Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
17.8.2004, Eagle , článek
V dnešní druhé části navážeme vysvětlením pojmů statické a dynamické spotřeby, podíváme se na problémy spojené s 90nm výrobní technologií a na závěr si řekneme také něco o dual-core procesorech.
pool_77 | 14.9.200416:10
Off current ­- a co takhle pěkně česky: proud ve vypnutém stavu...
překládat překladačem samostatně každé slovo bez kontextu je velice velice snadné, že?
Odpovědět0  0
who (208) | 31.8.200418:27
no taky sem nekde slysel ze aby cache byla rychla; musi byt mala; takze ted presne nevim; estli je lepsi velka cache nebo mala;­(

jinak clanek zni dost katastroficky a prakticky z nej vyzniva ze nam moc nepomuze ani dual­-core; ani SOI, nebo SS
kdyz vidim roadmapy na roky 2018 s 25nm tak nevim; bud kazdej kdo bude chtit pc bude muset postavit elektrarnu nebo vyrobci maj pod cepici a na svet moc informaci nepousti a maji vymysleny technologie ktery tohle resi;

taky si myslim ze by neuskodilo se venovat g4, g5 atd; ty maj vcelku malinkaty frekvence; malo zerou a velkej vykon; a tohle sou RISC; intel dela CISC ale uz tak nak srovnatelny s RISC; nebo asi vnitrne tam ty Ops ... pak toje jako RISC;...;)
Odpovědět0  0
Brad | 1.9.200418:57
: ­) Asi jak na co a kdy, myslim aplikacne... ­(adto cache­) jinak ze je rychla fyzicky je nahouby kdyz to neladi s tim zbytkem, podle me... ­(nevim, ale i na tohle jsou dobry takovyhle clanky... jednak se clovek neco dozvi a jednak ho to nuti premyslet­)

Taky by me zajimalo co vic maji v planu a skryvaji pod cepici vyrobci oproti roadmap... : ­) ale asi se to nedozvime, az casem...

Timto se pripojuji ke vsem zadostem a prosbam o clanek i o jinych architekturach ­(AMD, G5 aj.­), myslim ze by to bylo MOC MOC fajn...
Odpovědět0  0
HonzaRez | 23.8.20048:35
Díky za bezva článek, rozšířil jsem si obzory. Ale nepochopil jsem větu ­"V klidu má celý notebook s Pentiem M spotřebu jako samotné stolní Pentium 4 v klidu!­" Je to překlep?
Odpovědět0  0
ALF | 23.8.200410:28
Bylo to mysleno tak ze cely notebook ­(kompletni system­) v klidu ­(bez zateze­) ma spotrebu jako stolni P4 ­(rozumej samotne CPU­) take v klidu.
Odpovědět0  0
Jan Pacholík | 20.8.200414:39
Skvělý článek, ale musím se ohradit proti tomu, že si procesor bere stejně proudu jako tramvaj. To fakt ne, tolik si v ní berou možná pomocné pohony. Tramvaj si při rozjezdu bere 600 A, při jízdě o něco méně ­(300 až 400, pokud se nepletu­). Nechtěl bych se znovu dočkat počítačů se stejným odběrem jako tramvaj nebo lokomotiva ­(klidně 1000 A při rozjezdu, běžně tak 700, záleží na tom, kolik veze)
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 20.8.200415:14
No, ale to přirovnání celkem sedí.
Prescott se svejma >100A si vezme 6x méně než tramvaj při rozjezdu. Vem si obrozvskej motor tramvaje a malinkou křemíkovou destičku ­- a teče do ní takovejhle šílenej proud!
Odpovědět0  0
No | 20.8.200415:37
Velky proud, ale male napeti !!!!
Tramvaj je ma napajeni asi 400V.
Odpovědět0  0
Jan Pacholík | 20.8.200421:57
Tramvaj i trolejbus používá 600 V stejnosměrných, někde je 750.
Také mě fascinuje nepoměr proudu a napětí u počítačů. Ale tlusté vodiče tam zatím nenacházím. Jsem zvědavý, kdy na to dojde :­-)
Odpovědět0  0
Patrik (28) | 18.8.200411:22
V článku se mluví o tom, že pár mm navíc se do čipu dát nemůže, protože by se spotřebovalo moc plochy křemíkového plátku, tak by mě zajímalo, jestli někdo tuší, kolik třeba 1 cm^2 toho plátku stojí. Vždyť křemík je jeden z nejběžnějších prvků na zemi. Je pravda, že musí být ultračistý a to bude stát hodně peněz, ale snad to není zase tolik, ne?
A další, tuší někdo, kolik gramů kovu je na čipu? Jaký vliv tedy má cena použitého kovu? Napadá mě, jak moc by ovlivnilo cenu čipu, kdyby místo mědi se použilo třeba stříbro ­- lepší vodivost, eventuelně třeba ve spojení se zlatem ­(kvůli oxidaci­).
Jinak super článek, jen tak dál
Odpovědět0  0
starmen (438) | 18.8.200412:36
Kolik stojí výroba takto čistého křemíku netuším, ale je potřeba si taky uvědomit, že zvětšním velikosti čipu se jich také vleze míň na waffer a to ohodně neboť jde o plochu a kruhový waffer takže nejde jen o samotný křemík, ale o výrobní náklady, výtěžnost apodobně.

