To je dáno optikou a mimochodem se tak dají jednoznačně odlišit snímky z JWST třeba od Hubbla. JWST budou v případě hodně jasných objektů v záběru ukazovat šest difrakčních paprsků díky šestihrannému zrcadlu a Hubble v takovém případě má paprsky čtyři. Jako třeba tady https:­/­/www.theguardian.com­/science­/2022­/mar­/30­/hubble­-space­-telescope­-captures­-distant­-star­-earendel

Další dva paprsky ­(horizontálně­) by měly u JWST tvořit podpěry držící sekundární zrcadlo.

Pokud existuje. Nedávno se dost razantně přepsaly odhady hmotností galaxií. A třeba o hustotě mezihvězdného vodíku víme také jen odhady. Nejvzdálenější sonda je 40 let stará s detektory tehdejší přesnosti, vystavenými celou dobu vesmíru. A i tak je s bídou asi 22 světelných hodin dlaeko, přičemž k nejbližěí hvězdě je to 4 světelné roky. 35000 světelných hodin. A dohady o mezigalaktických prostorách jsou ještě více teorie a méně měření. Může tam být prakticky cokoliv. Alias, jak se psávalo na mapy: Hic sunt leones!

Tohle je samozřejmě jen pro zajímavost. Síla Webbu ohledně schopnosti dohlédnout dál a do minulosti je dána právě sledováním v hlubším IR spektru, tzn. dokáže sledovat objekty s větším červeným posuvem z mnohem mladšího vesmíru než cokoliv, co tu bylo předtím.