Webbův teleskop využije kvasary pro odhalení tajemství mladého vesmíru

NASA a ESA musí aktuálně především vyřešit problém s aerodynamickým krytem raket Ariane 5, aby měl JWST volnou cestu do vesmíru a v tomto ohledu není radno nic uspěchat a ponechat náhodě. My se ale nyní chceme podívat na nejnovější zprávu NASA, dle níž se Webb zaměří vedle mnoha dalších objektů i na kvasary. 

 

kvasar v umělcově představě

 

Jak dobře víme, kvasary jsou vzdálené velice zářivé galaxie, což zajišťují jejich divoce aktivní jádra se supermasivní černou dírou uprostřed. Ta díky přísunu materiálu částečně vyvrhovaného do prostoru od pólů kolmo na ekliptiku obvykle září více než všechny ostatní hvězdy v dané galaxii, což ji také zásadním způsobem utváří.

 

Webb se tak zaměří konkrétně na šest nejvzdálenějších a nejjasnějších kvasarů známého vesmíru a vědci se díky tomu pokusí zjistit, co je vzájemně spojuje a také s jejich pomocí budou zkoumat mezigalaktický plyn existující v období reionizace. Právě to umožní vysoká citlivost JWST a také obrovská plocha jeho zrcadla tvořeného několika šestihrannými segmenty. 

 

 

Všechny zmíněné kvasary Webb uvidí v době, kdy vesmír nebyl ani 800 milionů let starý (méně než 6 procent aktuálního věku). Světlo přicházející z takové dálky už bylo také výrazně ovlivněno červeným posuvem a právě i díky tomu se bude na takovou práci hodit Webb jako teleskop určený pro sledování vesmíru především v infračerveném spektru s malým přesahem do viditelného spektra. Ostatně kvůli tomu teleskop míří do libračního bodu za Zemi a musí využít efektivní tepelný štít.

 

Astronomové aktuálně vidí dávné kvasary jako jeden z hlavních motorů, který utvářel podobu vesmíru. Jde tu o přesuny obrovských objemů hmoty, v galaxiích samotných i mezi nimi, které podněcovaly novou hvězdotvorbu, anebo ji mohly vycucnutím materiálu z okolí naopak zcela zastavit. Jedná se tak o vývoj podoby samotných galaxií i mezigalaktické hmoty. 

 

Dále to je také zmíněná éra reionizace, kdy byl do té doby neutrální plyn ve vesmíru ionizován a stal se průhledným pro některé typy záření, jako je UV. A právě kvasary, jejich silné záření a spektroskopie napoví, jaký byl stav v tak mladém vesmíru, čili mladé aktivní galaxie zde poslouží coby "žárovky", které nám vesmír ve vzdálených končinách osvítí.

 

Díky tomu bude možné díky přístroji NIRSpec zjistit i to, jaký byl dříve ve vesmíru podíl kovů, což jsou pro astronomy všechny prvky těžší než helium a vodík. Astronomové přitom předpokládají, že je najdou především v materiálu, který kvasary vypuzují ve svých mocných proudech.