Juno už zůstane na své 53denní orbitě, což je možná i dobře

Na Juno jsme se naposledy podívali v době, kdy byly zveřejněny nové umělecky upravené fotografie Jupiteru a nyní už je čas podívat se na to, co dělá ona samotná. Už 19. října minulého roku měla Juno zkrátit svou oběžnou dráhu z 53denní "přibližovací" na 14denní "vědeckou", v jejímž průběhu se bude pravidelně ponořovat do magnetických a radiačních pásů velice blízku Jupiteru a provádět různá měření.

Sonda má ale ve svém motoru poškozený ventil ovládající přísun helia, takže je dost dobře možné, že jeho zážeh by ji poslal na "méně než žádoucí oběžnou dráhu", jak uvádí Rick Nybakken, projektový manažer mise Juno z Jet Propulsion Laboratory americké NASA. Pak už by bylo celkem jedno, jestli by sonda rovnou narazila do Jupiteru, nebo by se dostala na nevhodnou dráhu, mise by byla v podstatě ztracena. NASA tak rozhodla, že Juno už svůj motor nespustí a zůstane na dlouhé orbitě, ovšem to nutně neznamená, že jde o neúspěch. Spíše naopak, NASA mluví o bonusovém vědeckém zkoumání, i když je otázka, nakolik se jedná o alibismus.

Však Juno měla původně zkoumat vnitřní oblast jupiterovské magnetosféry a nyní bude namísto toho zkoumat vnější a vzdálenou oblast, což nutně vychází z prodloužené orbity, nicméně i tak by se sonda měla cca každý měsíc a půl ponořit velice blízko k samotné planetě. To bude dle aktuálního plánu činit až do července 2018, kdy dokončí celkem 12 oběhů pro vědecké účely. To je mnohem méně než plánovaných 35 až 36 krátkých oběhů, ovšem mise pak může být a pravděpodobně bude prodloužena. Jenomže asi o rok později samotný Jupiter připraví nezanedbatelný problém, když Juno zastíní až na 10 hodin a ta tak nebude mít pro své solární panely energii od Slunce. Je otázka, jak se s tím dokáže vypořádat a zda se pak vůbec ozve.

Na druhou stranu se Juno bude díky prodloužené orbitě méně pohybovat v nebezpečných radiačních pásech a v magnetickém poli, proti čemuž musela být sonda opravdu dobře posílena pomocí různých kovových obalů fungujících jako Faradayova klec. Všechny důležité komponenty tu jsou také zdvojeny, neboť se předpokládalo, že alespoň něco v průběhu mise prostě selže a také veškeré kabely jsou obaleny kovovým flexem. Nároky na tuto ochranu se budou přitom postupně zvyšovat, neboť čím více oběhů Juno učiní, tím více se bude dostávat do opravdu nebezpečných částí magnetosféry.

My se můžeme zatím proletět na sondě díky připravené aplikaci Eyes on Juno pro PC a Mac. Můžeme se tak ve 3D podívat na aktuální pohled ze sondy a také na další informace nejen o této misi.

Zdroj: NASA