Já bych zrovna nechtěl držet v ruce, byť izolovaných 7 kilovolt. Jsou napětí, se kterými je jistější si netykat. A ano, ty dráty budou muset být pěkně tlusté, aby se neroztavily. Ještě pár ampér a člověk je ani neuzvedne :­)

...na těch ­"drátech­" jsou přes jejich tloušťku takové ztráty, že musí být chlazené :­-­) Ale jinak můžete být klidný, napětí není 7 KV, jde o standardní 800V architekturu.

Ano, bohužel máte. Vycházíte z mylného předpokladu, že všechna auta v průměru vyjedou celou nádrž za jeden den a každý den se objeví s prázdnou nádrží na benzince, kterou úplně celou vyjedou přes den. Tedy, že průměrné auto ujede 700 km denně, přes 250 tisíc km ročně. Resp. není sice nutno tankovat plnou ­(a ten nájezd může být menší­), ale asi nepředpokládáme, že budou lidé všeobecně trávit na benzince každý den 6 minut kvůli natankování pár deci, případně malých jednotek litrů benzínu.

Zrovna na podobném maloměstě není dobíjení elektromobilu problém. Jelikož naprostá vtšina lidí parkuje na svém, nebo před svým a prostě si natáhne prodlužovačku. ­(a například všichni co mají zahrádku rozhodně mají i vhodnou zásuvku a prodlužovačku... K sekačce.­) Ale co mají dělat lidé z města? Šance, že si zaparkujte před barákem je minimální. A lidské vztahy naopak maximální. Pokud nějakou intrikou získáte vhodné parkovací místo, tak vám do rána tu prodlužku někdo čistě sobě pro radost uřízne.

Ta normální zásuvka je 3,5kW, dodá auto za hodinu tak 5­-10 minut jízdy. U třífázové je to 3x tolik, tedy asi 15­-30 minut jízdy. A teď si vemte, že každý přijede domů a strčí auto do zásuvky. Na to ta trafačka na vesnici není stavěná. Proto také byl levný tarif, aby topné spotřebiče topily mimo špičku, nejen kvůli elektrárnám, ale i rozvodné síti. U běžného jističe v domě 25A navíc dobíjení auta sežere 16A, zbyde 9A. Sepne bojler, zapnete rychlovarnou konvici a ten jisitič vypadne. Rozvody na to nejsou stavěné. Takže nejen na městě je problém. Problém je to všude.

Pravda, nebudou to moci píchnout na 3 fáze, pač by okamžitě vyletěl celý vidlákov. A asi bude muset elektrikář chvíli uvažovat, na kterou fázi tu ­"pomalou­" zásuvku přidělá, aby to v kombinaci se zmíněným bojlerem nevyrazilo pojistky na baráku :)

ja jsem instaloval do baraku hlavni jistic 50A ­/ uvazoval jsem r.1990 pri rekonstrukci o akumulacnim ohrevu vody na nocni proud ­/, takze min. 3x32Ax400V, tj. skoro 40kW, resp. 3x40Ax400V coz by davalo 56kW, tehda jsem mel moznost sehnat veskere komponenty za ­"hubicku­"..., hlavni vedeni by to utahlo...

taky se mi líbí tyto teoretické možnosti, je vidět že teoretici pokulhávají na obě nohy, tady bulhar který prý vyrobí ultrasport, ­"ano bulharsko je velmoc na aku sportovní auta­" k němu dodá i nabíječku, tak pokud takto tak na doma tím pádem asi na 230V, a že 180kWh akumulátor nabiješ za 4 minuty. Nic proti ale mi vychází jistič na 63kA
https:­/­/www.autorevue.cz­/bulharsky­-sen­-nebo­-mistrovske­-dilo­-vizionare­-elektricky­-hypersport­-ma­-trysky­-a­-5221­-koni­-je­-jako­-z­-jineho­-sveta

