Asteroid plný uhlíku podporuje teorii migrace plynných obrů

Mluvit budeme konkrétně o Kuiper Belt Object 2004 EW95, což je asteroid vzdálený asi 4 miliardy kilometrů od Země, což je asi 27x dále než má Země ke Slunci (1 AU - 150 milionů kilometrů). Tento asteroid je plný uhlíku a jiných prvků, které jsou typické pro objekty uvnitř Slunečního systému, což naznačuje, že byl něčím vymrštěn ven až do nynějšího Kuiperova pásu. 

 

 

Aktuální teorie říká, že čerstvě se zrodivší plynní obři Jupiter, Saturn, Uran a Neptun vznikli ne daleko od Slunce, ale naopak velice blízko něj a poté se začali vzdalovat, při čemž značně ovlivnili ostatní objekty, a tedy i to, jak vypadá vnitřní část naší soustavy dnes. Konkrétně to mělo být tak, že část objektů byla vymrštěna ze středu soustavy ven (ta šťastná část, která nezamířila přímo do Slunce) a některé se dostaly až do Kuiperova pásu. Dosud bylo a v podstatě stále je velice složité tyto objekty zkoumat, však nás od nich dělí miliardy kilometrů, a tak není divu, že asteroid bohatý na uhlík byl objeven až nyní a právě ten podporuje celou teorii migrace. Tu dosud podporovaly především různé modely vývoje Sluneční soustavy. 

 

vířící mračna na Jupiteru (upravené barvy) - zdroj: NASA, JunoCam

 

Objekty s vysokým podílem uhlíku nejsou v Kuiperově pásu zrovna obvyklé, neboť jde o oblast za Neptunem plnou ledu, a tak trvalo, než se našel ten pravý. Jde o úspěch týmu pod vedením Toma Secculla z Univerzity v Belfastu, který využil Hubbleův vesmírný dalekohled. Objekt 2004 EW95 se nápadně odlišoval od ostatních ve svém okolí díky tomu, jakým způsobem odrážel světlo Slunce. Ukazoval dostatečně silné spektrum, které mohlo být rozloženo pro analýzu chemického složení, což už ale musely zařídit spektrografy X-Shooter a FORS2 na evropském Very Large Telescope.

 

I tak to ale bylo složité pozorování, zvláště kvůli tomu, že jde o uhlík. Astronomové to přirovnali ke snaze studovat uhelnou horu na černočerném pozadí a i když je 2004 EW95 poměrně velký s průměrem až 300 km, přeci jen je velice daleko. I tak se podařilo detekovat jasné signatury uhlíku, oxidů železa a různých křemičitanů. To jsou všechno materiály obvyklé u objektů vnitřní části soustavy a dosud nevídané v Kuiperově pásu. Dle složení se tento asteroid zrodil nejspíše někde v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. 

 

Zdroj: Astronomy