P.S. nevím co se stalo, ale už asi dva měsíce mi nechodí upozorňování na přízpěvky k diskuzím, ke kterým jsem přihlášen na mail. Jediné, co mi chodí je upozorňování od SHW na nové články. Z jiných webů chodí OK. Nemá někdo podobný problém nebo neví někdo co s tím ??
Odpovědět0  0
Krtek 1 | 18.8.200413:21
Tak ten problém mam na tomhle webu od začátku ­(asi měsíc a půl­) vživitě mi nepřišlo upozornění na novej přízpěvek. Navíc se nemůžu podepisovat krtek že prej to tu už je registrovaný když tu žádná registrace nejni.
Odpovědět0  0
Zdeněk Michálek (284) | 19.8.200414:47
Díky za upozornění, na jeho základě se přišlo na chybičku v redakčním systému, nahrajeme opravu a od zítřka by to mělo zas být OK.

Ještě k registraci na nick Krtek ­- registrace tam je, není ale aktivovaná ­(když se někdo zaregistruje, uvede přitom mail a na ten mail mu přijde výzva kterou musí odkliknout ­- tím se registrace zaktivuje a je možné ji používat­). Do doby než vyexpiruje je příslušný nick zablokován pro použití někým jiným.

Napište ohledně toho do redakce, ať se zjistí, jestli je to vaše registrace a pokud ano, kde vznikl problém.
Odpovědět0  0
Eagle_tempx1 (1244) | 19.8.20040:15
Křemík pro výrobu polovodičů má cizí prvky v řádu set tisíc až milionů atomů křemíku na jeden atom cizího prvku. Cena takového waferu je tuším stovky až tisíce USD ­- opravdu nic levného to není.
Odpovědět0  0
Tom K | 19.8.200412:25
Predpoklama, ze mas na mysli ne cenu wafferu ­(1 rezu, oplatky­), ale 1 celeho toho ­"salamu­". ze ktereho se ty waffery rezou.
Odpovědět0  0
ViP | 20.8.20048:55
Ted jse jenom o to, jak dlouhy ten salam je..:­)
pri prechodu ze 130nm­/200mm waferu na 90nm­/300mm waferu se vyrobi cca 5x vice cipu a rika se, ze to usetri 30­-40% nakladu. Jsou to sice reklamni udaje, ale alespon neco. Pokud nekdo natrefi na neco podobneho v kombinaci prechod 130nm­/300mm na 90nm­/300mm a jeste k tomu ceny stejneho cipu vyrobeneho 2ma techn. mohli bychom se zhruba dostat k tomu, jestli se opravdu nevyplazi ty cache zvetsit.
Odpovědět0  0
ViP | 20.8.20049:30
asi jsem to napsal blbe,k nicemu kloudnemu se nedobereme. Tech par mm2 navic se asi opravdu pri zohledneni vsech skutecnosti nevyplati.. ­(jinak by to samozrejme vyrobci davno udelali)
Odpovědět0  0
J | 20.8.200416:17
to Vip: nejsi nahodou VIPER ­(kdysi SH­)?
Odpovědět0  0
¨ViP | 20.8.200417:55
Ne:)
Odpovědět0  0
Odstraněno redakcí | 27.8.20046:53
Příspěvek byl odstraněn redakcí pro použití vulgárních výrazů.
Odpovědět0  0
random | 17.8.200415:41
I přes všechny ty drobné chybky, super článek. Souhlasím s víše psanými požadavky na pokračování.

