
studie rozložení genetického materiálu uvnitř bakterie E.coli (Robin Diekmann)
Právě zde nastupuje nová technologie, která má fungovat jako optická pinzeta. Ta se přidá k primárnímu nástroji využívajícímu fluorescenční materiál, který se v buňkách po osvícení laserem rozsvítí a vědci tak mohou zkoumat trojrozměrnou strukturu buněk. Vedle toho je tu nově druhý laserový paprsek, který funguje jako optická past schopna uzavřít jedinou buňku a ovládat její natočení a pozici. Robin Diekmann, spoluautor projektu, k tomu říká, že laserový paprsek vytváří v buňce síly, které ji udržují v jeho středu. Má jít prostě o znehybnění buňky díky vratné síle.
S pomocí této metody bylo nejdříve experimentováno s kuličkou pěnového polystyrenu, kterou paprsek dokázal udržet na jednom místě a ve vzduchu, i když jen několik mikrometrů nad povrchem. To ale pro buňky či bakterie bohatě stačí a díky tomu je možné pořizovat jejich snímky z několika stran a ostřit na různá jejich místa v prostoru. To proto, že už je možné s buňkami libovolně otáčet v trojrozměrném prostoru, takže ve výsledku mohlo být studováno třeba rozložení genetického materiálu v bakterii E.coli v mikronovém rozlišení.
Diekmann chce nyní se svými kolegy použít fluorescenční mikroskopii a svou optickou pinzetu pro studium buněk v různých fázích jejich života. Bude také sledovat, co probíhá při jejich infekci patogeny.
Zdroj: Extremetech