@honza1616
Zároveň je potřeba brát v úvahu, že jde o projekty na hranici aktuálních m,ožností, ve smyslu toho, co je vyzkoušené. Proto jsou možná zdržení a změny termínů logické a bylo by spíš divné, kdyby k nim nedocházelo.
@maraou
Ono je to spíše obráceně, každá vojenská technologie najde dříve, nebo později (podle toho jak dlouho se jí podaří utajovat) svoje civilní využití. Například meteorologické modely a předpovědi počasí měly strategický význam už od doby mezi světovými válkami a pak dlouho po WWII, protože umožňovaly plánovat letecké operace. Už vypuštění prvnho Sputniku vyvolalo v USA obrovský poplach. U termojaderné bomby je skoro jedno, jak vysoko v atmosféře exploduje. ICBM je až další kapitola. Nakonec rozdělování technologií na civilní a vojenské je naše umělé dělení. Například až chinin umožnil kolonizaci tropických oblastí a třeba penicilín výrazně zvýšil šanci na rychlé vyléčení raněných vojáků.
To varování je naprosto nezbytná ochrana před právníky, kteří by jakoukoliv firmu nabízející AI roztrhali na kousky při první chybě, nebo i 'chybě'. USA jsou plné právnických firem, které slídí za každou chybou, za kterou by mohli 've jménu poškozené veřejnosti' vysoudit z kohokoli miliard, nebo alespoň miliony USD.
@maraou
Co jsou meteorogické družice, civilní nebo vojenská technologie? Na jedné straně sledujeme a předpovídáme počasí, ale zároveň máme přehled o tom, co kdo kde dělá. Co je StarLink? Kvalitní spojení pro odlehlá místa, nebo obtížně zarušitelná a obtížně zaměřitelná komunikace pro jednotky na frontě? Už první družice demonstrovaly schopnost dopravit dostatečně těžký náklad na jakékoliv místo na Zemi.
@maraou
Hlavní rozdíl je ve výlučnosti těch technologií. Terénní automobily dokáže stavět kde kdo. S letadly je to horší, a čím jsou rychlejší a výkonnější, tím víc se blíží kosmickým technologiím. Stačí se podívat na to, které země dnes disponují reálným vesmírným programem, které ještě ne a které tuto schopnost postupně ztrácejí.
@jirka-77
Samozřejmě, že jde o čínskou automobilku, která má svoje zastoupení i v ČR a v rámci Číny jde o trojku. Chybou by bylo neuvádět zemi původu, pokud by to Čína nebyla 😎
@maraou
Nejde přeci o konkrétní modul, nebo třeba i stanici. Technologie kosmických letů má přece spoustu vojenských využití, o tom není třeba dlouze diskutovat.
@player3580
Jak se to vezme, já o tom rozhoduji například, když si organizuji knihovnu a hledám v tom systém 😎 Každopádně je logické se držet zavedených kategorizací. Je otázkou, zda ukládat Rychlé šípy k Foglarovkám a komiksy se Zaklínačem k Sapkowskimu, nebo jinak.
@eMKejx
Já problém vidím v tom, že potřeba být 'na kabelu' by motivovala vozidla číhat na dobře predikovatelných místech. Každopádně jenom spekuluji, lepší by bylo se zeptat přímo německých policistů.
@Milan Šurkala
Oni to berou jako uskladnění a následné vzužití přebytků z fotovoltaik a větrníků. Bohužel je efektivita okolo 30 %, zatímco u přečerpávaček je na 75 %. Tak jako tak to neřeší zimní bezvětří. Za mne mají OZE smasl jenom do určitého procenta, do kterého lze využívat krátkodobé přebytky. Například v mrazírnách a pro uskladnění mražených potravin. Pro baseline je potřeba silný točivý zdroj, ideálně JE.
@player3580
Jasně, ale za mne jsou textové knihy něco jiného. A film je také něco jiného, ovšem za mne je komiks bližší právě kreslenému filmu. Nakonec není třeba za každou cenu hledat ostrou hranici. Já čtu prakticky výhradněn odbornou a vědeckou literaturu. Z tohoto pohledu je třeba SF nebo fantasy často blíže komiksu 😉
@player3580
Jak se to vezme, já o tom rozhoduji například, když si organizuji knihovnu a hledám v tom systém 😎 Každopádně je logické se držet zavedených kategorizací. Je otázkou, zda ukládat Rychlé šípy k Foglarovkám a komiksy se Zaklínačem k Sapkowskimu, nebo jinak.
@Lukáš Meistner
Nejlepší je metoda mistra Dalibora. Ve chvíli není vyhnutí a nikdo neumí česky, tak se člověk rozmluví poměrně rychle, ale uznávám, že je to velmi náročné. Po dvou hodinách je člověk úplně vyčerpaný, tedy zpočátku. Postupně se to vylepší 😇
@Don Q
Pro vodíkové elektrárny jsou dva základní teoretické přístupy: H2 (vodík) nebo NH3 (čpavek). Vodík je velmi těkavý a vyžaduje zkapalnění, tedy velké energetické ztráty. Na druhou stranu je čpavek velmi agresivní a hlavně potenciálně nebezpečný. Doufám, že se najde lepší a energeticky efektivnější přístup. V současnosti jsou JE nejrozumnější zdroj, za předpokladu urychlení výstavby a samozřejmě doplnění pružnými zdroji typu přečerpávacích elektráren.