Zase tak černě bych to neviděl. Ve výšce, kde satelity obíhají je obvod kruhu cca 43 000 kilometrů. I kdyby obíhalo 12000 ­(což nebude­) satelitů ve stejné hladině a ve stejném sklonu k rovníku ­(což nebudou­) tak by měli od sebe vzdálenost cca 3,5 km. Což je docela dost.

Nesmí člověk všechno srovnávat s filmem Gravitace. ;­) :­)

Vezměte si třeba geostacionární dráhu. Říkají jak je tam plno. Ale obvod ­"kruhu­" na kterém satelity obíhají je cca 260 000 kilometrů. Kdyby byly na sobě ­"namačkány­" s mezerou 10km, tak jich tam vleze 26 000. A reálně jich tam je okolo 440 ­- 450, což je průměrná vzdálenost okolo 550 km od sebe.

na geostacionarni dráze muzou byt treba tesne vedle sebe, tam se nemaj duvod srazet. jde o vsechny nizsi drahy nez geostacionarni, kde obihaji na ruznych drahach v ruznych smerech, tam uz to hrozi, ale nejde jen o satelity, ale o smeti co tam je, tech kousku trosek tam je hodne a od tech srazka hrozi vic, samotna ISS je ostrilená nejmensimi kousky, vetsim se zatim vyhyba.
to ze by od sebe byli treba tech 3,5 km nebo min neni duvod ke srazce. vzdalenost jako samotny udaj nam nic nerekne o velikosti nebezpeci srazky.

Jak podotkl Jirka.. Není až tak problém v samotném satelitu, ale že na jeden každý připadá alespoň několik kousků odpadu schopného víc než dobře rozstřelit jiný satelit. A navíc tohle NENÍ geosynchronní dráha. pohybují se po elipsách a každý v trochu jiném úhlu, takže tam s takovou náloží těles začne být velmi brzo pěkně husto. Ostatně ISS už dneska co pár dní uhýbá nějakému letícímu tělesu.

v takovym pripade i spadne vesmirna stanice, protoze nikdo nepriveze dalsi palivo pro udrzovani te nizke vysky. skonci vyzkum vesmiru krome pozemnich dalekohledu. retezova reakce jen tak neskonci a trosky se budou drtit na mensi a mensi kousky az na prach, ten na nizkych drahach hned spadne, ale na vyssich vydrzi a kdyz se reakce rozsiri do vetsich vysek, skonci navigacni satelity a tam vys trosky zustanou a nevim jak se z vysokych obeznych drah dostanou do atmosfery, to tam asi zustanou miliony let a lidi tim uz Zemi nezachrani ani pred asteroidem, ani se zadna skupinka neodstehuje, takze lidi a vetsi zvirata vymrou a vetsim asteroidem vymrou i maly zvirata a rostliny. jako ne tim narazem :­) ale vsema dusledkama.

Satelity na LEO nevydrží protože tam musej zůstat dloho. Dostat něco vejš bude ale jen trochu ryzikovější a palivově náročnější když se pro snížení ryzika upraví dráha letu tak aby na LEO zůstali co nejkratší dobu... nemáme dost stalitů a ani mít v dohledné době dost mít nebudeme na to aby jsme víznamě velkejma kouskama pokryli celou orbitu aby tak že se přes to nedostanem.

úpravou dráhy pro kolmý průlet oblohy až do nějaký výšky se získá o trochu větší bezpečnost a takovou změnou si dlouho nepomůžem.
roztřelením jednoho satelitu vzniknou tisíce kousků nebezpečné velikosti díky jejich rychlosti a protože se roztřelí velkou rychlostí tak se nerozpůlí že by se jen ulomila anténa, ale vzniknou ty tisíce kousků, ty už nemaj předepsanou kruhovou dráhu a ty malý kousky v pohodě roztřelí další satelit.
důsledkem bude že na měsíční základně se skazí jídlo v ledničce, protože ho nikdo nesní :­-D astro­-kosmo­-taikonauti se budou snažit včas dostat domu. Jde o to kdy se řetězová reakce rozjede, protože zatím vidím že množství úlomků roste a ještě jsem neviděl zprávu, že by růst přestalo. Hádám že ISS se vyhýbá tím, že zrychlí a tak se posune výš, aby se palivo pro uhybný manévr hezky využilo, takže časem bude obíhat ve výšce navigačních satelitů :­-D

Z anglické viky, článek o kesslerově syndromu ­(to co popisujete­): ­"However, even a catastrophic Kessler scenario at LEO would pose minimal risk for launches continuing past LEO, or satellites travelling at medium Earth orbit ­(MEO­) or geosynchronous orbit ­(GEO­). The catastrophic scenarios predict an increase in the number of collisions per year, as opposed to a physically impassable barrier to space exploration that occurs in higher orbits­"

Tedy, dovolím si se překlánět se na stranu wiki, že riziko pro starty je minimální, upravený profil startu riziko jen sníží. Problém je že LEO bude nevyužitelná protože během pár měsíců by to něco trefilo určitě, ale při rychlím průletu bude pravděpodobnost kolize zanedbatelná. Co jsou to miliardy kousků šrotu? na tom prostoru při krátké době průletu problematickou oblastí skoro nic. Větší kousky detkujeme a tak se upraví startovní okno, menším sice nedetekujeme, ale těch už je méně než všech dohromady.

ISS tuším víc paliva spálí na udržení orbity než na uhýbání...