Noctua NH-D15: dvě věže

Noctua NH-D15 byl představen v letošním dubnu jako nový nejlepší dvouvěžový chladič v nabídce známého rakouského výrobce. Jedná se o následovníka modelu Noctua NH-D14, který byl testován již v roce 2009 a v tu dobu ještě využíval dva různé ventilátory, NF-P12 a NF-P14 FLX. Nový model NH-D15 už používá stejné ventilátory, a to Noctua NF-A15, jež jsme měli v testu průtoku a rozptylu vzduchu již před více než rokem. Jsou to ventilátory, jejichž tělo však nemá stejně dlouhé hrany. Jeden rozměr tedy je 140 mm a druhý pak 150mm, a to pouze kvůli zesílenému rámu, na němž máme umístěny měkké podložky pro tlumení vibrací. Budeme tedy o nich mluvit jako o 140mm ventilátorech.

 

Noctua NH-D15 k nám přichází v klasickém hnědo-bílém elegantním balení, které se snaží být také ekologické a využívá téměř výhradně recyklovaný papír až na malé sáčky s drobným příslušenstvím. Chladič je v něm ale bezpečně uschován, takže by měl dorazit bez úhony a příslušenství je pečlivě rozděleno do krabic podle toho, zda jde o univerzální, nebo o díly pro sockety AMD či Intel.

Tento chladič se tedy může pochlubit šesti heatpipe, které jsou v těle pasivu rozvedeny tak, aby zasahovaly oba pasivy rovnoměrně. Konstrukce nás tedy ničím nepřekvapí, stejně tak jako specifikace, které se z velké části týkají již testovaného typu ventilátoru.

Máme tedy před sebou mohutný dvouvěžový chladič vybavený hliníkovými pasivy, na nichž je jasně vidět spodní vykousnutí. Díky němu se pod chladič mohou na jedné straně snadno schovat i vysoké paměťové moduly a na straně druhé je pak místo pro případný chladič MOSFETů na základní desce. Na fotografii je přední ventilátor ve spodní poloze, v níž by mohl také překážet, ale pochopitelně není problém jej posunout výše dle libosti.

Chladič má stejně jako ostatní modely Noctua na sobě jen to nejnutnější, co přispívá k jeho funkčnosti, takže tu nemáme žádné ozdobné kryty, hezké zakončení heatpipe a další věci, které by ve výsledku jen zvyšovaly cenu, hmotnost a potažmo i rozměry. Měděné díly, tedy základna a heatpipe, jsou pochopitelně poniklovány, což jednak sjednotí vzhled a pak také zabrání korozi na letovaných spojích.

Na žebroví můžeme naprosto pravidelné rozestupy mezi žebry, snad až na ty krajní, za což ale může spíše manipulace s chladičem při balení než výroba. Heatpipe jsou také holé a nemají na svých koncích žádné kryty, takže na tomto chladiči v podstatě nemáme co objevovat a můžeme se omezit na jeho strohý popis.

Hliníkovýmá žebra o tloušťce 0,4 mm a mezi sebou mají cca 2mm rozestupy. Skrz jejich masu prochází celkem dvanáct trubic šesti duálních heatpipe s průměrem 6 mm, které jsou rovnoměrně rozprostřeny, díky čemuž se bude teplo rozvádět do celého těla chladiče.

Strany žeber jsou pak zahnuté, aby se o sebe jednotlivá žebra mohla opírat, což jednak celou kostrunkci zpevní a také je tak vytvořen tunel, jímž bude nucen proudit vzduch. Vespodu máme základnu s již připravenou částí montážního systému SecuFirm2. Ten můžeme považovat za výhodu chladičů Noctua, neboť tato firma obvykle ke svým starším chladičům poskytuje nové díly pro montáž zdarma vždy, když se objeví nový socket, který to vyžaduje. V tomto případě je část montážního systému, dvě spony opatřené vysokými matkami s pružinkami, již přišroubována k základně, neboť ji využijeme v každém případě.

Základna je vytvořena ze spodní měděné části a vrchní části, která bude nejspíše jen hliníková, ale těžko říci. Mezi nimi jsou uzavřeny heatpipe, které využívají veškerou plochu základny. Víc by se jich sem tedy ani nevešlo, tedy alespoň ne v této podobě. Noctua má ale v rukávu jednu inovaci v podobě heatpipe s hranatou základnou, kterých by se na tuto základnu vešlo daleko více. To díky tomu, že je není třeba položit vedle sebe, ale lze je postavit, což zároveň částečně vyřeší i problém s ohybem. Nicméně zrovna u tohoto typu dvouvěžatého chladiče by se takový systém moc nehodil, protože přímo nad základnou není pasiv, ale ventilátor.

Styčná plocha sama o sobě je pak rovná a velmi pěkně a bez kazu vybroušena do zrcadlového lesku. Při detailním pohledu ale můžeme vidět miniaturní rýhy, které při zkoumání nehtem trošku drhnou.

Jako obvykle nám Noctua rozdělila příslušenství na sadu pro Intel, sadu pro AMD a univerzální díly, kam patří jednak kabely s odpory pro jednorázové snížení otáček ventilátorů (pro každý tu jsou dva), teplovodivá pasta NT-H1, jednoduchý křížový šroubovák, pak také šroubky a silikonové rohy, kdybyste se rozhodli druhý ventilátor použít někde jinde, tedy ne na tomto chladiči. Dále dostaneme nalepovací kovové logo Noctua pro tahání trička a nakonec tu je stručný manuál zvlášť pro každý typ socketu.

 

Montáž chladiče na sockety AMD, což je náš případ, je velmi jednoduchá, ovšem daní za to je nemožnost libovolného natočení na socketu. Chladič tak kopíruje rozložení montážních otvorů, čili jeho delší strana je orientována ve stejném směru jako otvory s větší roztečí.

Pro instalaci si ponecháme originální zadní rámeček, který jsme dostali k základní desce. Na jeho vyvýšené závity pak nasuneme čtyři plastové distanční sloupky, na ně dvě kovové spony a zajistíme je šroubky. Pak už jen namažeme procesor teplovodivou pastou a přišroubujeme na něj chladič, z nějž ale předtím sundáme ventilátor. To jde snadno a rychle díky drátovým sponám.

Na socketech Intel si už orientaci chladiče pochopitelně můžeme zvolit, protože jeho otvory jsou rozmístěny do čtverce. Jinak je ale systém montáže stejný jako u AMD, pouze využijeme jiné díly, a to i dodávaný zadní rámeček. Na něj také nasuneme distanční sloupky, následně spony a ty zajistíme už ne šroubky, ale matkami. Instalace je tedy v obou případech velmi snadná, škoda jen malé flexibility u AMD.

Co se týče odstupu chladiče od základní desky, pak ten je v oblasti pamětí 70 mm. Dle specifikací je to sice jen 64 mm, ale výrobce to počítá od úrovně procesoru a ne od povrchu základní desky.