Zpět na článek

Diskuze: Vodíkový sen končí i v Norsku. Páru za SUV Nexo chtěli dát jen 2200 Kč

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Milan Šurkala

SHW

19. 4. 2026 23:05

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 "Není mi jasné, proč to EU nepodporuje a tlačí baterky."

Tak EU podporuje i vodík, ale to, proč se to moc nepodporuje, je, myslím, docela jasné. Vždyť je to mrhání energií. Na 100 km potřebujete v elektromobilu i se započtením ztrát vyrobit tak 20-25 kWh elektřiny. U vodíkového auta 55+ kWh.

"Baterky jsou velké, těžké a drahé."

Tak se někdy podívejte na hmotnost vodíkového auta. Máte tam celé elektrické kolečko, které je i v EV. Jedinou výhodou je baterka s méně kWh, jenže aby vydržela tolik cyklů, tak má obrovský buffer a/nebo jde o chemii s nízkou hustotou. A teď k tomu přidáte celé to vodíkové kolečko. Tedy palivový článek (50 kg), celou vzduchotechniku a těžkou vodíkovou nádrž (ta v Mirai má skoro 90 kg). Např. benzínové CR-V má 1576 kg, vodíkové má 2025 kg, je tedy o 449 kg těžší. Vždyť vodík má s hmotností totožný problém.

"Kde ale vzít elektřinu na elektrolýzu vody? Jednoduše. V létě přece máme přebytky elektřiny z FVE takového rázu, že vypínáme FVE elektrárny"

To je jen velmi částečné řešení. Opět musíte počítat s tím, že tam je problém s tou efektivitou. Pro kompletní baterkovou elektromobilitu byste potřeboval v ČR asi 2-2,5 Temelínu. U vodíku jsme v optimistickém případě tak na nějakých 5-7 Temelínech v solárech. Tak trochu počítejme. 45 prodejen Lidlu v roce 2023 vyrobilo 5800 MWh. Jeden Lidl tedy zvládne asi 130 MWh ročně. Jedno vodíkové EV bude kvůli té mizerné efektivitě vodíku potřebovat asi 7-9 MWh za rok, takže jeden Lidl obhospodaří za rok tak 15-20 aut. Pokud by to měly být jen přebytky, tak ještě méně.

Jen osobních aut je 6,3 milionu. To máme ekvivalent 315.000 až 420.000 Lidlů (těch je v ČR něco přes 300). Celkově je supermarketů a diskontů v ČR 1400, takže to máme 182.000 MWh. Vyřešil jste 20-25 tisíc aut, kdyby se veškerá energie ze solárů na všech supermarketech přelila do vodíku a ne jen Vámi navrhované přebytky. Kdyby to byly přebytky, tak nám supermarkety vyřeší ani ne 10 tisíc aut z 6 milionů. A to počítáme jen ta osobní a ještě jsme nevyřešili problém se skladováním. Pro celou dopravu by supermarkety vyřešily asi tak 0,2%? Takže nevím, moc mi to jako "Jednoduše" nepřijde.

Milan Šurkala

SHW

včera 08:29

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz Tak já neříkám, že jako částečné řešení pro některá určení nevhodná pro baterie to nemá smysl. To určitě má. Ale jako všeobecné řešení je to bohužel spíše řešení horší.

Vodíkové auto neřeší skoro žádný problém elektromobilu, spíše přidává další. Je to elektromobil, má všechny jeho součásti snad s výjimkou nabíjecího portu. Nabíjecí systém tam ale z větší části je, protože má vyrovnávací baterku. K tomu je tam celá ta vodíková součást, takže je to složitější a potenciálně méně spolehlivé. Je to skoro stejně tak těžké (to, co ušetří menší baterka, zase nahradí celé to vodíkové kolečko, jen článek a nádrž přihodí dalších 150 kg).

Životnost je spíše ještě horší - je tam kapacitně malá baterka, která hodně cykluje, a drahý palivový článek, jehož životnost je ještě nižší než u baterky. Tankování je sice rychlejší, ale rychlost nabíjení se řeší už i u EV, nemluvě o tom, že EV se dají nabíjet, i když se na nabíjení nečeká (při parkování). I bezdrátové nabíjení, které by posadilo komfort provozu už do úplně jiných sfér, je efektivnější než celé to vodíkové kolečko. EV si člověk nabije i doma, vodíkové auto ne...

Nevyužitá energie do vodíku, to není špatné, to rozhodně ne. Ale té nevyužité energie zas nebude tolik, aby to vodíkovou mobilitu posunulo do něčeho všeobecně používaného. To spíše vidím vodík pro průmysl, ale ne až tak dopravu.

Milan Šurkala

SHW

dnes 20:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 1, Není to tak jednoduché. Těch přebytků nebudete mít tolik, aby se kvůli tomu stavěla infrastruktura pro tak malé množství aut. To je ten problém. Pokud máte přebytky pro desítky tisíc aut, nikdo Vám kvůli tomu nebude stavět čerpačku na každém kroku. Což Vám zase sníží zájem o ty vozy na nadšence.