...,a proto uděluji Eagleovi ocenění ­"Trefa SVĚT hardware­" ! :­-)
Odpovědět0  0
random | 17.8.200415:43
! oprava ! ... víše, čti výše !
Odpovědět0  0
lyboros (4) | 17.8.200413:47
Clanek je dobrej, ale trosku mi prislo, ze autor plave v pojmech vlakno­(thread­) a proces. To co ukazuji Windowsy ve spravci uloh jsou skutecne procesy, nikoliv vlakna jenz jsou soucastmi procesu. Diky tomu jsem taky nepochopil poznamku pod obrazkem ­"Správce úloh systému Windows informuje o desítkách threadů,
kolik z nich ale skutečně procesor vytěžuje?­". Jinak musim souhlasit s DavesManem, ze vetsina dnesnich aplikaci vlakna bohate vyuziva, uz jenom kuli tomu ze ta synchronizace neni zas az tak tezka, staci to spravne rozmyslet :­) a kuli tomu, ze to obcas dost usnadni programovani ­(napriklad jedno vlakno ceka na vstupy a jine pracuje s jiz nashromazdenymi daty­). No a pak me jeste trosku zarazilo naopak to, ze dual­-core se vytvori jednoduse tak, ze se slepi 2 procesory k sobe ... Takhle to podle me tedy uplne nejde. Tady prave nastava ten problem se synchronici dat jenz jsou ulozeny ve spolecne cache pameti a vznika nebezpeci nechteneho prepisovani dat jinym procesorem a nebo naopak cekani vysledek. To se musi resit dalsim specialni logikou, to se neudela ­"jen tak­". No ale jinak to bylo dobry. Dobrej clanek.
Odpovědět0  0
ALF | 17.8.200414:10
No esli jsem to dobre pochopil tak prepsani spolecne cache nehrozi pac ma kazdy svou vlastni napr. tedy normal Prescott 2MB L2 => DualCore Prescott 4MB L2...
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 17.8.200414:36
No, teď NECHCI kecat, nejsem fanda Intelu, takže toho o nich moc nevim, ale mam takovej pocit, že třeba takový HyperThreading P4ky mají L2 cache sdílenou, nebo ne? Jestli se pletu, tak mě nekamenujte a opravte...:­-)
Odpovědět0  0
lyboros (4) | 17.8.200414:54
no ono jde o to, ze se musi ty jadra nejak domluvit, predat si vysledky, pokud spolupracuji naprklad na nejakych podukolech vetsi ulohy, takze musi opet pristupovat do nejake spolecne pameti, kde si mezivysledky predavaji ... no a musi se zajistit, aby to nejak fungovalo :­))
Odpovědět0  0
ALF | 17.8.200414:59
Jo tak na tom neco bude.... Mozna to autor pojal jen tak zjednodusene aby to pochopil i lajk....
Nikde ale o tom moc informaci clovek nenajde... Jediny co jsem vycuchal je o procesoru Dempsey. ten ma mit mezi jadry jakysi logicky mustek.... to ale souvisi s pristupem k FSB a ne cache...
Odpovědět0  0
lyboros (4) | 17.8.200415:23
No ta FSB to je dalsi vec ... ale vzhledem k tomu, ze jsou to dve jadra jednoho procesoru a ne dva procesory to problem neni. Ikdyz teoreticky kdyby to byly dva procesory, mohli mit cache az za sbernici, ale to by bylo a pomale a v tomto pripade budou mit cache pred sbernici a to prave asi sdilenou s nejakym rizenym pristupem do ni, aby nedochazelo k chybam­(prepisovani, cteni neplatnych dat­) a nebo dve oddelene, mezi kterymi ovsem potom musi probihat nejaka synchronizace, aby se mohla jadra mezi sebou domluvit ­- coz je mozna tezsi nez ta spolecna cache s rizenym pristupem, ale to uz jen koukam do duhovy koule, ponevac o tom moc nevim ...
Odpovědět0  0
ALF | 17.8.200415:40
No u te FSB jde pry hlavne o to aby se o ni dve jadra netahali... Pry je to dost velika zatez a neni mozne pouzit tak vysokou frekvenci FSB. Priklad byl aby jsme si vsimli ze 1P P4 system ma FSB 800, 2P Xeon ma jen 533 a 4P Xeon dokonce jen 400MHz FSB a kompenzuji to velikou L2 cache....trend je pry cim vic CPU v systemu tim vice cache musi kazde CPU mit. taky jde o to ze kdyz budou chtit obe jadra naraz data z RAM tak proste jeden musi cekat.... a to taky musi byt nejak rizeno. jak by se jinak mezi sebou domluvili.
U AMD je to trosku jinak tam je pametovy radic v CPU, u Dual Core AMD je jeden 128­-bit radic pro obe jadra.Zde je mozna nejaka ta vykonova ztrata.
Jinak se ale vsude tvrdi ze udelat DualCore vlastne neni nic tezkeho
Odpovědět0  0
Odstraněno redakcí | 27.8.20046:37
Příspěvek byl odstraněn redakcí pro použití vulgárních výrazů.
Odpovědět0  0
lyboros (4) | 13.9.200411:33
tak jsem konecne nasel, jak to s tima dvoujadernejma procesorama a cache je. A to primo tady na SH, stacilo chvili pockat na jejich uvedeni :­). Strucne tedy ­- obe varianty jsou mozne ­- sdilena x nesdilena cache ­- pokud se pouzije nesdilena, domlouvaji se jadra za pouziti pameti RAM. Podrobnejsi info zde https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-8C0087EDFC41E9CFC1256F0500680580.html
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 17.8.200414:40
Na synchronizaci opravdu nic těžkýho neni. Stačí si akorát přečíst ­/ uvědomit v čem se liší Semaphory, Mutexy, Eventy, Critical sections a naučit se používat funkce s nimi související.
To, že je nutné si dopředu rozmyslet, kde a jak je použít je holý fakt, ale tohle platí o algoritmech obecně, nejen o synchronizaci vláken.
BTW. samozřejmě je pravda, že správce úloh zobrazuje běžící procesy, nikoliv ­(jejich­) vlákna!
Odpovědět0  0
Jakub Hegenbart | 7.9.20061:39
„Na synchronizaci opravdu nic těžkýho neni.“