Dávají tam jako vyrovnávače sestavené články z použitých baterií na dožití. Což ovšem na druhou stranu oddaluje recyklaci. Těžko můžete ze staré baterky vyrabovat lithium a udělat z něj novou, dokud slouží jako vyrovnávač někde v nabíječce. A že takových vyrovnávačů budou potřwba obrovské kapacity. Obrovské... Stojen v zástavbě je v cajku, ale taková nabíječka na ­"benzínce­" na dálnici, kde bude potřeba, aby mohlo současně tankovat alespoň 20 aut a několik kamionů? Buffer MWh nebo větší a samotná přípojka též schopná dodat alespoň ten MW.. A obvykle bývají budovány pěkně u obou směrů dálnice proti sobě, čili dvakrát tolik.. Pro srovnání dodám, že si zatím MWh baterky platí spíš státy, jak je to nákladná legrace..

To je zajímavá poznámka že se oddaluje recyklace. Jsem zvyklej číst že baterie se sníženou kapacitou z elektromobilů jsou ještě dost dobré pro stacionární využití v domovních bateriích nebo jinde a že je dobrý, že se recyklují až doslouží tam, že se tím prodlouží jejich životnost než je potřeba provést recyklaci. Takže asi je to energeticky a chemicky efektivnější v použití těch kyselin pro recyklaci, ale proti tomu je potřeba víc lithia v oběhu, takže těžko říct co je lepší, spíš bych věřil těm článkům o oddálené recyklaci že to snad řeší odborníci. V každém případě dnešní množství lithia se v pohodě využije v budoucím oběhu většího množství.

" ale proti tomu je potřeba víc lithia v oběhu, takže těžko říct co je lepší, spíš bych věřil těm článkům o oddálené recyklaci že to snad řeší odborníci­"

V jedné diskuzi jsme to počítali a odhadovali, kolik těch prvků se tím druhým životem asi tak ­"zablokuje­". Vyšlo zhruba okolo 0,5 % potřebného množství.

Recyklaci oddaluje rovněž to, že těžba­/výroba ­"nových­" surovin pro výrobu li­-ion aku je mnohem ­(i násobně­) levnější než použití těch recyklovaných. Nicméně to není nic, co by nezměnilo vhodně zaměřené nařízení EU nebo nějaká forma daňového zvýhodnění. Asi nelze očekávat, že by to bylo ponecháno přirozenému průběhu a počkalo se na možné efektivnější způsoby recyklace. To spíš dojde k zdražení surovin vlivem jejich nedostatku, pak ale nelze očekávat zlevnění EV, jak nám bylo slibováno.

"Což ovšem na druhou stranu oddaluje recyklaci. ­"

Což je přece žádoucí stav.

"Těžko můžete ze staré baterky vyrabovat lithium a udělat z něj novou, dokud slouží jako vyrovnávač někde v nabíječce.­"

Už jsme si snad v minulosti vysvětlili, že tohle ­"zablokuje­" asi tak 0,5 % potřebného množství, což mi nepřijde jako nějak zásadní problém.

"A že takových vyrovnávačů budou potřwba obrovské kapacity. Obrovské.­"

Tohle číslo dost záleží na tom, jak moc se podaří zajistit, aby se většina nabíjení prováděla pomalu. Pak může být poměr instalovaných kWh v bufferu v nabíječce zlomkovým proti tomu, kolik energie tím proteče při vyrovnávání odběrové špičky a instalovaným kWh v těch elektromobilech.

Ročně potřebujeme pro EV cca 20 TWh ­(20 000 000 000 kWh energie­). To je v průměru za hodinu 2 300 000 kWh, tedy nabíjecí výkon 2 300 000 kW. Jestli buffery mají zálohu tak na 1,5 hodiny, hovoříme o tak o 3 500 000 kWh v bufferech. Můžeme namítat, že v noci se rychle nabíjet nebude, tedy denní průměr na hodinu bude vyšší ­(nemluvě o tom, že ne vždy jsou všechny stojany vytížené a jedou na max., ať tu nehrajeme s průměrem, který může být zavádějící­), takže můžeme být v bufferech třeba na desetinásobku, 35 000 000 kWh. Na druhou stranu asi ne všech 20 TWh se bude nabíjet v rychlonabíječkách s bufferem, takže číslo nám zase klesne. Ne každá nabíječka také má buffer na 1,5 hodiny. Řekněme, že budeme mít třeba 25 000 000 kWh v bufferech nabíječek.

