Juno proletěla jen 3860 km od Jupiteru a poslala zajímavé fotky

Juno musí odolávat extrémním elektromagnetickým vlivům, které tvoří vodík ve stavu tekutého kovu především v oblasti rovníku. Nyní tak sonda proletěla silnou magnetosférou Jupiteru jen jednou za dlouhé dva měsíce, ale později se do ní bude nořit pravidelně co 14 dní po dobu jednoho a půl roku. Jupiterovy radiační pásy přitom sahají asi 640.000 km nad povrch, takže Juno jimi proletět prostě musí, a je tak jisté, že dříve či později bude jejich vlivem zničena. S tím se pochopitelně počítalo už dopředu, stejně jako s ionizujícím zářením, takže Juno je vybavena silným elektromagnetickými stíněním a nejdůležitější elektronika je uzavřena v centimetr silné titanové "radiační schránce". Zářivý kabátek Juna z kovových fólií také funguje jako Faradayova klec, všechny kabely jsou uzavřeny v kovovém stínění a aby to bylo všechno pojištěno, nejdůležitější části jsou zdvojeny. Ještě se ale uvidí, jak bude reagovat citlivá elektronická paměť a jiné citlivé komponenty.
NASA doufá, že Juno dokončí alespoň 36 oběhů, než jí radiace Jupiteru zničí nějakou životně důležitou část. Samotný palubní radiometr ale pravděpodobně vydrží jen jedenáct oběhů a JunoCam, na jejíž fotografie se velice těšíme, by to mohla zabalit již po osmi obězích. Sonda by pak měla být z posledních svých sil navedena na kolizní dráhu s Jupiterem, v němž shoří, neboť NASA nechce riskovat, že narazí do měsíce Europa a kontaminuje jej mikroby ze Země.
Nyní už je Juno opět na cestě k apojoviu, kterého by měla dosáhnout opět do měsíce a pak už bude navedena na daleko kratší oběžnou dráhu, která celá potrvá jen cca 14 dní. První blízký průlet byl přitom mimořádně nebezpečný, neboť sonda se k Jupiteru dostala velice blízko a přímo se ponořila do jeho silných radiačních pásů. Dostala se k němu velice blízko, ale ještě blíže se dostane v příštích krátkých průletech. Nyní to bylo oněch 3860 km, zatímco pak to bude i pod 2000 km.

V jaké kondici je ale nyní? Dle Scotta Boltona z týmu Juno je sonda zcela v pořádku a zasílá na Zemi již řadu velice zajímavých dat, která čekají na zpracování. Samotné odeslání dat nasbíraných při blízkém průletu trvá dny, přičemž úvodní várka měla kolem 6 MB. Těšit se můžeme na dosud nejpodrobnější záběry atmosféry Jupiteru a také na blízký pohled na jeho póly. Astronomové zase doufají, že se jim podaří zjistit více o samotných pólech díky nástrojům JEDI a JADE a jak magnetické pole ovlivňuje atmosféru planety. Dále se bude zkoumat i vnitřní struktura Jupiteru včetně toho, zda vůbec má, nebo nemá nějaké jádro.

Nyní už byly zveřejněny první fotografie:
První z nich ukazuje oblast jižního pólu zachycenou v infračerveném spektru pomocí kamery JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper). Vidíme na ní polární zář. Druhá fotografie ukazuje Jupiter z opačného směru, čili od severu a jak to vypadá, v této oblasti panuje jeden velký zmatek, neboť se neukazují klasické uspořádané pásy jako v rovníkových oblastech. Vědci také mohli zjistit, že tu nejsou šestihranné formace mraků jako na Saturnu. Tato fotografie byla pořízena ze vzdálenosti téměř 200.000 kilometrů.



Zdroj: Extremetech