Co nám může potenciálně nebezpečný asteroid říci o původu života?
14.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Letos odstartovala k asteroidu Bennu sonda OSIRIS-REx americké NASA, která má z něj jednak přivézt vzorky a pak také zjistit, zda může v budoucnu představovat nebezpečí pro Zemi. Mohl by do ní totiž narazit.
Mise OSIRIS-REx byla k asteroidu Bennu vypravena letos na konci léta a příslušná sonda k němu přiletí v létě roku 2018, ale zpět se má se vzorky vrátit až v roce 2023, neboť si u něj chvíli pobude. Bennu je řazen mezi potenciálně nebezpečné asteroidy, ale o to se budou muset starat až naši potomci, protože pokud do Země narazí, stane se tak až ve 22. století a i tak je pravděpodobnost zatím méně než jednoprocentní. Ovšem OSIRIS-REx má díky přesnému měření jeho trajektorie pomoci tento odhad zpřesnit. Pokud by se ukázalo, že Bennu se skutečně se Zemí srazí, pak by měl mít po průchodu atmosférou v průměru cca 500 metrů, a vytvořil by asi 5km kráter, pokud by ovšem dopadl na zem. Pravděpodobnější je dopad do oceánu a pak by byla problém především obrovská tsunami.
Nyní ale mají výzkumníci hlavní úkol v tom, aby asteroid prozkoumali, sebrali vzorky a zjistili něco o tom, jak mohli zástupci jeho druhu v minulosti přispět k vývoji života na Zemi, nebo alespoň ke vzniku Sluneční soustavy a jejích planet. Bennu má ten potenciál především proto, že jde o primitivní asteroid, který prošel jen velice malými změnami v poslední 4,5 miliardě let. Alespoň to se o něm zatím říká.
Výzkumníci tak doufají, že neselže především hlavní část mise, a to doprava nekontaminovaných vzorků zpět na Zemi. OSIRIS-REx na asteroidu ale nepřistane. Usídlí se v jeho těsné blízkosti a použije svou TAGSAM (Touch-and-Go-Sample-Acquisition-Mechanism), čili svou přes tři metry dlouhou robotickou ruku, která do něj trošku šťouchne a během chvíle má získat alespoň 60 gramů materiálu. Sonda pak odletí zpět na Zemi a svůj náklad má vysadit někde v Utahu, odkud ten poputuje do Johnson Space Center.
Ale co nám může tento materiál prozradit o původu života? Dle NASA celkem dost, neboť se očekává, že bude obsahovat i pozůstatky organického materiálu z dob formování Slunečního systému. Zjišťovat se bude koncentrace aminokyselin a zda ty mají něco společného s těmi 20 aminokyselinami, jež využívají organismy na Zemi. Důležité bude také to, zda očekávané aminokyseliny budou pravotočivé, nebo levotočivé. Existují oba typy, ale život na Zemi dal nejspíše kvůli svému vývoji ve vodním prostředí přednost výhradně levotočivým. Zde už vědcům napověděly asteroidy, ale vzorky z Bennu budou o to cennější, že výzkumníci budou vědět, z jakého prostředí pochází a co mají za sebou. To se o asteroidech říci nedá.
Celkově nám Bennu pomůže zjistit, zda se asteroidy opravdu staly "hvězdnými jeslemi", když před 4,1 až 3,8 miliardami lety (Pozdní velké bombardování) narážely do Země a tehdy mohly přinést velký podíl vody a organického materiálu, z čehož se vytvořila prapůvodní polévka, z níž vznikl život. Vědci si ale také uvědomují, že dnes ještě nemusíme mít vhodné nástroje k tomu, jak vzorky řádně prozkoumat. Ty tak z částu budou putovat do zemí, které se na misi OSIRIS-REx podílely, ale celé tři čtvrtiny vzorků budou uloženy pro budoucí využití.
Zdroj: Astronomy
Nyní ale mají výzkumníci hlavní úkol v tom, aby asteroid prozkoumali, sebrali vzorky a zjistili něco o tom, jak mohli zástupci jeho druhu v minulosti přispět k vývoji života na Zemi, nebo alespoň ke vzniku Sluneční soustavy a jejích planet. Bennu má ten potenciál především proto, že jde o primitivní asteroid, který prošel jen velice malými změnami v poslední 4,5 miliardě let. Alespoň to se o něm zatím říká.
Výzkumníci tak doufají, že neselže především hlavní část mise, a to doprava nekontaminovaných vzorků zpět na Zemi. OSIRIS-REx na asteroidu ale nepřistane. Usídlí se v jeho těsné blízkosti a použije svou TAGSAM (Touch-and-Go-Sample-Acquisition-Mechanism), čili svou přes tři metry dlouhou robotickou ruku, která do něj trošku šťouchne a během chvíle má získat alespoň 60 gramů materiálu. Sonda pak odletí zpět na Zemi a svůj náklad má vysadit někde v Utahu, odkud ten poputuje do Johnson Space Center.
Ale co nám může tento materiál prozradit o původu života? Dle NASA celkem dost, neboť se očekává, že bude obsahovat i pozůstatky organického materiálu z dob formování Slunečního systému. Zjišťovat se bude koncentrace aminokyselin a zda ty mají něco společného s těmi 20 aminokyselinami, jež využívají organismy na Zemi. Důležité bude také to, zda očekávané aminokyseliny budou pravotočivé, nebo levotočivé. Existují oba typy, ale život na Zemi dal nejspíše kvůli svému vývoji ve vodním prostředí přednost výhradně levotočivým. Zde už vědcům napověděly asteroidy, ale vzorky z Bennu budou o to cennější, že výzkumníci budou vědět, z jakého prostředí pochází a co mají za sebou. To se o asteroidech říci nedá.
Celkově nám Bennu pomůže zjistit, zda se asteroidy opravdu staly "hvězdnými jeslemi", když před 4,1 až 3,8 miliardami lety (Pozdní velké bombardování) narážely do Země a tehdy mohly přinést velký podíl vody a organického materiálu, z čehož se vytvořila prapůvodní polévka, z níž vznikl život. Vědci si ale také uvědomují, že dnes ještě nemusíme mít vhodné nástroje k tomu, jak vzorky řádně prozkoumat. Ty tak z částu budou putovat do zemí, které se na misi OSIRIS-REx podílely, ale celé tři čtvrtiny vzorků budou uloženy pro budoucí využití.
Zdroj: Astronomy
