Jupiter ukrýval další velkou skvrnu
12.4.2017, Jan Vítek, aktualita
Velká rudá skvrna na Jupiteru je notorický známý a přímo ikonický jev vznikající v horní části atmosféry planety. Nyní se přitom ukázalo, že je tu ještě další podobný úkaz, jemuž se začalo říkat Velká chladná skvrna.
Velká rudá skvrna se na tváři Jupiteru nachází od počátků astronomie využívající dalekohledy, které nám dokázaly tuto planetu přiblížit, takže je stará přinejmenším tři sta let. Jde o obrovskou bouři zuřící na jižní polokouli hned pod rovníkem, která je asi dvakrát větší než Země, takže fotbalových hřišť je to opravdu nepočítaně. Nyní nám ale jde o nový úkaz podobného typu v severní části planety, jemuž se začalo říkat Velká chladná skvrna a jeho název napovídá, že ten je charakterizován svou nízkou teplotou v porovnání s okolním prostředím. A právě proto byl nalezen až nyní, neboť na rozdíl od rudé skvrny není viditelný pouhým okem.
Teploty v horních částech atmosféry Jupiteru dosahují cca 700 až 1000 K, zatímco nová skrvrna je jasně ohraničené území s teplotou o 200 K nižší. S ohledem na zeměpisnou délku měří asi 24.000 kilometrů a na zeměpisnou šířku má cca 12.000 kilometrů, takže jde o objekt podobného tvaru a velikosti jako Velká rudá skvrna.
Nyní zbývá zjistit, jaké je tajemství tohoto úkazu, který má dle aktuálních předpokladů existovat už tisíce let a možná i mnohem déle. Jde o záhadu určenou především pro astronomy a astrofyziky zaměřující se na planety a jejich vývoj, kteří zatím mluví o tom, že by něco takového v atmosféře Jupiteru nečekali. Ovšem s našimi aktuálními znalostmi je záhada v podstatě celá jeho atmosféra.
Samotní autoři studie, kteří chladnou skrvrnu identifikovali, předpokládají, že je spojena se silnou polární září, která přivádí energii do atmosféry planety a způsobuje tepelné proudy. Nicméně podstata tohoto spojení není vůbec zřejmá, neboť jen samotné polární záře na Jupiteru jsou komplexní a dosud neobjasněné.
Jak ukazuje sled fotografií, chladná skvrna čas od času zmizí, ale jen aby se opět objevila v trošku jiném provedení. A jak mohou autoři mluvit o tom, že tato skvrna je stará alespoň několik tisíc let? Usuzují tak vzhledem k tomu, že má být spojena s polární září a jejími dopady a také s asymetrií magnetického pole Jupiteru v severních šířkách. To mohou srovnat s pomalými změnami magnetického pole Země a z toho vychází, že podmínky pro existenci Velké chladné skvrny měly na Jupiteru existovat už velice dlouho, alespoň z našeho pohledu.
Kolem Jupiteru naštěstí aktuálně obíhá sonda Juno, jejíž dráha je navíc příznivá k tomu, aby mohla podrobně sledovat i severní část planety. Ta by tak v dohledné době měla doplnit poznatky získané díky pozemským dalekohledům, jimž oblast u severního pólu Jupitera není moc dobře vystavena.
Zdroj: Ars Technica
Teploty v horních částech atmosféry Jupiteru dosahují cca 700 až 1000 K, zatímco nová skrvrna je jasně ohraničené území s teplotou o 200 K nižší. S ohledem na zeměpisnou délku měří asi 24.000 kilometrů a na zeměpisnou šířku má cca 12.000 kilometrů, takže jde o objekt podobného tvaru a velikosti jako Velká rudá skvrna.
Nyní zbývá zjistit, jaké je tajemství tohoto úkazu, který má dle aktuálních předpokladů existovat už tisíce let a možná i mnohem déle. Jde o záhadu určenou především pro astronomy a astrofyziky zaměřující se na planety a jejich vývoj, kteří zatím mluví o tom, že by něco takového v atmosféře Jupiteru nečekali. Ovšem s našimi aktuálními znalostmi je záhada v podstatě celá jeho atmosféra.
Samotní autoři studie, kteří chladnou skrvrnu identifikovali, předpokládají, že je spojena se silnou polární září, která přivádí energii do atmosféry planety a způsobuje tepelné proudy. Nicméně podstata tohoto spojení není vůbec zřejmá, neboť jen samotné polární záře na Jupiteru jsou komplexní a dosud neobjasněné.
Jak ukazuje sled fotografií, chladná skvrna čas od času zmizí, ale jen aby se opět objevila v trošku jiném provedení. A jak mohou autoři mluvit o tom, že tato skvrna je stará alespoň několik tisíc let? Usuzují tak vzhledem k tomu, že má být spojena s polární září a jejími dopady a také s asymetrií magnetického pole Jupiteru v severních šířkách. To mohou srovnat s pomalými změnami magnetického pole Země a z toho vychází, že podmínky pro existenci Velké chladné skvrny měly na Jupiteru existovat už velice dlouho, alespoň z našeho pohledu.
Kolem Jupiteru naštěstí aktuálně obíhá sonda Juno, jejíž dráha je navíc příznivá k tomu, aby mohla podrobně sledovat i severní část planety. Ta by tak v dohledné době měla doplnit poznatky získané díky pozemským dalekohledům, jimž oblast u severního pólu Jupitera není moc dobře vystavena.
Zdroj: Ars Technica
