). Na druhou si ale teď za boha nevzpomenu a číst článek znovu se mi nechce. Tak aspoň tu jednu :

"Velká množství cache se ­"investovaly­" především do veliké cache.­" mělo být spíše ­"Velké množství TRANZISTORŮ se ­"investovalo­" především do veliké cache­".

Jo takový články se mi líbej protože se tam dovim zajímavý věci o kterých nic nevim :­-­) . Docela bych uvítal i článek na téma 64­-bit co přinesou jaký sou jeho možnosti a tak. Athlony 64 sou jeslti se nepletu pouze jen 44bitové 32b+32b , ten si to skoušim přepočítávat a nák mi to nesedí:­-­/ .