Zálohování pro začátečníky, aneb jak na NAS
30.3.2012, Jan Vítek, článek
Na den 31. března připadl Světový den zálohování, díky čemuž se má do povědomí veřejnosti dostat více informací o jeho důležitosti, a tak i my budeme nyní apelovat na toto téma a podíváme se na zálohování pěkně od podlahy s důrazem na NAS servery.
Kapitoly článku:
Zálohování pro běžné uživatele
Ve starším článku jsme ve stručnosti popsali různé způsoby pro zálohování včetně jejich výhod a nevýhod, ale my na to půjdeme trochu jinak. V další části zkusím popsat zálohování, jež osobně vidím dnes jako nejvhodnější pro ty, kteří ocení pohodlí, funkčnost a dobré zabezpečení vhodné pro moderní domácnost. Jde o využití síťového úložiště, které má výhodu v univerzálnosti, schopnosti být neustále k dispozici a také se vyplatí jeho oddělení od osobního počítače z hlediska bezpečnosti dat.
Lokální síť je základ
Dá se předpokládat, že běžný uživatel dnes už má v domácnosti coby bránu do Internetu svůj vlastní router (česky směrovač), který je typicky vybavený jedním portem WAN, čtyřmi LAN a bezdrátovým Wi-Fi. A pokud snad ne, pak investice do takového zařízení není moc nákladná a s rozmachem chytrých televizorů a dalších zařízení, která jsou schopna využít internetové připojení, se do budoucna rozhodně vyplatí.
- moderní router TP-Link TL-WR2543ND -
Router je tedy základ domácí sítě, na nějž můžeme pomocí ethernetového kabelu (kroucená dvoulinka s konektory RJ-45) nebo Wi-Fi připojit počítače, televizory, multimediální centra, NAS a další zařízení. Ethernet má oproti Wi-Fi výhodu ve stabilním připojení a v případě své gigabitové verze také ve vysoké datové propustnosti. Nicméně Wi-Fi nepotřebuje kabel, a je tedy snazší na použití a moderní routery (jako například Asus RT-N66U) se svou ideální propustností blíží i gigabitovému Ethernetu.
Jak vybrat NAS server?
Skutečně složitá otázka. Odpověď na ni samozřejmě bude mít každý uživatel jinou, neboť všichni nemají stejné nároky a představy. Modelů na trhu je dnes velké množství a liší se cenou, výkonem, funkčností včetně hardwarové výbavy a samozřejmě i kvalitou ochrany dat. My si v dalším textu tyto body rozebereme.
Od ceny se stejně jako u jiného typu hardwaru odvíjí vše ostatní. Dnes si můžete pořídit NAS server za cenu mírně přesahující 1000 Kč (samozřejmě bez disku), ale klidně také za 100 000 Kč, přičemž běžnému uživateli by měl stačit NAS za 2 000 - 6 000 Kč bez disku, ale to je samozřejmě diskutabilní. Na Heuréce si můžete prodávané NAS servery filtrovat právě i podle ceny.
U serverů NAS platí, že jejich výkon, a tedy především datová propustnost, závisí především na použitém procesoru a pak samozřejmě i na rozhraní. Dnes bychom se neměli spokojit s ničím slabším než s gigabitovým Ethernetem (teoretické maximum kolem 100 MB/s), přičemž některé servery dostupné za ještě rozumnou cenu, jako třeba testovaný QNAP TS-259 Pro+, podporují spojení dvou Ethernetových portů (IEEE 802.3ad / Link Aggregation), díky čemuž bychom mohli teoreticky dosáhnout až dvojnásobné propustnosti. V praxi to ale není tak jednoduché, protože nárůst výkonu vůbec nemusí být dvojnásobný a v domácích podmínkách je také složité zajistit připojení pomocí dvou kabelů, neboť na to musí být uzpůsoben také ostatní hardware.
NAS server QNAP TS-259 Pro+
Procesory mají nejčastěji architekturu ARM a u těch dražších modelů jsou obvykle využity procesory x86, konkrétně Intel Atom, o jejichž dostatečný výkon se běžný uživatel nemusí bát. Víceméně platí, že čím větší cenu zaplatíme, tím vyšší přenosové rychlosti můžeme očekávat a slušní výrobci je také uvádějí ve specifikacích. Osobně pak mohu dle zkušeností říci, že udávané údaje odpovídají skutečnosti, přičemž ta se samozřejmě týká ideálního scénáře, tedy přenosu objemných souborů. Při přenosu menších souborů rychlost rapidně klesá, což je ale naprosto normální. Co bychom dnes měli chtít, je NAS s datovou propustností alespoň 30 - 40 MB/s, ale je třeba mít na paměti, že ta se může velmi lišit v závislosti na použitém protokolu (Samba, FTP a jiné) a také s ohledem na směr přenosu dat (upload/download).