Tenhle pán rozhodně není blbec a přesto si to nemyslí:

http:­/­/home.pacbell.net­/ouster­/threads.pdf
Odpovědět0  0
noname | 17.8.200416:35
Spravce uloh zobrazuje kazdy proces na samostatnem radku a pocet vlaken konkretniho procesu je ve sloupecku Podprocesy.
Odpovědět0  0
Hroch_shw1 (2) | 17.8.200413:07
Tak techto clanku bych opravdu snesl hodne a souhlasim s vyse uvedenymi tematy k dalsim clankum. Fakt super clanek, doufam ze jeste bude mit nejake pokracovani.
Odpovědět0  0
danno (335) | 17.8.200412:55
tiez sa pripajam k ziadosti o rozobratie prinosov 64 bitov, porovnanie ich implementacie u Intelu a AMD, prinosov rozdielov oproti 32 bitom, nacrtnut moznosti co sa otvaraju vyvojarom a odhadnut ocakavany prinos­/zrychlenie v roznych aplikacnych oblastiach especially v hrach :o­) vopred dakujem za putavy a informacne bohaty clanok :o­)
Odpovědět0  0
wrigler (7) | 17.8.200412:32
Velmi dobry clanek, jen me mrzi, ze do neho nebyly vice zahrnuty procesory AMD, protoze dle meho nazoru jsou v porovnani architektury­/vykon pred Intelem a pouziti 64b v desktopu take vybizi k popsani jejich vyhod­/nevyhod v porovnani s konkurencnimi technologiemi. Zajimave by bylo take porovnat x86 procesory a G5..... ale fakt svely clanek
ps­- pokud mam zaply kompl 24 hodin denne .... sakra to bude masny ucet :­-(
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 17.8.200411:25
No, trochu bych si dovolil nesouhlasit s tím, že 95% aplikací je single­-threaded. Stačí se podívat ­(například pomocí Sandry­).... moje aktuální situace: MS Outlook 14 vláken, MSIE v kterym teď píšu příspěvek rovněž 14 vláken, AVG7 má 6 vláken, atd. Samozřejmě se to týká i her ­- ty také většinou využívají více vláken už jen pro to, že je to ­(sice složítější napsat­) ale ve finále logičtější a přehlednější, např. jedno vlákno má na starosti rendering scény, druhé mu připravuje data, třetí se stará o zvuk, atd. Samozřejmě musejí být synchronizována, těžko můžu něco renderovat, když ještě nemám ­"z čeho­", ale i tak to přináší výhody protože zatím co jedno vlákno počítá geometrii, druhé mezitím čistit frame­-buffer, nastavovat render­-staty, připravovat vertex­- a index­- buffery atd. Tady bych viděl výhodu dual­-core ­(nebo i klidně quad­-core; myslim si, že žádné jádro by se nenudilo:­-­))
Odpovědět0  0
Aphid | 19.8.200417:49
Vetsinou je to tak ze ty vlakna na sebe cekaji, nejsou v signalizovanem stavu, takze najednou stejne v ramci jednoho procesu jede jenom jedno vlakno.
Napsat neco mulitthreadove treba ve VC++ rozhodne neni prehlednejsi, na to zapomente.
V tom vasem prikladu ­"jedno vlákno má na starosti rendering scény, druhé mu připravuje data, třetí se stará o zvuk­" ... to je spatny priklad, neplynou tu zadne vyhody z multithreadingu, jsou to na sobe zavisle procesy.
Cisteni framebufferu a pod ... tady uz je stejne exekuce oddelena tim ze mate graficky akcelerator, pro nejz je to nekolik malo prikazu, multithreading v CPU v tomhle pripade nic neusetri, vice jader by nepomohlo.
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 20.8.200410:21
"Napsat neco mulitthreadove treba ve VC++ rozhodne neni prehlednejsi, na to zapomente.­"...záleží na tom, kdo to píše. Sám jsem pár aplikací psal .. nový worker­-thread ­-> nový zdroják ­-> dobře okomentovat...nevidim v tom problém. Samozřejmě, k dobře ­(přehledně­) napsanému programu nepotřebuju multithreading...prase napíše nepřehledně i ­"Hello world­" a naopak.