Máme tu 6 300 000 aut. Předpokládejme, že jsou všechna elektrická a mají v průměru 70kWh baterku. To je celkem 441 000 000 kWh instalovaných v elektrických autech. Ty buffery nejsou úplně malé, ale vzhledem k tomu, kolik baterek bude v samotných EV, zas až taková tragédie to není.

Ale ano, samozřejmě, že je žádoucí, využít ten jednou vyrobený článek až do mrtě, dokud slouží. Jenže současně to dost účinně hází vidle do hlášek ekomagorů, kteří vyřvávají, jak se bude recyklovat... Protože ano, JEDNOU se recyklovat bude. Ale od teď to bude za dalších 18­-20 let a zpočátku půjde o směšně malá množství. Taou dobou už by měla být ­"plná elektromobilita­" a nevyrábět se nic jiného než elektromobily a přitom k recyklaci buou baterie z doby, kdy elektromobil tvořil méně než 1% produkce samohybů. Recyklát může posloužit k výrobě významnějšího počtu baterek až o spoustu let později. Dávám k zamyšlení dvě, velmi podstatné otázky. A­) víme o dost velkých ložiskách lithia, abychom z nich mohli vyrábět baterky příštích 30 let? Z toho 20 let by se vlastně nemělo vyrábět už vůbec nic jiného, než elektromobil... ­(odpověď je, že ani náhodou­) B­) A jelikož toto ví i odborníci, tsak je snaha množství lithia v bateriích redukovat, nebo vymyslet jiné, bez něj... Ovšem tím pádem, KAM se budou recyklovat současné lithiové baterie, jestliže za těch xy let až to bude zapotřebí už skutečně budeme mít jinou baterku, jinou technologii a lithium nebude zapotřebí? ­(toto je ta nejlepší varianta, jelikož horší zahrnuje realitu, že se prostě nová ložiska vlůbec nenajdou a celý elektromobilo byznys padne na hubu a s tím patrně rovnou celá civilizace­)


Na férovku: nepřijde vám dost nezodpovědné vyrabovat veškerá známá ložiska nějakého materiálu s vizí, že to s ním stejně nikdy nemůže fungovat a je to jen řešení na pár let? A ještě k tomu to farizejsky vydávat za zelené a eko... ­(a ano, vím, že lithia je ve skutečnosti ­"dost­". Že jsou megatuny jen tak rozpuštěné v mořské vodě.. Jenže dostat se k němu by bylo energeticky příšerně náročné. ­)

" Jenže současně to dost účinně hází vidle do hlášek ekomagorů, kteří vyřvávají, jak se bude recyklovat­"

Nerozumím tomu, jak by to mělo házet vidle do čehokoli.

A, B­) Pořád ten Váš nesmyslný 100% diskuzní extrémismus. jako by snad existovalo jen jedno řešení, které se musí používat. Že dnes baterky využívají lithium, znamená, že ho budou využívat i za 50 let? Neznamená. A když se tedy stane, že nebudou a za X let vyvineme baterky nepotřebující lithium, znamená to automaticky, že 100 % všech baterek bude nutně bez lithia? Také neznamená. Není jen jedno řešení problému. Těch řešení je celá řada. Každé má své výhody a nevýhody jinde. To, co píšete, nedává moc smysl. Vývoj baterek bez lithia neznamená, že se budou používat ve 100 % aplikací a že budou pro 100 % aplikací nejvhodnější.

