reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Zkázu evropského modulu na Marsu způsobila jednosekundová chyba

25.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Zkázu evropského modulu na Marsu způsobila jednosekundová chyba
Dnes 19. října měl na Mars pokud možno měkce dosednout evropský přistávací modul Schiaparelli, ovšem ten se ve velké rychlosti rozbil o jeho povrch. ESA se od té doby snaží zjistit přesnou příčinu tohoto selhání.
Schiaparelli měl přistát dle následujícího obrázku tak, že se nejdříve zbrzdí o atmosféru, pak stále ve velké rychlosti otevře padák a nakonec už blízko nad zemí zažehne trysky a díky nim pomalu dosedne. Namísto toho ale sebou třísknul ve vysoké rychlosti, což byla chyba ne samotného přistávacího systému, ale jednotky IMU (Inertial Measurement Unit). Ta zmátla navigační systém a způsobila, že palubní počítač se choval tak, jako by modul již dosedl na povrch Marsu (údaje ve skutečnosti ukazovaly, že je pod povrchem planety), ačkoliv v té době byl nad ním ve výšce přibližně 3,7 km. To bylo ověřeno v provedených počítačových simulacích, kde se Schiaparelli zachoval tak, jako ve skutečnosti.





NASA mluví o jednosekundové závadě, během níž IMU poskytl počítači špatná data, a ten tak předčasně odpojil modul od padáku. Počítač si myslel, že modul buď již přistál, nebo je těsně nad zemí, takže padák byl uvolněn, přistávací trysky jen nakrátko zažehnuty a ihned poté byly zapnuty systémy, které se měly aktivovat až na pevné zemi. K té měl přitom ještě pěkný kus cesty, ovšem v průběhu svého volného pádu stále vysílal, a ESA tak dostala dle svých slov neocenitelná data o atmosféře planety, stejně jako o průběhu sestupu, při němž Schiaparelli využil a odhodil tepelný štít a využil padák. Všechny tyto systémy pracovaly bezchybně.

Schiaparelli měl na povrchu Marsu stejně pracovat jen několik dní, během nichž měl zjistit informace o svém okolí, ale to nelze brát jako kriticky důležité pro celou misi. Neúspěšné přistání však může mít i další dohru. Je jasné, že vrhá stín na celý program, a tak se objevují obavy, zda ESA získá od evropských vlád potřebných 300 milionů eur na to, aby společně s Ruskem spustila druhou část mise ExoMars. Ta je plánována na rok 2020 a počítá s vysláním pohyblivého vozítka podobného těm, které má na Marsu NASA. Nyní šlo především o to, aby se na oběžné dráze usídlil Trace Gas Orbiter (TGO), který bude pro další část důležitý a na konci roku 2017 provede sérii manévrů, díky níž se dostane na "operační orbitu".

Právě TGO později poslouží k tomu, aby přeposílal zprávy z vozítka vyslaného v roce 2020 na ruské raketě. A právě na Rusech spočine hlavní zodpovědnost za to, aby vozítko na Marsu v pořádku přistálo, což je zdaleka nejkritičtější část mise. Zástupci vlád zemí začleněných v ESA, se sejdou už 1. prosince ve švýcarském Lucernu, kde se bude rozhodovat o financování různých programů, přičemž mise ExoMars bude horké téma. ESA na něj totiž musí najít dalších 400 milionů eur, z nichž čtvrtinu chce získat z vlastního rozpočtu, ale zbytek musí poskytnout členové agentury a ne každá země se na to tváří příznivě. Podporu ale už vyjádřili Italové, kteří jsou hlavními sponzory mise ExoMars a rovněž Rusové dle svých slov nevidí důvod, proč její zbytek rušit jen proto, že přistání víceméně postradatelného modulu bylo zhaceno chybou jednoho systému.

Čeká se také na závěrečnou zprávu o havárii modulu, která má být dokončena brzy v přístím roce.

Zdroj: Space
reklama
reklama