Juno se chystá přiblížit k Jupiteru a vyzkoušet své nástroje
3.8.2016, Jan Vítek, aktualita
Téměř před pěti lety vyslala NASA na dlouhou cestu sondu Juno, která nedávno úspěšně doputovala k Jupiteru a dostala se na jeho oběžnou dráhu. Ta se bude postupně zkracovat a nyní se sonda poprvé dostala do apojovia.
Apojovium je nejvzdálenější bod oběžné dráhy, který se vztahuje Jupiteru, čili mluvíme o jeho apoapsidě, což je zase obecný pojem. Pokud by šlo o Mars, mluvili bychom o apoareu a ve vztahu ke Slunci je to zase afélium. Právě afélium, či naopak perihélium jako nejbližší bod, nás logicky obvykle zajímá především ve spojení s jednotlivými planetami. Už příští rok se můžeme těšit na to, že se Mars dostane do opozice v perihéliu, čili bude ve stejném hodinovém úhlu se Zemí na své cestě kolem Slunce a navíc se bude nacházet nejblíže ke Slunci, což jej pochopitelně dostane i nejblíže k Zemi (cca 0,39 AU). Budou tak ideální podmínky pro sledování Marsu, které nastávají jednou za cca 17 let.
Co se týče sondy Juno, pak ta před několika dny minula vrchol své oběžné dráhy, kterého dosáhla vůbec poprvé od doby, kdy se na ní dostala. Dostala se na vzdálenost 8,1 milionu kilometrů od planety, která si ji začala svou mohutnou gravitací zase přitahovat zpět. Od 31. července se tak Juno opět blíží zpět k Jupiteru a obsluha na Zemi se už pomalu může připravovat na první zkoušku palubních vědeckých přístrojů.
Poté se Juno vydá ještě na jednu stejně dlouhou a výstřednou oběžnou dráhu, která bude také trvat necelých 54 dní a pak už sonda dle plánů přejde o vědeckého režimu. To znamená, že s pomocí motoru výrazně upraví, a to zkrátí svou oběžnou dráhu a jednotlivé oběhy jí budou trvat 14 dní. Nyní tak můžeme čekat na konec tohoto měsíce, kdy se dozvíme, zda byly zkoušky přístrojového vybavení úspěšné, či ne. To už je ale pro NASA jen krátká epizoda vzhledem k několikaletému čekání na to, až Juno nabere gravitačním manévrem rychlost a dostane se k Jupiteru.
Dne 27. srpna se tak Juno dostane nejblíže k Jupiteru a bude se pohybovat pouze 4200 kilometrů nad vrcholky jeho mračen. Nyní jsou z bezpečnostních důvodů všechny vědecké přístroje vypnuty a aktivovány budou až během blízkého průletu, takže NASA zatím vůbec neví, zda budou fungovat dle očekávání. Rick Nybakken, projektový manažer programu Juno, však říká, že samotná sonda je v nejlepší kondici, a tak neočekává žádné problémy.
Juno se tak pokusí zblízka podívat na Jupiter, který by mohl vyjevit, jaká hmota tvořila mladou Sluneční soustavu. S pomocí svého mikrovlnného radiometru bude také sledovat, kolik vody je v atmosféře, zda Jupiter má, nebo nemá pevné jádro a mapovat rozložení hmoty uvnitř planety. A také nezapomnělo ani na pořádné fotoaparáty, takže se můžeme těšit na podrobné fotografie s dosud nevídanými detaily.
Zdroj: Astronomy
Co se týče sondy Juno, pak ta před několika dny minula vrchol své oběžné dráhy, kterého dosáhla vůbec poprvé od doby, kdy se na ní dostala. Dostala se na vzdálenost 8,1 milionu kilometrů od planety, která si ji začala svou mohutnou gravitací zase přitahovat zpět. Od 31. července se tak Juno opět blíží zpět k Jupiteru a obsluha na Zemi se už pomalu může připravovat na první zkoušku palubních vědeckých přístrojů.
Poté se Juno vydá ještě na jednu stejně dlouhou a výstřednou oběžnou dráhu, která bude také trvat necelých 54 dní a pak už sonda dle plánů přejde o vědeckého režimu. To znamená, že s pomocí motoru výrazně upraví, a to zkrátí svou oběžnou dráhu a jednotlivé oběhy jí budou trvat 14 dní. Nyní tak můžeme čekat na konec tohoto měsíce, kdy se dozvíme, zda byly zkoušky přístrojového vybavení úspěšné, či ne. To už je ale pro NASA jen krátká epizoda vzhledem k několikaletému čekání na to, až Juno nabere gravitačním manévrem rychlost a dostane se k Jupiteru.
Dne 27. srpna se tak Juno dostane nejblíže k Jupiteru a bude se pohybovat pouze 4200 kilometrů nad vrcholky jeho mračen. Nyní jsou z bezpečnostních důvodů všechny vědecké přístroje vypnuty a aktivovány budou až během blízkého průletu, takže NASA zatím vůbec neví, zda budou fungovat dle očekávání. Rick Nybakken, projektový manažer programu Juno, však říká, že samotná sonda je v nejlepší kondici, a tak neočekává žádné problémy.
Juno se tak pokusí zblízka podívat na Jupiter, který by mohl vyjevit, jaká hmota tvořila mladou Sluneční soustavu. S pomocí svého mikrovlnného radiometru bude také sledovat, kolik vody je v atmosféře, zda Jupiter má, nebo nemá pevné jádro a mapovat rozložení hmoty uvnitř planety. A také nezapomnělo ani na pořádné fotoaparáty, takže se můžeme těšit na podrobné fotografie s dosud nevídanými detaily.
Zdroj: Astronomy
