reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Chladicí podložky od Thermaltake

6.12.2007, Michal Učeň, recenze
Chladicí podložky od Thermaltake
Testování chladicích podložek pro notebooky jsme se již věnovali v obsáhlejším testu, na který i navázal další doplňující test jedné podložky z dílny Cooler Master. Tentokráte se podíváme na další tři podložky od výrobce Thermaltake, který má v oblasti chlazení velice dobré jméno. V recenzi také doplníme nové hodnoty již testované podložky Thermaltake iXoft.
Fakt, že chladicí podložky pod notebooky mají něco do sebe, jsme se snažili dokázat v prvním dvojdílném testu (1.část, 2.část), který se zaměřoval na široké spektrum produktů od různých výrobců. Konečný verdikt užitečnosti byl sice sporný a záležel na konkrétní podložce, ovšem pár vybraných skutečně příznivý vliv má. Mezi vítězi byl i zástupce od výrobce Thermaltake, který jako jediný s pasivní podložkou dokázal, že notebook lze s chytrým řešením uchladit i při zátěži. Dnes se podíváme na další tři produkty - NBcooler T500, NBcooler T1000 a NBcooler T2000. Řadu ještě doplňuje nejvýkonnější T3000, na který se podíváme někdy příště. Na první pohled jsou všechny tři podložky koncipovány stejně - plastový základ zaručuje nízkou hmotnost, ovšem také může naznačovat horší chladicí účinek, který se výrobce snaží vyrovnat tichým aktivním chlazením. Než se ale dostaneme k samotnému testu jednotlivých podložek, podíváme se stručně na metodiku testování.


Rekapitulace metodiky testování


Metodika testování je totožná s předchozím testem podložky Cooler Master Infinit, kde byl poprvé použit i doplňkový test s novými hodnotami pro pevný disk a grafickou kartu. Pro kompletní popis metodiky testování si můžete přečíst první test chladicích podložek a zmíněný doplněk v testu Cooler Masteru. Pro rekapitulaci si jen znovu uvedeme dva hlavní koeficienty a procentuální bodování za jednotlivé vlastnosti. První zjišťovanou hodnotou je koeficient chlazení, který má za úkol zjistit chladicí výkon podložky od zapnutí počítače a postupném zvyšování jeho zátěže, diagram postupu při testu je následovný:



Další parametr je koeficient schopnosti zchladit notebook, který udává rozdíl teplot zahřátého notebooku bez podložky a poté po hodinovém provozu s podložkou. Má mírně menší hodnotu v celkovém hodnocení, protože většinou se notebook zapíná přímo na podložce (což je úkolem koeficientu chlazení).



V posledním testu byl přidán další koeficient, který odráží schopnost podložky chladit grafickou kartu a pevný disk notebooku. K tomuto účelu bylo potřebné zavést do testu další notebook, který měl potřebné tepelné senzory. Možnosti senzorů u tohoto modelu byly podstatně lepší, ovšem tentokrát zase chyběla možnost změřit teplotu základní desky. V konečném důsledku jsem tedy měřil následující parametry - teplotu procesoru, grafické karty a pevného disku a pro zachování hodnocení a také zjištění teploty základní desky byly testovány i původní parametry na slabším notebooku. Test pak probíhal tak, že jsem teploty změřil nejdříve bez podložky a poté s podložkou. Jejich rozdílem pak byla zjištěna odchylka od normálního průběhu. Zátěž grafické karty byla simulována spuštěným testem 3D Mark 2006 a pevného disku současně spuštěným testem Ad Aware.

Model
IBM Lenovo T61 14" widescreen
Procesor
Intel Core 2 Duo T7300 2.0 GHz 800 MHz 4MBL2
Grafická karta
Nvidia Quadro 140M
Paměť
2 GB PC2-5300 DDR2 SDRAM 667MHz SODIMM
Pevný disk
100 GB, 7200 rpm
Další komponenty
Intel Turbo Memory 1GB
DVD vypalovačka 8x Dual Layer
Wi-Fi a/b/g



Kromě zmíněných koeficientů chlazení se do výsledného hodnocení započítávají i jiné parametry, z nichž nejdůležitější je zejména mobilita a hlučnost aktivního chlazení. Menší bodový podíl má pak úroveň zpracování a doplňující funkce a příslušenství.
Procentuální podíl vlastností podložky na celkovém hodnocení je tedy následující:
  • Koeficient chlazení - 35%
  • Koeficient schopnosti zchladit notebook - 25%
  • Mobilita - 20%
  • Hlučnost - 10%
  • Úroveň zpracování - 5%
  • Doplňující funkce a příslušenství - 5%

Jak je tedy vidět, nejdůležitějším parametrem je účinnost chlazení, které má v součtu obou koeficientů 60% podíl na celkovém hodnocení. Protože se jedná o podložky k notebookům, velký důraz je kladen na pohodlí při přenášení. Ostatní vlastnosti mají menší hodnocení, protože podložka by měla plnit hlavně svůj primární účel. Z tohoto důvodu není vzhled až tak důležitý, ostatně podložka bývá téměř celá skryta pod notebookem. Nový koeficient chlazení GPU a pevného disku do celkového hodnocení zahrnutý není, aby byla dodržena kontinuita testů a možnost srovnání výsledků. V závěrečném slovním hodnocení se ale samozřejmě naměřené hodnoty odrazí.


Rekapitulace výsledků předešlých testů


Pro porovnání si ještě zběžně zrekapitulujeme výsledky dříve provedených testů. Vítězem prvního obsáhlého testu chladících podložek se jednoznačně stal Zalman NC-1000 Notebook Cooler, který získal 80,4 % a stal se tak držitelem ocenění BEST OF TEST. Trošku slabší, přesto dobré výsledky pak vykazovaly podložky Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad s 61,4 % a Thermaltake R150N01 iXoft, z nichž druhá jmenovaná získala ocenění TREFA za zajímavé řešení chlazení pomocí změny skupenství vnitřní výplně. Tuto podložku jsme získali i k dnešnímu testu, kde jsme ji podrobili i doplňujícímu testu chlazení, který jsme zavedli u minulé recenze. Ostatní podložky dosáhly průměrného hodnocení a některé měly dokonce v některých aspektech horší hodnoty, než při provozu bez nich.



Díky poměrně nízké ceně si v porovnání ceny a výkonu jasně vedla podložka Thermaltake R150N01 iXoft, špatně na tom nebyl ani vítěz testu Zalman NC-1000, zejména díky vysokému hodnocení. Velmi špatně dopadla podložka Gigabyte G-Pad, která nevykazovala prakticky žádný chladicí účinek a k lepšímu hodnocení jí nepomohla ani dobrá mobilita a nižší cena.

reklama