"to je spatny priklad, neplynou tu zadne vyhody z multithreadingu, jsou to na sobe zavisle procesy.­" ­- samozřejmě, že jsou, většinou na sebe vlákna ­"někde­" čekají, nicméně se to stejně používá, protože se ušetří alespoň nějaký čas ­(proto HT taky nezdvojnásobuje výkon ve hrách, ale nárůst se pohybuje kolem 15­-20%­).

"tady uz je stejne exekuce oddelena tim ze mate graficky akcelerator, pro nejz je to nekolik malo prikazu­"....cisteni framebufferu, dejme tomu, ale takový render­-state bloky, vertex buffery,..no nevim, jestli jste někdy psal něco pod Direct3D, ale pokud to neni jen rotující trojúhelník, tak bych to jako pár příkazů nenazíval. ­(viz. dokumentace k DirectX SDK a doporučení, jak optimalizovat...)
Odpovědět0  0
WoodyIS | 4.9.200410:11
Neco uz jsem pod DirectX psal.Konkretne engine pro Mafii, HD2 a WingsOfWar­( tam i cast hry ­). Bezne pouzivam thready na dekompresi OGG a ­"krmeni ­" sound streamu, dale na stream textur z HDD nebo animovane logo behem nahravani levelu ;­-­) Jsou to na sobe a na hlavnim threadu dostatecne nezavisle procesy, takze s tim bylo jen minimum problemu. Nedokazu si ale predstavit, ze bych delal neco s render staty ­(RS­) nebo vertex­/index bufery­(VB­/IB­). Pokud se drzite rad nVidie a ATI, tak RS memite minimalne a VB­/IB mate pripraveny od zacatku. Tady nevidime u vicejadrovych CPU zadnou vyhodu. Na co ale do budoucna planujeme vyuzit separatni CPU je treba asynchronni kolizni system, AI nebo fyziku. Hraci pripada celkem prirozene, ze se nepritel v ukrytu trosku zdrzi a nevyrazi ihned do protiutoku a druhe­/n­-te CPU zatim pomoci kolizi analyzuje okolni geomterii, pripadne promysli dalsi strategii. Zatim prvni CPU renderuje scenu a zpracovava pozadavky hrace.
Odpovědět0  0
vety_ | 20.8.200415:24
"Napsat neco mulitthreadove treba ve VC++ rozhodne neni prehlednejsi, na to zapomente­"
By ma zaujimalo, v com pises multithreadove aplikacie.
Poznam kopec vyvojarov, ktori su nuteni pisat spickove multi­-procesorove­/procesove­/threadove aplikacie pod rozne proprietarne kompilatory ­(embedded systemy, QNX, OS­/2...­) a neviem v com by zrovna VC++ malo byt horsie.
Pre Win32 API ­(teda aj Win32 synhronizacne prostriedky­) sa zda VC++ najprirodzenejsou volbou, pretoze ho zostavili ludia v Microsofte. Osobne radsej pouzivam unix­-like synchronizacie, kvoli lepsej portabilite aplikacii, nevidim vsak dovod nepouzivat VC++.
Odpovědět0  0
blecha2 | 17.8.200411:01
Predpokladam, kdyz nas, zajemcu ovyse zmninovanou problematiku v prispevcich bude vic, ze nam bude vyhoveno, bylo by to skvely, taky se neco dozvedet v cestine na netu a ne furt rajsovat po english :­-­/.
Odpovědět0  0
Gothrond | 17.8.200410:48
Výborný článek, jeden z nejlepších článků od Eagla, co jsem četl. Myslím, že ­"Světu hardware­" hodně prospělo, že pro něj píše Eagle.
To John.don: Máme odměřený příkon CRT 17­" monitoru právě kvůli odběrům proudu a tepelnému vyzařování: 100VA a 50­-60W činného.
Odpovědět0  0
ALF | 17.8.20049:55
Dobrej clanecek, doufam ze bude vyhoveno zadostim lidicek vyse a bude to pokracovat... Mozna by pak nebylo od veci vyvolat diskusi ci hlasovani o moznych dalsich tematech kolem procesoru.
Napadlo me ze kdyz je jadro o mnoho teplejsi nez treba cache tak se vyrobci museji snazit aby se teplo z Core co nejrychleji presunulo napr. na cache a tim se jadro a­) ochladilo a za b­) celkove se teplo vice rozprostre. Nejspis uz vyuzivaji nejaka vlakna nebo tak neco ze?
