Z Linuxu se pomalu stává OS skutečně vhodný i pro hraní her

My se chceme věnovat především jednomu z nich, takže zbylé dva zmíníme jen okrajově. Jde jednak o rostoucí význam streamovaného hraní her, kde operační systém už nehraje žádnou roli a pak tu je také aktuálně velice citlivé téma spojené s předraženými grafickými kartami. Už více než rok jsou grafiky dražší, než by měly být a další rok to nebude lepší, což bohužel ohrožuje celou oblast herních PC a nejen dominanci systému Windows, ale teprve uvidíme, kam to celé povede. 

 

 

Co se ale nepovedlo dříve pomocí konkurenčních API pro DirectX či pomocí Steam Machines, to se může povést pomocí Protonu a konzolí Steam Deck. Samozřejmě nelze očekávat, že Windows v příštích letech ustoupí do pozadí, ale Linux by mohl už získat významný podíl coby herní OS.

 

Ze softwarového hlediska by Steam Deck už měly být připraveny, ostatně jejich odložený nástup měly způsobit dnes tak obvyklé problémy s výrobou a logistikou. A právě tyto konzole by se mohly stát Trojským koněm do mysli PC hráčů, pro něž dosud neexistovalo nic jiného než Windows a i když možná někdy před 10 lety vyzkoušeli Linux, netuší, že jeho různé distribuce už dnes mohou zajistit zcela jinou zkušenost. 

 

Nakonec ale stejně půjde o podporu her v rámci Protonu a zde nám může nejlépe posloužit ProtonDB, kde máme dobrý přehled o tom, které hry a jak pod Protonem fungují a nefungují. Můžeme tak snadno zjistit že z první stovky nejoblíbenějších titulů si lze velice dobře zahrát 74, což znamená, že mají označení Platinum či Gold. Platinum představuje naprosto bezproblémovou funkčnost a v případě Gold je třeba provést pár změn v nastavení. Nutno ale dodat, že zkušenosti uživatelů se mohou velice lišit, ostatně i pod Windows neočekáváme, že hry budou fungovat všem stejně bezproblémově.

 

Zbytek her tak má označení Silver či Bronze a v takovém případě lze očekávat už větší problémy, anebo jde rovnou o Borked, čili zaručeně nefungující tituly. Na druhou stranu výše uvedené číslo neobsahuje tituly, které mají označení Native, a pod Linuxem tedy fungují nativně a těch rozhodně není zanedbatelný počet, neboť jen v první padesátce titulů srovnaných dle počtu aktivních hráčů jich je devatenáct.

 

Není divu, že Proton si získává i více pozornosti výrobců hardwaru a nejlepším příkladem poslední doby je zprovozněné DLSS. Vše tak dosud není zcela dokonalé, ale je nesporné, že z Linuxu se už stala platforma vhodná i pro hraní a to se teprve ukáže, jak na tom bude SteamOS 3.0 chystaný pro konzole Deck, což je ve skutečnosti upravený Arch Linux s prostředím KDE Plasma. A právě tento OS bude k dispozici i pro volné využití, ale až někdy poté, co se Deck dostanou na trh. Bude tak příští rok pro herní Linux zlomový?