Sonda Cassini už za několik dní půjde na finále
5.4.2017, Jan Vítek, aktualita
Sonda Cassini americké NASA už 22. dubna započne svou finální etapu. V ní se značně přiblíží největšímu měsíci Saturnu a poté začne s průlety mezi planetou a jejím nejbližím prstencem. Na konci léta pak narazí do Saturnu.
Sondě Cassini už dochází palivo, a tak může být NASA klidně odvážnější než kdy před tím, neboť není co ztratit a na co čekat. Závěr mise nastane 22. dubna, kdy sonda prolétne blízko kolem měsíce Titan, díky čemuž si upraví svou dráhu a navedena bude do oblasti široké pouze kolem 1900 kilometrů, která představuje prostor mezi Saturnem a jeho nejbližším prstencem D. NASA to označuje za velkolepý závěr velkolepé mise
Sonda tak už nebude obíhat prstence z vnější strany, ale naopak z vnitřní, což můžeme pokládat za její nejnebezpečnější manévr. Při něm bude zkoumat na jedné straně atmosféru Saturnu a na druhé straně nejbližší část prstence D, a to dle plánu v průběhu 22 průletů. Jde tak o místa, která ještě nikdo nikdy neviděl a Linda Spilker z projektu Cassini to považuje v podstatě za novou misi, která by mohla přinést největší objevy, jež Cassini kdy učiní.
Cassini také bude blízko o Saturnu zkoumat jeho magnetická a gravitační pole, abychom mohli lépe pochopit, co se skrývá pod jeho obalem z těžkých mračen. Možná že se díky tomu vysvětlí i to, proč je na severním pólu planety vidět šestihranný útvar. Předpokládá se rovněž, že sonda prolétne i oblastí, kde jsou ještě části atmosféry, na něž se připravuje její spektrometr. My se pak můžeme těšit především na nevídaně detailní fotografie mračen a materiálu, z nějž se skládají prstence.
A právě zmíněný prstenec D může být nakonec pro sondu osudný, protože v NASA nevědí přesně, kde opravdu začíná a zda na sondu nečekají nějaké částečky, které by ji mohly při rychlosti 122.000 km/h poškodit či rovnou zničit. V každém případě jde o loterii, protože je známo, že materiál z prstenců postupně padá do útrob Saturnu. Otázka tak je, jak velká je šance na bezpečný průlet, již se NASA bude snažit zvýšit tím, že využije parabolickou anténu jako štít pro citlivé přístroje. Očekává, že se sonda rozhodně s něčím menším srazí, ale spíše to bude jako průlet kouřovou clonou, neboť se předpokládá, že prstenec D v podstatě zasahuje až do atmosféry planety. Dle aktuálních informací je pravěpodobnost srážky s větším objektem, která by mohla být fatální, menší než 1 procento.
Cassini sestupující do Saturnu v závěrečném momentu své mise
Pokud Cassini vydrží svých 22 průletů tak blízko Saturnu, bude nakonec s využitím posledních zbytků paliva navedena přímo do Saturnu, a to 15. září. NASA nechce riskovat náraz do měsíců, a to především Titanu a Enceladu, jež by mohla sonda kontaminovat. Ta sice byla před startem sterilizována, ale i tak by na ní mohly přežít mikroorganismy. Sonda ve svých posledních chvílích ještě obrátí svou anténu přímo k Zemi a odvysílá poslední naměřené údaje.
Zdroj: Space.com
Sonda tak už nebude obíhat prstence z vnější strany, ale naopak z vnitřní, což můžeme pokládat za její nejnebezpečnější manévr. Při něm bude zkoumat na jedné straně atmosféru Saturnu a na druhé straně nejbližší část prstence D, a to dle plánu v průběhu 22 průletů. Jde tak o místa, která ještě nikdo nikdy neviděl a Linda Spilker z projektu Cassini to považuje v podstatě za novou misi, která by mohla přinést největší objevy, jež Cassini kdy učiní.
Cassini také bude blízko o Saturnu zkoumat jeho magnetická a gravitační pole, abychom mohli lépe pochopit, co se skrývá pod jeho obalem z těžkých mračen. Možná že se díky tomu vysvětlí i to, proč je na severním pólu planety vidět šestihranný útvar. Předpokládá se rovněž, že sonda prolétne i oblastí, kde jsou ještě části atmosféry, na něž se připravuje její spektrometr. My se pak můžeme těšit především na nevídaně detailní fotografie mračen a materiálu, z nějž se skládají prstence.
A právě zmíněný prstenec D může být nakonec pro sondu osudný, protože v NASA nevědí přesně, kde opravdu začíná a zda na sondu nečekají nějaké částečky, které by ji mohly při rychlosti 122.000 km/h poškodit či rovnou zničit. V každém případě jde o loterii, protože je známo, že materiál z prstenců postupně padá do útrob Saturnu. Otázka tak je, jak velká je šance na bezpečný průlet, již se NASA bude snažit zvýšit tím, že využije parabolickou anténu jako štít pro citlivé přístroje. Očekává, že se sonda rozhodně s něčím menším srazí, ale spíše to bude jako průlet kouřovou clonou, neboť se předpokládá, že prstenec D v podstatě zasahuje až do atmosféry planety. Dle aktuálních informací je pravěpodobnost srážky s větším objektem, která by mohla být fatální, menší než 1 procento.
Cassini sestupující do Saturnu v závěrečném momentu své mise
Pokud Cassini vydrží svých 22 průletů tak blízko Saturnu, bude nakonec s využitím posledních zbytků paliva navedena přímo do Saturnu, a to 15. září. NASA nechce riskovat náraz do měsíců, a to především Titanu a Enceladu, jež by mohla sonda kontaminovat. Ta sice byla před startem sterilizována, ale i tak by na ní mohly přežít mikroorganismy. Sonda ve svých posledních chvílích ještě obrátí svou anténu přímo k Zemi a odvysílá poslední naměřené údaje.
Zdroj: Space.com