Odpovědět0  0
Odstraněno redakcí | 27.8.20047:06
Příspěvek byl odstraněn redakcí pro použití vulgárních výrazů.
Odpovědět0  0
ALF | 27.8.200410:19
Odstraneno? si delate srandu ne? Nevsim jsem si vulgarnich vyrazu autora predesleho prispevku krome toho dop**elebl*áregistrace.Nebo je u Vas sproste slovo treba IBM, Nanotubes atd..?
btw s registraci ma potize vice lidi, takze misto odstranovani prispevku stezujicich si na tuto skutecnost by jste meli radeji problem resit...
Odpovědět0  0
Eagle_tempx1 (1244) | 27.8.200413:15
Nezlob se, je tady jasně napsáno: ­"Upozorňujeme účastníky diskuzí, že příspěvky obsahující vulgární výrazy budou smazány.­" I když chápu, že můžou být problémy s registrací ­(sám jsem je před rokem taky měl­), existuje slušnější cesta, jak vyjádřit svůj názor. Nestojím o to, aby se pod mými články vyskytovaly urážky, napadání či vulgární výrazy. Pokud se nemají diskuze zrušit úplně ­(postrádat je nebudu­), musí se lidi naučit vyjadřovat rozumně. Zahraniční diskuzní fóra jsou jasným příkladem toho, že to jde.
Odpovědět0  0
Martik | 17.8.20049:54
Jen více takových článků. Jen pro námět by se po porovnání specifik 16­-32­-64bit a jejich zpracování u Intelu­/AMD­/PowerPC­/Transmeta hodil např. článek o ne­-křemíkových technologiích...IBM svého času hutně investovalo do více či méně měděné technologie a tak dál, až třeba k neuronovým počům a jejich velmii zajímavému zpracování instrukcí...
Odpovědět0  0
blecha2 | 17.8.20049:06
Taky si myslim, ze by bylo dobre zde uvest nejaky clanek, ktery by navyseni vykonu pojednaval ze strany 16bit versus 32 bit versus 64 bit, treba jako volne pokracovani ­(lidi, ze to chcete taky­). Vykonove skoky, zda 64 bit je dobry a v jakych typech vypoctu pomuze proti 32 bit, jake to ale ma nedostatky apod. Byly uvedeny obecne moznosti navyseni vykonu zlepsenim technologie a navrhu cipu a jinym zpusobem programovani, jeste by to chtelo do toho zakombonovat ty 16 x 32 x 64 bit a bylo by to perfekt. No a fajnsmekri by si mohli vydupat clanek o nastineni mozneho budouciho vyvoje odklonenim se od tradicni technologie vyroby ­(v clanku napr. zminene spoje s vyuzitim svetla­), pote kvantove pocitace, bio atd. Stejne to bez techto veci, podle me, v budoucnu nepujde. Dnes se taky nevyrabeji osobni auta s nosnym ramem a drevenou vyztuhou karoserie, ale je to vsechno v podstate samonosny ­(uznavam ne moc dobrej priklad­).
Odpovědět0  0
guzii (375) | 23.8.200414:09
Ty auta jsou dobrej příklad ... lolek. Třeba budem zachvíli strkat do PC kristaly jako to dělají přátelé goaul­'di ;)
Odpovědět0  0
John.Don | 17.8.20048:15
Když to spočítáte, tak samostatný provoz počítače se 400watovým zdrojem ­(ideální pro Prescota­) stojí:
400W * 6 hodin za den * 31 dní * 80% spotřeby ­/ 1000 kilowat * 5kč za kilovathodinu = je cca 300kč měsíčně.
Odpovědět0  0
John.don | 17.8.20048:33
Jo a nepočítám se spotřebou monitoru. Ta také není zrovna malá.
CCA 200Watů.
Odpovědět0  0
DavesMan (187) | 17.8.200411:14
To máš na stole pořádnou ­"krávu­" :­-­)
Moje 19­" pure flat má max. příkon 130W.
Odpovědět0  0
Lubrikant | 17.8.200420:22
budocnost je jednoznacne v LCD a ty zerou tak max 30­-45W takze to trochu kompenzuje :­)­)


