reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Vývoj LCD: jak šel čas

29.8.2013, Pavel Kovač, úvaha
Vývoj LCD: jak šel čas
Vzpomínáte na dobu, kdy jste si pořídili první LCD monitor? A vzpomínáte, jaké měl vlastnosti? Možná ani ne. Ponořte se do historicky úvahového článku o vývoji technologie LCD monitorů. Co všechno se stalo za posledních 20 let?
Kapitoly článku:
  1. Vývoj LCD: jak šel čas
  2. Hnací motor - telefon
  3. Doba drobných, ale důležitých změn

Jak málo stačí k dokonalosti?


Zapomeňme však na dobu dávno minulou a podívejme se na něco zcela jiného. Tím je novodobá historie. Doba, kdy nastoupily klasické LCD monitory na náš stůl. Co se všechno od těch dob změnilo? V úplných počátcích se většina monitorů soustředila hlavně na to, aby vůbec byla prodejná. TN technologie byla tak jediným východiskem, protože byla nejlevnější a ostatní byly v plenkách, nebo nebyly vůbec. Při koupi monitoru jste se museli tedy rozhodovat hlavně z pohledu ceny. Další kritérium jste si vlastně ani moc zvolit nemohli. Všechny TN monitory postupně nasazovaly lepší a lepší vrstvu (proto označení TN+film), aby vylepšily pozorovací úhly. Bohužel se obvykle jednalo pouze o kontrast. Barvy zůstávaly stejné a tudíž obvykle velmi špatné.





Trend monitorů s technologií TN vydržel až neuvěřitelně dlouho. Od dob prvních notebooků v 90. letech až po současnost. V posledních dvou letech ale úspěšně vytlačily TN panely levné varianty IPS, tedy e-IPS. Díky tomu si dnes můžete pořídit prakticky jakýkoli monitor a víte, že bude splňovat nějaké standardy. To bylo dříve naprosto nemyslitelné. Většina lidí totiž ani netušila, co jsou technologie TN, PVA, IPS apod., dokonce si často mysleli, že je rozdíl mezi TFT a TN, resp, že to značí dvě rozdílné technologie. Pak tu byla druhá skupinka lidí, co pátrala po tom, jakou technologií je daný monitor vyroben. Obvykle se to dalo odhadnout z pozorovacích úhlů a kontrastu. Díky těmto znamením si spousta lidí (včetně mě) vycvičila cit na monitory, které budou dobré, nebo alespoň slušné. Při výběru se automaticky vyřazovaly monitory s pozorovacími úhly pod 170/160. To byla jistá sázka na smrt jménem TN.



Onen přerod do současného stavu neznamenal pouze změnu technologie. Znamenal také i proměnu dalších vlastností. Z počátku byl i LCD monitor připojen analogově, tedy pomocí D-Sub. To mělo za následek hlavně nepříjemné rozmazání. Samozřejmě to nebylo vždy vidět, ale jistě si vzpomenete, jak často se řešila kvalita obrazu různých grafických karet nebo to, jaké DAC převodníky byly použity. Byl kabel připojený k monitoru ten správný? Také se často stávalo, že jedna grafická karta měla jiné barevné podání než druhá. Takový monitor jste si pěkně doma odladili a u kamaráda byl úplně jiný. Přesně v takové punkové době jsme žili a někteří dokonce na tuto dobu vzpomínají s láskou a se slovy "jak to tehdy vše fungovalo". Tím nechci říci, že to bylo vysloveně špatné. Spousta věcí fungovala, ale člověk má bohužel jednu blbou vlastnost. Zapomíná na to špatné a pamatuje si jen to dobré. To platí v politice, to platí i u LCD monitorů. Je tedy potřeba jednou za čas onu dobu připomenout.






Další docela zajímavou proměnou prošla ergonomie. V úplném počátku LCD monitorů bylo téměř nemyslitelné si pořídit monitor bez zdvihu. Ne snad, že by to nešlo, ale většina lidí zkrátka tuto vlastnost vyžadovala, a tak se vyrábělo daleko větší procento monitorů s polohovatelným stojanem. Mělo to jednu velkou výhodu. Monitor vždy na stůl padnul jak ulitý.

