Trump potvrdil 19,5 miliard dolarů pro NASA a její důležité programy
22.3.2017, Jan Vítek, aktualita
Americký prezident Donald Trump podepsal NASA Transition Authorization Act of 2017, což této vesmírné agentuře přiřkne financování 19,5 miliard dolarů pro fiskální rok 2017. Co to znamená pro její programy a průzkum vesmíru?
V prvé řadě je třeba říci, že nyní nejde o nedávno zmiňovaný návrh rozpočtu pro NASA, který by znamenal řadu škrtů. Ten se týká až dalšího období a jde právě zatím jen o návrh, zatímco aktuálně se bavíme o 19,5 miliardách dolarů pro fiskální rok 2017, které už byly stvrzeny podpisem Donalda Trumpa. Toho při podpisu sledovali mimo jiné také členové NASA, a to astronautka Tracy Caldwell Dyson a její kolega Chris Cassidy, od nichž Trump dostal slušivou bundu. Po tomto aktu vystoupil také viceprezident Mike Pence, který oznámil, že bude opět ustanoven National Space Council, který bude prezidentovi radit v otázkách průzkumu a využití vesmíru. První taková rada byla přitom vytvořena již pro prezidenta Eisenhowera, ale rozpuštěna byla v roce 1973 a pak ji na čtyři roky ustanovil také G. W. Bush. Pence bude nové radě předsedat a přizve do ní zástupce NASA i soukromých firem, takže můžeme očekávat třeba i Elona Muska. Ten už se nechal slyšet, že schválený rozpočet nepředstavuje téměř žádné změny a bohužel nepřiřazuje více financí pro průzkum Marsu.
Trump nový zákon komentoval tak, že zajistí, aby mohly pokračovat nejdůležitější a nejefektivnější programy. Vedle toho NASA dostala nařízeno prohloubit spolupráci s veřejným sektorem a získala podporu především pro Commercial Crew Program, který má zajistit, aby američtí astronauti zase létali do vesmíru z americké půdy. Nyní musí totiž využívat služeb ruských Sojuzů, což není levná záležitost a už vůbec ne vhodné pro udržování prestiže. Zákon se ale týká třeba i zajištění zdravotní péče pro vysloužilé astronauty nebo monitorování dlouhodobých efektů pobytu ve vesmíru na lidi.
Co se týče důležitých projektů, pak svou podporu získaly především Space Launch System (SLS) a Orion, čili nová výkonná raketa a vesmírná loď, které chce NASA využít pro dopravu lidí a nákladu na oběžnou dráhu a k Měsíci, aby se otevřela cesta k Marsu. Ostatně průzkum Marsu byl při této příležitosti také zmíněn, a to potvrzením záměru NASA se tam vydat. Agentura tím dostala přímo za úkol řídit své aktivity tak, aby nakonec vyústily v pilotovaný let na Mars či jiná místa daleko od Země. Bill Nelson z Kennedyho vesmírného centra to komentoval tak, že se NASA ocitla na dvou kolejích. Jedna ji bude vést cestou spolupráce se soukromými společnostmi pro maximální využití Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a druhá ji zavede na dráhu průzkumu hlubokého vesmíru.
Dále nám byl potvrzen již dříve zmíněný záměr NASA opustit nízkou orbitu a přenechat ji komerčním společnostem. Ona samotná má finančně podporovat ISS alespoň do roku 2024 a očekává se od ní, že pro Kongres připraví plán, dle nějž nakonec opustí tuto stanici společně s nízkou oběžnou dráhou a přesune se výš.
Nyní tak NASA získala pro své programy 19,5 miliard dolarů, ale v příštím roce má jít dle aktuálního návrhu o 400 milionů méně, což by přineslo konec pro Asteroid Redirect Mission, přistání na Europě v rámci Europa Multiple-Flyby Mission a dalších několik misí týkajících se sledování stavu planety a jejího klimatu.
Zdroj: Space.com
Trump nový zákon komentoval tak, že zajistí, aby mohly pokračovat nejdůležitější a nejefektivnější programy. Vedle toho NASA dostala nařízeno prohloubit spolupráci s veřejným sektorem a získala podporu především pro Commercial Crew Program, který má zajistit, aby američtí astronauti zase létali do vesmíru z americké půdy. Nyní musí totiž využívat služeb ruských Sojuzů, což není levná záležitost a už vůbec ne vhodné pro udržování prestiže. Zákon se ale týká třeba i zajištění zdravotní péče pro vysloužilé astronauty nebo monitorování dlouhodobých efektů pobytu ve vesmíru na lidi.
Co se týče důležitých projektů, pak svou podporu získaly především Space Launch System (SLS) a Orion, čili nová výkonná raketa a vesmírná loď, které chce NASA využít pro dopravu lidí a nákladu na oběžnou dráhu a k Měsíci, aby se otevřela cesta k Marsu. Ostatně průzkum Marsu byl při této příležitosti také zmíněn, a to potvrzením záměru NASA se tam vydat. Agentura tím dostala přímo za úkol řídit své aktivity tak, aby nakonec vyústily v pilotovaný let na Mars či jiná místa daleko od Země. Bill Nelson z Kennedyho vesmírného centra to komentoval tak, že se NASA ocitla na dvou kolejích. Jedna ji bude vést cestou spolupráce se soukromými společnostmi pro maximální využití Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a druhá ji zavede na dráhu průzkumu hlubokého vesmíru.
Dále nám byl potvrzen již dříve zmíněný záměr NASA opustit nízkou orbitu a přenechat ji komerčním společnostem. Ona samotná má finančně podporovat ISS alespoň do roku 2024 a očekává se od ní, že pro Kongres připraví plán, dle nějž nakonec opustí tuto stanici společně s nízkou oběžnou dráhou a přesune se výš.
Nyní tak NASA získala pro své programy 19,5 miliard dolarů, ale v příštím roce má jít dle aktuálního návrhu o 400 milionů méně, což by přineslo konec pro Asteroid Redirect Mission, přistání na Europě v rámci Europa Multiple-Flyby Mission a dalších několik misí týkajících se sledování stavu planety a jejího klimatu.
Zdroj: Space.com