Právě že to neznamená, že za 50 let budou používat lithium. Respektive, nebudou ho ASI používat ani za 20, protože prostě nejsou další známá ložiska, kde to lithium brát. A ano, s tím, že se používají a budou používat různá řešení máte samozřejmě pravdu. Jenže bych oponoval třeba příkladem nabíjecích nimh baterek Zavzpomínejte, jak rychle zmizely ze scény. A klaiscké olověné akumulátory se sice držely hodně dlouho, ale také už asi definitivně končí. A držaly se díky výhodným vlastnostem. Kdežto lithiové baterie mají krom kapacity a rychlosti nabití jinak snad samé nevýhody. Drahé, potřebují vzácné materiály, nestabilní, hořlavé atd. Osobně si myslím, že jakmile bude alespoň trochu přijatelná altenativa, tak půjdou velmi rychle ze scény.

"Jenže bych oponoval třeba příkladem nabíjecích nimh baterek Zavzpomínejte, jak rychle zmizely ze scény. A klaiscké olověné akumulátory se sice držely hodně dlouho, ale také už asi definitivně končí.­"

Ale vždyť ty se ještě pořád používají tam, kde jsou výhodné některé jejich vlastnosti. Nemám pocit, že by nějak velmi rychle zmizely ze scény.

"Drahé, potřebují vzácné materiály, nestabilní, hořlavé atd. Osobně si myslím, že jakmile bude alespoň trochu přijatelná altenativa, tak půjdou velmi rychle ze scény. ­"

Tohle třeba až na to lithium splňuje LFP. Nahrazuje to jiné lithiové baterky tam, kde to má pro dané použití lepší vlastnosti, ale nenahrazuje je tam, kde nemá.

Dodnes máte k dispozici desítky naprosto odlišných architektur baterek podle toho, jaké mají specifické vlastnosti a použití. I v těch autech máte dnes několik různých typů baterek podle toho, o jaké auto jde ­(jak důležitá je cena, hmotnost, velikost, kapacita,...­). Třeba sodík patrně nahradí lithium u motorek, možná aut do plus minus 60kWh, kde nevadí jeho malá energetická hustota, ale asi se nedá předpokládat, že se v dohledné době ­(20 let­) objeví u aut, která mají 90kWh+. Tam tu hustotu za tu dobu asi nedostaneme. Pořád je to stále o tom samém. Není jedno řešení, které vyřeší 100 % nasazení. Lithium nejspíš částečně eliminujeme v části baterek, ale asi ne ve všech.

matematický kalkul asi nemusíme řešit, základní díra v úvaze bude asi ten 1fázový odběr. ono Jouleovy ztráty na 63kA by asi potrápili i supravodič.

"Provozovat to v síti určitě taky bude radost.­"

Tak to záleží, jak se to napojí. Ono ty rychlonabíječky mohou mít vyrovnávací buffery, takže ty výkyvy pomáhá vykrývat interní baterka ­(dimenzována zpravidla na 1­-1,5 hodiny, tedy v tomto případě by to mohlo být plus minus 500 kWh­). To může mít překvapivě stabilní ­(a relativně malý­) odběr. Bohužel přesné detaily zde neznáme.

Já bych to necestování upravil o kompromis, že bysme používali aspoň elektrokola :­-­) Na tom se dá dojet docela daleko :­-)

Použitelné maximálně pro možná půlku populace ­(pokud počítám každého, kdo by na to vůbec vylézt MOHL, ne že by chtěl­) a možná půlku dní v roce. Když není extra zima, extra vedro, nebo extra hnusně. Plus na tom uvezete malý nákup a tím to hasne. A když to doženete do čísel podobných motoristům, tak mají cyklisté TAKÉ dost problémů. Neřvou motory, ale zvoní a řvou kreténi. Nesmrdí výfuky, ale zpocená podpaždí. Nepotřebují benzín a naftu, ale vodu, ionťáky, bagety. A nemálo z nich pak obal vyhodí, tam kde zrovna jede. No a všude podél cesty zápach moči a v každém křoví poppapíráky. A jak jsou zvyklí na sebe ječet za mjízdy, tak i když zastaví, řvou dál. Ano, připouštím, že jsou ­(snad­) i slušní cyklisté. Ale vxy doufám připusítte, že je hodně těch neslušných.