Jedna z největších záhad vesmíru vězí v tom, jak se vyvinuly galaxie do dnešní podoby, kterou vidíme všude kolem. Můžeme se ale podívat do minulosti, čili do velké vzdálenosti řady miliard světelných let.
Co je RTX AI
Web Světhardware.cz přináší velký přehled o NVIDIA RTX AI ve vašem počítači a popisuje spolehlivou a bezpečnou cestu, jak si na svém počítači vytvořit lokální umělou inteligenci.
Jedná se o práci astronomky Christiny Williams, která využila zařízení Atacama Large Millimeter Array (ALMA) pro sledování velice vzdálené galaxie v oblasti, kde dříve žádné nebyly zachyceny. Objevil se signál, který nepatřil žádnému známému objektu, čili žádné známé galaxii a nakonec se z toho vyklubala obří galaxie plná prachu.
Galaxie zůstávala dosud neobjevena kvůli tomu, že do okolního vesmíru zářila jen ve velice omezené vlnové délce, a to právě kvůli tomu, že byla ukryta v oblacích prachu. Může být ale velice nápomocná při hledání odpovědi na to, jak se galaxie vyvinuly a zda naše představy a vytvořené počítačové modely odpovídají tomu, co můžeme pozorovat. A jde také o červený či rudý posuv.
Dnešní teorie říkají, že vrchol hvězdotvorby nastal nějakých 3,5 miliard let po velkém třesku, kdy pozorujeme rudý posuv s hodnotou z = 1,9. Když se blížíme k velkému třesku, rudý posuv se zvyšuje, a to nelineárně, přičemž kosmické mikrovlnné záření v pozadí, které se datuje na 389 tisíc let po velkém třesku, má hodnotu z = 1089. Galaxie s dosud největší hodnotou rudého posuvu (11,09), a sice GN-z11, by měla být pozorována v podobě před 13,4 miliardami let, čili 400 milionů po velkém třesku. Nově objevená a dosud nepojmenovaná galaxie pak má hodnotu z = 5,5, což by znamenalo, že pozorujeme její podobu přes 12,5 miliardami let. Může představovat chybějící článek v řetězci vývoje.
Jde přitom evidentně o velkou galaxii a s tím ostatně válčí i dnešní teorie, respektive s vysvětlením, jak mohly galaxie vyrůst tak rychle a jde především o ty s hodnotou z > 3. Nově objevená galaxie je viditelná jen díky tomu, že její hvězdy zahřívají oblaka prachu, která ji jinak téměř celou zakrývají a lze jen odhadovat, že celá může být velká přibližně jako naše Mléčná dráha. Ve své době ale byla pravděpodobně mnohem aktivnější se zhruba stonásobnou hvězdotvorbou a právě to by mělo vysvětlovat její rapidní vývoj.
Opět se také jedná o velice vhodný cíl pro Vesmírný teleskop Jamese Webba, který bude schopen velice dobře sledovat vesmír v infračerveném spektru, takže až ten konečně (doufejme) v roce 2021 poletí do vesmíru, měl by odstartovat novou éru objevů.
