Hyperloop chce propojit Evropu včetně Prahy

Hyperloop One zatím dokončil testovací dráhu na půdě Spojených států a odhalil své tamní plány, nicméně ještě se ani nepřiblížil ke komerční dopravě lidí. To této firmě ale nebrání v tom, aby prezentovala své velkolepé plány do budoucna, které se týkají cestování v Evropě, však za ní stojí také technologický vizionář Elon Musk. Dle těchto plánů chce Evropu přímo pokrýt síti vysokorychlostních tratí, respektive spíše trubek, které by cestování mezi městy zkrátily na minuty.

Zvláštní program má připraven také pro Velkou Británii, kde uvažuje o trasách Liverpool - Glasgow, nebo i Cardiff - Glasgow přes Londýn, který je jinak i s Dublinem zahrnut v celoevropské síti. Podívejme se tak třeba na navrhovanou cestu Londýn - Edinburgh, která má Hyperloopem trvat 56 minut. Pro srovnání, dle plánovačů cest nám bude taková cesta po silnici trvat alespoň sedm a čtvrt hodiny a vlakem necelých pět hodin. Cestování Hyperloopem tak můžeme srovnávat spíše s leteckou přepravou, ale lze předpokládat, že by odpadlo tak dlouhé čekání na odbavení.

Rob Lloyd, CEO Hyperloop One, ve své prezentaci prozradil, že jeho firma chce o výstavbě evropské sítě začít vážně jednat v příštím roce a nedlouho poté by se mohlo začít stavět. Plán počítá s tím, že Hyperloop bude nejdříve sloužit výhradně pro převoz nákladu, zatímco první pasažéři by se mohli dočkat v roce 2021. A to skutečně už není moc daleko.

Nelze samozřejmě očekávat, že už půjde o tak rozsáhlou síť, jakou ukazuje tato ilustrace. Však jde o desetitisíce kilometrů tratí včetně těch, které vedou přes moře. V jejich případě má Hyperloop One počítat spíše než s tunely s ponořenými konstrukcemi.

Spoluzakladatel firmy Shervin Pishevar označil Evropu za ideální region pro realizaci takového způsobu přepravy, kterému se nevyrovná žádný jiný na světě. Je celkem jasné, co tím myslel, a sice husté zalidnění a relativně krátké vzdálenosti, které bude nutné překonávat. Otázek je ale mnoho a pokud pomineme ty, které se týkají politiky, peněz, volných koridorů pro stavbu a technické způsobilosti, můžeme se ptát, jak to bude se zajištěním bezpečnosti při rychlostech kolem 1200 km/h, jak dlouhé může být nastupování a vystupování a vůbec odbavení třeba v porovnání se železniční přepravou a zda třeba obyvatelé Bratislavy skutečně ostrouhají, když jsou tak blízko Vídně.

Zdroj: Hexus.net