Bohužel poté přišla doba, kdy LCD výrazně zlevnila (zhruba v době největšího boomu TN monitorů s 22" a 1680×1050. U nich se karta zcela obrátila a bylo téměř nemožné koupit 22" s polohovatelným stojanem. Spousta lidí tedy takovýto monitor zcela ignorovala (včetně mě). Ignorovali je také z důvodu, protože dvaadvacítky patřily technologii TN. Koupit 22" s polohovatelným stojanem a IPS? Větší šanci máte v sázce na to, že si Lister ke snídani nedá kari.

V této době stačilo opravdu málo a stal se váš monitor hitem. Typickým příkladem bylo Lenovo L220x. Tento 22" monitor s rozlišením 1920×1200 a IPS technologií byl zjevením. Lenovo si tak na velmi dlouhou dobu vysloužilo obdiv a lidé pokukovali po dalších modelech. Bohužel, jak už se to stává, Lenovo to zazdilo a šance moc nevyužilo. Tento monitor byl prakticky posledním z jejich produkce, co za něco stál. Poté nastoupili další výrobci jako Dell a vydali své 24" displeje s rozlišením 1920×1200. Těm sice Lenovo konkurovat mohlo, ale bohužel to neudělalo.





Ale zpět ke stojanu. Spousta výrobců se snažila ušetřit na stojanu a dodat na trh monitor s nízkou cenou. Obstojný stojan totiž stojí od 1 000 Kč výše. Velmi slušný je cca za 1 500 - 2 000 Kč. Nyní dejte na trh monitor, co prodávají ostatní za 4 000 Kč, a přibalte k němu stojan za 2 000 Kč. Nemyslitelné. A co se tedy stalo, že je dnes situace jiná? Nic moc. Ona je totiž velmi obdobná, jen výrobci přišli s kličkou. Prodávají obvykle dvě verze stejného monitoru. Vyrobit jiný krycí plast je velmi jednoduché, a tak máte rázem v portfoliu 2 monitory místo jednoho a současně má zákazník větší pocit volnosti. Není to krása? A proč si to neuvědomili výrobci v dobách dvaadvacítek? To zůstane asi tajemství.





Shrňme si , co se událo za posledních pár let. Zhruba v roce 2002-2003 se začaly ve větším měřítku prodávat LCD monitory. Za oněch 10 let jsme jako zákazníci prošli monitory, co měly mizerné pozorovací úhly, dlouhou odezvu a hodně proměnlivou kvalitu. Mohli jste narazit na monitor, co je doslova perfektní a za stejnou cenu na monitor zcela mizerný. Dnes, pokud si pohlídáte jedno základní pravidlo IPS panel s Full HD, obvykle nepořídíte úplný šunt.

Samozřejmě jsou i dnes stále velké rozdíly, ale rozhodně ne tak velké jako před 10 lety. V té době také k recenzování stačila klávesnice a vědět zhruba, jak monitor funguje. Dnes je testování daleko náročnější a hledají se podstatně menší rozdíly. Dříve jste se z recenze dozvěděli, že monitor má "pěkné barvy". Dnes víte přesnou číselnou hodnotu. Víte, že při hraní her má za myší zpoždění X milisekund a odezva má překmit 15 %. Na jednu stranu je to perfektní, ale na stranu druhou to znamená pro uživatele nutnost znát terminologii. Musíte zkrátka vědět, co vám recenzent těmi všemi tabulkami chce říci. Tím nechci shazovat naše recenze, je to čisté konstatování. Dříve vám také stačilo znát takt procesoru a věděli jste, jak bude výkonný. Dnes je takt až na druhém místě a výkon závisí na jiných vlastnostech.

Pokud se tedy chcete orientovat v LCD monitorech, je třeba tomu věnovat dostatek času. Jediná výhoda oproti době před cca 8-10 lety je, že dnes je výběr hodně dobře tříděn dle ceny. Dříve se daleko častěji našel monitor, co byl na svou dobu levný a přesto velmi dobrý. Dnes je to spíše výjimkou.
Jak hodnotíte vývoj LCD monitorů?
V anketě šlo hlasovat od 29.8.2013 do 19.8.2014. Počet hlasujících: 44
Kladně - dle mých představ.9 %
Spíše kladně - mohlo by to být o kousek lepší.27 %
Spíše záporně - vysloveně mi nevadí, ale rychlejší by mohl být.9 %
Záporně - už tady měla být dávno jiná technologie.55 %
reklama