Život Elona Muska: cesta za nemožným snem – 1. část
Modul byl vybaven malými motory, které na základě zákonu akce a reakce dokáží manévrovat s celým Dragonem. Modul pochopitelně uměl přistát, k čemuž sloužily padáky. Modul se připevní na vrchní část Falconu 9 a až ten vypotřebuje veškeré palivo, oddělí se a vykoná svou misi.
V srpnu 2006 vyhrává SpaceX tendr na zakázky od NASA. Nebyly to zakázky typu "Dáme vám peníze a něco pro nás udělejte," ale "Ukažte nám, co umíte, a pokud se nám to bude líbit, zaplatíme vám, abyste pro nás něco udělali." Znovu se spíše jednalo o rámec spolupráce, za kterou může potenciálně dostat SpaceX peníze.
SpaceX muselo demonstrovat, že doletí na ISS a zpět, ať už s nákladem či s lidskou posádkou. Celkem by měl SpaceX vykonat 3 lety s Falconem 9 a modulem Dragon, přičemž to měly být 3., 4. a 5. let rakety Falcon 9 a první 3 lety pro Dragon. První let Falconu 9 plánoval Musk na třetí kvartál roku 2008. Dodejme, že zatím úspěšně nevzlétl ani Falcon 1.
Sestavení nové rakety Falconu 1 a příprava na další start trvala rok. 15. března roku 2007 však byla raketa připravena. Odstartovala bez problémů, první stupeň se odpojil včas a přesně. Druhý stupeň také dobře vykonával svůj úkol. Následně se ale raketa začala vychylovat a pomalu klesat, až se rozpadla.
Příčina byla zjištěna rychle. Když motor spotřeboval velké množství paliva, zbytek paliva začal v nádrži kroužit kolem vnějšího okraje. To raketu rozkmitalo a navíc částečně zamezilo palivu, aby bylo nasáto do motoru. Tentokrát byl Musk velmi blízko.
V roce 2007 musel modul Dragon absolvovat několik důležitých prověrek NASA, aby mohl být použit na vesmírných misích. Obdobné pokusy od výrobců třetích stran selhaly, ale Dragon si vedl dobře, postupně u všech testů prošel.
Někteří lidé se tomu divili, Musk totiž zvolil zcela jinou strategii než NASA. Ta pro své vesmírné mise vyžadovala speciální zařízení, Musk vzal ale obyčejné spotřebiče a dokázal, že umí fungovat i v obtížných podmínkách. Tím se mu pochopitelně snížily náklady, což byl jeho důležitý cíl.
V půlce listopadu 2007 SpaceX oznámilo, že vylepšilo motor Merlin. Při prvních dvou pokusech Falconu 1 byla použita varianta 1A. Největším vylepšením byl nový způsob chlazení. Palivo totiž chladilo trysku i spalovací komoru. To přineslo o 20 % vyšší tah a o 25 % vyšší poměr tah/hmotnost.
Nový motor měl tedy tah 423 kN, specifický impuls ve vakuu 168.000 N×s/kg a 304 sekund. Poměr tah/hmotnost byl 92 a spotřeba činila 135 kg paliva za sekundu. Tento motor se chystal na třetí let Falconu 1.
V lednu 2008 provedl SpaceX simultánní zažehnutí dvou motorů u Falconu 9. Spotřeba činila 315 kg paliva za sekundu a celkový tah byl 801 kN. Další test, tentokrát tří motorů najednou, se měl konat v únoru.
V únoru 2008 vylepšilo SpaceX motor Merlin 1C do konečné podoby, ale jen pro raketu Falcon 1. Pro Falcon 9 se měl motor stále ještě vyvíjet. Jeho výkon byl následující - tah (mořská hladina) 347 kN, tah (vakuum) 400 kN, specifický impuls 301 sekund a spotřeba 135 kg paliva za sekundu.
Na začátku března se SpaceX podařilo zažehnout 3 motory Falconu 9 najednou - nestihli to v únoru. V dubnu ale získali lukrativní zakázku od NASA - byla to ale zase zakázka nezakázka - NASA oznámila, že s nimi bude uzavírat další zakázky za použití Falconu 1 a 9. Podle počtu letů si takto mohlo SpaceX přijít až na 1 miliardu dolarů, nicméně v ten moment žádné peníze nepřitekly.