2a, Vy jste to vůbec nečetl. Kde píšu o tom, že palivový článek je těžký jako baterie? Ten váží cca 50 kg. Problém je v tom, že celá ta vodíková soustava má stovky kg. Vodíkové CR-V je o 450 kg těžší než to benzínové, to je bohužel fakt (tedy skoro tolik, kolik by vážilo to elektrické). Spalovací auto na vodík rozhodně nebude těžké jako běžné spalovací auto, protože musí mít vodíkovou nádrž. Už na 6 kg vodíku má nádrž cca 90 kg. Jenže viz bod 2b a ten nesmysl, že "účinnost převodu nás nezajímá". Ta nás sakra zajímá, protože kvůli té mizerné účinnosti spalovacího motoru už nebudeme potřebovat 6kg nádrž, ale 15kg. Třeba 12,4kg nádrž do vodíkového náklaďáku má cca 60 cm v průměru a je 1,9 metru dlouhá, váží 210 kg. Kam to chcete do toho auta dát? To je přes půl metru krychlového, tedy ekvivalent velikosti kufru Octavie. 15kg nádrž by měla ještě o něco více a vážila by pravděpodobně okolo 250 kg bez vodíku. Znova, kam to chcete dát?

2b, Účinnost převodu nás zajímá sakra hodně i z dalšího důvodu, protože s každým snížením účinnosti ty malé přebytky, které máme, budou aplikovatelné na ještě méně aut. Jestli budu mít přebytky třeba pro 50 tisíc aut s palivovým článkem, tak stejné množství vodíku mi vystačí na 20 tisíc aut s vodíkovým spalovacím motorem. A problém z bodu 1 se stane ještě citelnějším.

3, Myslíte, že ta baterie tam je pro legraci? Kdyby tam nebyla potřeba, jistě by tam nebyla. Palivový článek totiž neumí regulovat výkon dostatečně rychle. Nebudete čekat několik sekund, než Vám navýší výkon a naopak, zároveň změny výkonu snižují už tak nízkou životnost. Palivový článek potřebuje zahřát, takže při studeném startu má jen velmi malý výkon. Efektivní je jen v úzkém spektru zatížení, takže kdybyste ho přinutil pracovat v různých režimech zatížení, byl by neefektivní = vyšší spotřeba. Stejně tak byste se bez baterie zbavil rekuperace = vyšší spotřeba. Takže ve výsledku výrazně vyšší spotřeba, zase méně aut, pro které by ten přebytkový vodík stačil, menší dojezd nebo ještě těžší nádrž, aby to alespoň trochu někam dojelo...

Milan Šurkala

SHW

včera 11:39 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz No právě, u toho vodíku vidím smysl spíše v tom teplárenství než dopravě. Pokud jde o ty přebytky, tak si musíte uvědomit, že to nebudou zas tak velké hodnoty, jak se může na první pohled zdát. Pokud výkon omezujete polovinu času, ani zdaleka to nemusí znamenat, že Vám takto zůstane polovina energie.

Teď jsem si tu jen tak udělal simulaci s ohledem na měsíce (pro vysvětlení konceptu). Evropská solární produkce čtyř států. Medián 13,4 TWh za měsíc, tedy jestli to má být omezováno polovinu doby, máme to 6 měsíců, a to duben-září. Jenže přebytek je to, co jen nad těch 13,4 TWh, takže nejsilnější červenec nám nechá jen 19,9-13,4 = 6,5 TWh. Takový duben se sice počítá k té polovině, kdy omezujeme produkci, ale se svými 15,2 dává jen 15,2-13,4 = 1,8 TWh v přebytcích. Takže z produkce 150 TWh ročně sice 6 měsíců v roce máme přebytky, ale ty jsou jen necelých 26 TWh, tedy šestina.

Takže 4GW park nám dá cca 3,2 TWh za rok (ekvivalent cca 40MW SMR) a z toho tak šestina mohou být ty přebytky, takže cca 0,55 TWh. Jestli to uložíme do vodíku, kde potřebujeme asi 55 kWh/100 km, tak to máme cca mld km. Jestli auto ujede v průměru 13 tisíc km ročně, tak jsme na 77 tisících aut, cca 1,2 % vozového parku z přebytků. Pokud bychom vzali celou solární instalovanou kapacitu ČR, tak jsme na cca 2,5-3 % z přebytků. Kde vezmeme těch zbývajících 97 %?

Reklama

Diskuze: Vodíkový sen končí i v Norsku. Páru za SUV Nexo chtěli dát jen 2200 Kč

Nejnovější komentáře

Nejčtenější obsah

Nejaktivnější čtenáři

Pokračujte ve čtení