TO AUTOR CLANKU:
co je to za pekne modre schema ? da se to nekde stahnou v XP mam jen 3 a tohle tam neni
Odpovědět0  0
ASUS | 17.8.200421:25
no já bych se možná hádal i s tim odběrem 400W, těch 400W si přece zdroj bere když je maximálně zatížen ne? A protože CPU a ani Graf. karta nejedou vždy ­(celou hodinu­) na maximum, ale povětšinou jenom jeden z nich na plno, nebo třeba jeden na půl a druhý na plno ­(či každý z nich skoro vůbec­) tak bych řekl, že odběr bude tak 250W MAXIMÁLŃĚ, no a když běží PC hodinu a vůbec nic nedělá, tak si myslim, že tak kolem 200W...
Na druhou stranu, možná mi někde něco uniká a plácám nesmysl... ale zase kamarád to jednou měřil ­(Athlon 2400+, GeForce 3Ti­) a při nic nedělání asi 150W a při 3DMark2001 kolem 200W...
docela by mě zajímalo jak to teda je... dík za vysvětlení...
Odpovědět0  0
Krtek 1 | 17.8.20047:25
Docela by mně zajímaly rozdíly mezi X86 a PowerPC. G4ka už taky běhá na 1,5 GHz a přitom má spotřebu 3­-6 W ­(možná max. 10W­) a výkon má při stejný frekvenci o dost vyší než X86. Jestli by cesta nevedla tudy.
Odpovědět0  0
wrah | 19.8.20041:52
žeby v tom výkonu měly svůj podíl věci na pc neznámé? Například možnost zpracovávat instrukce 128 bitově, víc jader, výpočetních jednotek a podobně? Nějak tak to asi bude. a díky nižšímu taktu to holt míň žere
Odpovědět0  0
ALF | 19.8.200410:25
Je treba si uvedomit ze spotreba cipu neroste linearne s frekvenci... Spis bych rekl ze roste exponencialne.
Muj Celer 1,2G na zakladnim taktu zere taky jen cca 25 ­- 30W.
btw. nemyslim si ze by maximum G4ky na 1,5G bylo jen 10W pocitam spis tak 15 ­- 20W ­(nejsem si ale jistej­) coz se da stale fpoho uchladit pasivakem.G5ka uz ma vyrazne vyssi spotrebu nez G4, teda pokud se nepletu :)
Odpovědět0  0
Aldrian (13) | 19.8.200410:59
Asi má výrazně větší spotřebu když to chladí vodou.
Odpovědět0  0
Krtek 1 | 20.8.20046:19
Nešlo tam o teplotu ale o hluk. U 2xGP5 žere každá tušim něco kolem 50­-70W, což se dá vzduchem chladit fpohodě ale Apple vždycky dělal tichy a trvanlivý počítače. A chtěj se lišit. Věřim tomu že tohle bude fungovat zi za 10 let kdežto vzduchem by asi nevydržely.
Odpovědět0  0
anonym | 20.8.200420:38
Nova verze PowerPC 970FX vyrobeny 90nm technologii ­"zere­" pri 2GHz kolem 20­-25W!!!
Vykonem predci jakykoliv x86 procesor, ale pokud to chces srovnat, tak jedine
s P4 3.6GHz, ktera zere kolem 100W, ne­-li vic. Vykon P4 jde naprazdno, ma umele
vyhnanou frekvenci diky hodne hodne hluboke pipeline procesoru apod. ale tim
se netrapte...