Na začátku června bylo úspěšně spuštěno 5 motorů Falconu 9 najednou. Společnosti ale začalo celkem výrazně téct do bot, protože docházely finance. Za to nemohla jen ekonomická krize, která zasáhla všechny, ale i několik neúspěšných pokusů dostat Falcon 1 na orbitu. Musk zatím nic nedokázal, měl jen velké plány, které mu ale peníze nevydělaly. Ulehčili mu aspoň investoři z Funders Fund s dotací ve výši 20 milionů dolarů.
16. června 2008 Elon Musk zažádal o rozvod se svou ženou, jelikož měli v manželství neshody, a tak to Musk vyřešil velmi jednoduše. Problémy ale nastaly s dělením majetku. Jemu samotnému začaly docházet peníze a ještě po něm nějaké chtěla jeho bývalá manželka. Rozvod ho nakonec stál dům, 20 milionů dolarů (483 miliónů Kč), 70 tisíc dolarů (1 690 000 Kč) výživného na děti a jeden Roadster.
Díky rozvodu měl víc osobního volna, a tak se svými kamarády vyrazil mimo jiné na jeden večírek v Londýně. Na něm poznal o 10 let mladší Talulah Rileyovou. Hned si padli do oka, protože se zajímala o Elonovy projekty. Když se seznámili, myslela si, že na nich jen pracuje, ne že je i podílníkem těch společností.
Pár týdnů si psali, až Rileyová přiletěla do Ameriky za Muskem, který ji hned požádal o ruku. I když se moc neznali, tak svolila. Do té doby to byla vzorná dcera a mimo jiné i celkem úspěšná herečka, takže tato událost nejvíce překvapila její rodiče.
30. července roku 2008 proběhl první zážeh motorů u Falconu 9. Mnohem důležitější událost se ale stala o 3 dny později - 2. srpna. Tehdy se uskutečnil 3. pokus dostat Falcon 1 na oběžnou dráhu. Pokus byl z technických důvodů zastaven těsně před vypuštěním rakety.
Třetí pokus o vypuštění Falconu 1 na orbitu se odehrál 3. srpna 2008. Start proběhl bezproblémově, ale to samé se nedalo říct o oddělení prvního stupně. Motor v něm táhl o 1 % po půl sekundy více, což vyústilo v to, že do sebe oba stupně narazily a následně shořely v atmosféře. Paradoxně problém způsobilo vylepšení motoru.
SpaceX následně trápily dva problémy, Musk měl peníze už jen na jediný pokus, který musel vyjít, také dále nebylo jasné, jestli dobře vyřešili problém s oscilujícím palivem u druhého stupně.
28. září 2008 se uskutečnil 4. a potenciálně poslední pokus o dopravení Falconu 1 na oběžnou dráhu. Tehdy už raketa ani nenesla žádné drahé vybavení do kosmu, pouze měla 160kg závaží, jež ho simulovalo. Tento pokus proběhl úspěšně, ale to neznamenalo, že si Musk mohl oddechnout.
Dostal sice zakázku od malajské vlády, ta se však měla uskutečnit až v roce 2009 a do té doby potřeboval finanční zajištění. To mohl získat i díky lukrativní zakázce od NASA. Dokonce se dozvěděl, že je SpaceX hlavním kandidátem.
V půlce listopadu se podařilo zažehnout všech 9 motorů Falconu 9, a to na 178 sekund. Přitom bylo všech 9 motorů zapnuto po dobu 160 sekund a následně jen 7 motorů po dobu 18 vteřin. Celková síla Falconu 9 byla 3.805 kN (hladina moře). Navíc byla otestována schopnost, že raketa svou misi zvládne i přes poruchu motoru.
Na přelomu listopadu a prosince byl otestován pohybový systém pro modul Dragon. Ten obsahoval celkem 18 motorů Draco, kdy každý měl tah 0,4 kN. To se v porovnání s Falcony může jevit jako málo, ale jde jen o motory, které umožňují manévrovatelnost ve vesmíru, proto není potřeba více výkonu. Obdobný systém používal i Space Shuttle. Motory žhnuly po dobu 10 minut, poté byly zastaveny a na další půlminutu znovu spuštěny.
Na konci roku 2008 Muska čekalo příjemné překvapení. I když se zdálo, že se tak nestane, vyhrál tendr NASA na dopravu věcí do kosmu. Celkově se mělo jednat o 10 letů. Společnosti SpaceX mělo být vyplaceno celkem 1,6 miliardy dolarů. Tím byla finanční krize zažehnána.