Funkčnost a hardwarová výbava - sem můžeme zařadit kromě síťového rozhraní Ethernet také přidanou hodnotu v podobě Wi-Fi, kterým mohou být některé modely obdařeny, nebo pro ně lze případně dokoupit USB modul. Zde se dostáváme právě k rozhraní USB, přičemž ty lepší servery jsou již vybaveny verzí 3.0, a tak lze jejich kapacitu snadno rozšířit bez omezení přenosových rychlostí. A pokud již někde je rozhraní USB, lze očekávat, že kromě úložných zařízení bude podporovat i připojení tiskárny (tzn. Print Server) a další obvyklou funkcí je tlačítko běžně označované jako One Touch Button a sloužící pro zálohování dat z připojených disků jedním stiskem.
Lépe vybavené (a také dražší) NAS nabízí také porty eSATA, jež mají oproti USB dvě výhody - v porovnání s verzí 2.0 podstatně vyšší reálnou datovou propustnost a dále možnost s externě připojeným diskem pracovat stejně jako s interními, což znamená i možnost zapojit je do polí RAID.
- výkonný QNAP TS-879 Pro s USB 3.0, dvěma Gb Ethernety, D-Sub i HDMI -
Interní pozice pro pevné disky jsou jedním z hlavních rozlišujících znaků, na něž uživatelé dbají při rozhodování se o koupi. Určuje totiž nejen maximální výslednou kapacitu, ale také úroveň zabezpečení a kvalitu ochrany dat. Obecně totiž platí, že NAS s podporou více disků podporují také RAID pole včetně JBOD, přičemž u dvoudiskových to je RAID 0 (striping pro zvýšení výkonu - v tomto případě má u levnějších NAS malou využitelnost v praxi) a RAID 1 (mirroring pro zvýšení bezpečnosti - naopak velmi užitečné). Další běžně používaná pole jsou RAID 5 a RAID 6, ale k tomu je zapotřebí více disků (minimálně tři, respektivě čtyři).
Na ochranu dat lze pohlížet také z jiného hlediska - jejich zabezpečení proti neoprávněnému přístupu, ovšem k tomu by neparanoidnímu uživateli měl stačit běžný firewall, dobře zvolené heslo, aktualizovaný systém, šifrované spojení, zkrátka všechno, co by dnes mělo být již běžné. Některé servery také umožňují třeba vytvořit černou listinu IP adres, z nichž nebudou akceptovat žádné pokusy o spojení nebo naopak umožní spojení jen vybraným adresám a pak také jsou schopny akceptovat bezpečnostní certifikáty. Prvotním nárazníkem pro nechtěné návštěvníky by ale i tak měl být váš router, respektive zařízení, které je první na ráně.
Nakonec ještě můžeme zmínit možnost využití UPS (Uninterruptible Power Supply - v některých případech připojitelný i přes USB), který zajistí integritu dat v případě výpadku energie.
NAS, nebo rovnou multimediální server?
Nyní se již dostáváme k nastíněné otázce výběru klasického NAS nebo multimediálního centra, což je často v podstatě také NAS, ovšem doplněný o příslušné funkce a také různá A/V rozhraní jako HDMI nebo komponentní/kompozitní vstupy a výstupy. Doporučené modely pro měsíc březen můžete nalézt na našem serveru TV Freak.
- multimediální centrum Xtreamer Ultra 2 s Wi-Fi -
Uživatel hledající především řešení pro zálohování asi nebude uspokojen nabídkou běžných multimediálních center, a to především kvůli tomu, že ta běžně nabízí jen jednu pozici pro pevný disk (pokud vůbec nějakou), což vylučuje posílení bezpečnosti pomocí RAID polí, i když některé mají i eSATA a pak záleží už jen na jejich firmwaru. Nicméně se určitě nejedná o zařízení, jež jsou určena pro zálohování dat, a tak nemůžeme automaticky očekávat, že nabídnou široká nastavení ohledně uživatelských účtů, kvót, síťových služeb, download managery, atp.
- moderní Smart TV VL963 od Toshiby -
Vedle toho je tu ještě jedna věc pro zvážení. Na trhu již začínají být běžné televizory označované jako Smart TV. Ty samy o sobě fungují v podstatě jako multimediální centrum, takže se dokáží připojit k Internetu, přehrávat z něj streamovaný obsah a stačí jim, když v síti najdou zařízení kompatibilní s DLNA, popřípadě když si na osobní počítač nainstalujeme třeba Plex Media Server, který jim multimédia naservíruje na zlatém podnosu i s automaticky získanými náhledy a informacemi. Pokud toto bude fungovat k uživatelově spokojenosti a televizor zvládne přehrávat kýžené formáty, pak využití multimediálních přehrávačů ztrácí na smyslu a postačí běžný NAS jako zdroj dat.
I zde tedy záleží nejen na volbě a potřebách uživatele, ale také na tom, jak je jeho domácnost vybavena, čili do jakého prostředí má dané zařízení zapadnout.