NASA je na rozdíl od soukromých společností v plánech na návštěvu Marsu spíše zdrženlivá a opatrná, takže není divu, že si možná bude chtít nejdříve vyzkoušet, jak lidé zvládnou dlouhodobé přežití dál od naší planety.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
NASA si nemůže dovolit tak moc riskovat, neboť se musí daleko více než soukromé společnosti starat o svou pověst a obraz v očích veřejnosti a amerických politiků. Firmy jako SpaceX tak mohou být odvážnější, což je může dostat na Mars daleko dříve, pokud tedy mluvíme o lidské posádce. NASA tak plánuje vyslat lidi na Mars až někdy ve 30. letech, přičemž v těch 20. by měla předcházet roční mise k Měsíci, která ověří naši schopnost dlouhodobě přežít mimo dosah naší zemské kolébky. Ta totiž astronauty na orbitě, čili i posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), chrání svým veledůležitým magnetickým polem a také je z ISS možné relativně rychle sestoupit zpět na pevnou zem, pokud se něco pokazí, nehledě na daleko snadnější dopravu zásob či komunikaci.
Greg Williams z NASA promluvil na Humans to Mars Summit ve Washingtonu D.C. a poskytl informace o prvních dvou fázích, které NASA plánuje pro vyslání lidí na Mars. Už z dřívějších vyjádření víme, že součástí těchto plánů je vybudování jakési základnové stanice, která poslouží jako brána do hlubokého vesmíru - Deep Space Gateway (DSG). Umístěna bude na oběžnou dráhu Měsíce a právě ta bude středobodem zkoušek nových technologií a vůbec schopnosti lidí přežít cestu k Marsu a zpět. Právě od Měsíce by se mělo k Marsu nakonec i startovat.
Astronauti NASA by se tak měli nejspíše v roce 2027 vydat na jeden rok dlouhou misi, kterou stráví především na oběžné dráze Měsíce. Ještě před ní ale proběhne přinejmenším pět kratších misí a z toho čtyři počítají s posádkou, neboť bude samozřejmě potřeba stanici k Měsíci nejdříve dopravit a připravit ji na dlouhý pobyt. Něco podobného, ale pochopitelně bez posádky, pak čeká i Mars, k němuž se lidé nakonec dopraví pomocí lodě DST - Deep Space Transport.
Williams k tomu řekl, že pokud proběhne jednoroční mise u Měsíce v pořádku, pak NASA bude vědět a umět dost na to, aby nakonec vypravila i 1000denní výlet k Marsu. NASA tak interně mluví o tzv. shakedown cruise, čili zkušební plavbě, během níž se obvykle testují schopnosti nových námořních lodí. Jenže slovo shakedown má v angličtině ještě další významy, mezi něž patří i podfuk, takže oficiální označení tohoto podniku se ještě hledá.
Jak se agentuře bude v této snaze dařit, to bude zcela záviset na vývoji raket Space Launch System (SLS), jež budou mít potřebný výkon pro dopravu materiálu k Měsíci a dále. Jenomže
SLS se aktuálně potýká s problémy
, které znamenají zpoždění plánu jejich vývoje. Vedle toho se musí ještě dokončit vývoj lodě Orion, která je určena pro pilotované i bezpilotní lety a dosud se do vesmíru podívala jen jednou.
Plán je tedy takový, že první fáze nastane už příští rok a skončit má v roce 2026. Zahrnovat bude čtyři pilotované lety k Měsíci, které tam dopraví čtyři klíčové části stanice: napájecí a pohonný modul, obytný modul, logistick/vědecký modul a přetlakovou komoru. Stanice bude také vybavena robotickou rukou, která zajistí do jisté míry autonomii. Fáze dvě začne v roce 2027 dopravou DST k Měsíci pomocí bezpilotního letu a pak už bude na DST dopravena posádka pro roční misi. Na konci 20. let se k Měsíci vyšlou potřebné zásoby, jež si s sebou posádka nakonec poveze na Mars, ale to až v dalším desetiletí.
Williams ale nakonec poznamenal, že celý plán je ještě ve vývoji, takže mohou nastat změny. Záležet bude i na tom, jak dobře se pod taktovkou NASA dohodnou další vesmírné agentury a vlády.
Zdroj:
