Čína má v oblasti kosmických technologií a obecně průzkumu vesmíru velké plány. Nyní se jí povedlo úspěšně vynést do vesmíru hlavní modul, který bude v budoucnu spolu s dalšími částmi tvořit novou kosmickou stanici.
Mezinárodní vesmírná stanice známá pod zkratkou ISS bude mít ve vesmíru souputníka - čínskou kosmickou stanici, která bude na oběžné dráze Země poskytovat útočiště astronautům provádějícím výzkum ve vesmíru. Čína s budováním nové stanice nezahálí, nyní se povedlo vynést do kosmu její základní modul Tchien-che, což v překladu znamená Nebeská harmonie. Ke startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B došlo v kosmickém středisku Wen-čchang.
Nová kosmická stanice má mít tvar písmene T, hlavní modul přitom měří na délku 16,6 metru. Později se k tomuto základu mají připojit dva menší postranní moduly, přičemž Čína plánuje dokončit výstavbu nové kosmické stanice už do konce roku 2022.
To ale neznamená, že modul na oběžné dráze zůstane mezitím nevyužívaný. Pokud vše půjde podle plánů, už následující měsíc by mohla k Tchien-che zavítat čínská nákladní kosmická loď, v červnu by pak hlavní část nové stanice měli navštívit tři první astronauti. Právě pro tříčlenné posádky by měla být nová kosmická stanice určená a vybavená.
V rámci plánování misí bylo zatím vybráno asi 100 experimentů, které se budou v této kosmické laboratoři provádět, některé by mohly odstartovat už příští rok. Vědeckou práci na palubě nebudou provádět pouze čínští astronauti, k letu na čínskou stanici bylo vybráno i devět mezinárodních expertů.
Již před deseti leta začala Čína připravovat cestu pro svou vlastní výzkumnou kosmickou stanici. Na oběžnou dráhu vynesla prototyp kosmického modulu Tchien-kung 1 a v roce 2016 pak dopravila na orbitu druhou experimentální stanici - Tchien-kung 2. K první i druhé stanici letěly posádky astronautů i nákladní lodě, takže Čína již nabrala cenné zkušenosti, které nyní při budování vlastní kosmické stanice přijdou k užitku. Ani jeden z modulů ale na oběžné dráze nezůstal, první prototyp se v roce 2018 neplánovaně zřítil do atmosféry a shořel, druhý modul Čína již řízeně navedla do atmosféry a potkal ho stejný osud.
Čína také plánuje v roce 2024 vynést do vesmíru výkonný kosmický teleskop, který by měl mít podobnou oběžnou dráhu okolo Země jako nová kosmická stanice. To by mělo usnadnit především údržbu, doplňování paliva a modernizaci observatoře. Čínská sonda Tianwen-1 se momentálně nachází na orbitě Marsu, přičemž zanedlouho by mělo dojít k přistání čínského výzkumného modulu i přímo na povrchu rudé planety.