Odpovědět0  0
wrah | 20.8.200421:09
vem si jaky byl vykon vaxu v roce cca 75­-8 a jaky ma dneska pentak. Vzdyt vede ten vax. Sice stal M dolaru, ale ten rok vyroby.... spis by bylo lepsi se ptat kam zmizela tahle technologie
Odpovědět0  0
Zdeněk Kabát (474) | 19.8.200411:02
Já bych naopak řekl, že spotřeba roste lineárně s frekvencí a exponenciálně s napětím. Někde jsem viděl vzorec, ale musel bych pátrat v paměti, kde to bylo.
Odpovědět0  0
Odstraněno redakcí | 27.8.20046:24
Příspěvek byl odstraněn redakcí pro použití vulgárních výrazů.
Odpovědět0  0
starmen (438) | 27.8.20046:59
Zdeněk Kabát:
W = U^2 * f * c
kde
W=příkon­(výkon­)
U=napětí
f=frekvence
c=parazitní kapacity tranzistoru ­(mezi hradly Source,Drain,Gain­)
- vzorec pro CMOS tranzistory. V CPU jsou v podstatě CMOS ­(pokud vím­).

doprdeleblbaregistrace:
Mno nevím přesně jak to je, ale to by napájecí část musela držet proud dle CPU ­"nauzdě­". Prostě chovat se jako proudový zdroj a to je blbost, protože napájecí část je napěťový zdroj. Při stabilním napětím aby mohl být větší odběr proudu logicky muší být menší impedance. Ono je to trošku složitější, protože jde o impedanci a né odpor a CMOS tranzistory mají největší spotřebu ve stavech přechodů ­(kde je v podstatě skrat­), ale tak nějak by to mělo být. Přád by mělo platit U=Z*I a pokud je U stabilní a proud roste, tak impedance musí logicky klesat.
Odpovědět0  0
navstevnik | 27.8.200418:40
Pri stabilnim napeti a konstantni impedanci lze vykon menit jen frekvenci. Nove procesory maji skutecne nizsi impedanci spoju ­(treba medene procesory s Cu interconnectem maji nizsi odpor vedeni mezi tranzistory­) , kapacita mensich novych tranzistoru je mensi, ale kdyz vezmu procesor do ruky jako hotovy kousek, tak pro ucely mereni spotreby ho beru jako urcitou konstantni impedanci a podle zmeny napeti ci frekvence jsem schopen si spocitat jakou bude mit pri jinych napajecich parametrech. Nove procesory, kde velka cast spotreby bude leakage current, budou mit spotrebu slozenu z vice slozek ­(coz sice ted je take, ale dynamicka slozka hraje asi nejvetsi roli­). Predpokladam, ze i leakage current bude pri konstantni impedanci prechodu tranzistoru mit povahu takovou, ze nam ohmuv zakon vystaci. K tomu se prida ten proud nutny k nabijeni.vybijeni kapacit tranzistoru ­- to je ta dynamicka slozka.

Takze treba Pentium 4 na 65nm muze mit napajeci napeti 1V, proud 170A, leakage current ­(proste ohrivacka jako je treba opekac topinek­) 30% celk. spotreby, 70% ­(treba 95W­) bude dynamicka spotreba dana kapacitou tranzistoru.
Odpovědět0  0
ptipi | 17.8.20043:54
Vynikající článek. Je dost poučný a přitom mu porozumí i lidé bez vysoké školy elektrotechnické. Našel jsem tam ale dvě chyby ­(spíše překlepy­). Na druhou si ale teď za boha nevzpomenu a číst článek znovu se mi nechce. Tak aspoň tu jednu :

"Velká množství cache se ­"investovaly­" především do veliké cache.­" mělo být spíše ­"Velké množství TRANZISTORŮ se ­"investovalo­" především do veliké cache­".
Odpovědět0  0
aless (18) | 17.8.20041:15
Jo takový články se mi líbej protože se tam dovim zajímavý věci o kterých nic nevim :­-­) . Docela bych uvítal i článek na téma 64­-bit co přinesou jaký sou jeho možnosti a tak. Athlony 64 sou jeslti se nepletu pouze jen 44bitové 32b+32b , ten si to skoušim přepočítávat a nák mi to nesedí:­-­/ .
Odpovědět0  0
Steven | 18.8.200412:05
Athlon64 je plne 64­-bitovy, v jednom taktu zpracuje celych 64 bitu
ty novy P4 jsou afaik 32 + 32bit ­- potrebuji 2 takty na 64 bitu ­(o delsi pipeline ani nemluvim)
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.