Astronomové se podívali do atmosféry superzemě Gliese 3470 b

Aktuálně nám jde o atmosféru exoplanety GJ 3470 b, která je možná překvapivě tvořena převážně vodíkem a heliem, čili základními stavebními prvky vesmíru. I tak má ale mít pod touto jednoduchou plynnou skořápkou kamenité jádro. GJ 3470 b patří mezi superzemě, čili planety, které jsou větší než Země, ale menší než Neptun, přičemž dle astronomů zkoumajících výsledky z Keplerova vesmírného teleskopu jde o nejběžnější typ planet v naší galaxii, pokud máme brát jako reprezentativní tu oblast, kam Kepler dokázal dohlédnout. V našem systému ale takovou pochopitelně nenajdeme. 

 

 

Nyní se na systém GJ 3470 (Gliese 3470) a jeho planetu GJ 3470 b zaměřily vesmírné teleskopy Hubble a Spitzer, díky nimž astronomové dokázali zjistit, z čeho se skládá její atmosféra. Dle dostupných údajů jde přitom o planetu, která má asi 4,3násobný průměr Země a téměř 14násobek její hmotnosti, i když nejnověji se udává 12,6násobek. Nelze si tak představovat svět srovnatelný s tím naším, ostatně i tak má tato planeta blíže k Neptunu, který má hmotnost jako 17 Zemí.

 

Důležitý údaj také je ten, že středem jejího systému je červený trpaslík, kolem nějž planeta obíhá ve vzdálenosti jen 0,03 AU, takže 32x blíže, než je Země vzdálena od Slunce a 10x blíže, než se k němu dokáže přiblížit Merkur a jeden její rok trvá jen tři naše dny. Je tak zřejmé, že musí být značně vystavena projevům své hvězdy a ty bývají v případě červených trpaslíků velice divoké. 

 

Atmosféru dokázali v roce 2013 zpozorovat už Japonci, kteří ale i tak museli spíše odhadovat, že ta se skládá převážně z vodíku a helia a pokud ano, mohla by tvořit 5 až 20 % hmotnosti planety. Opět se zde nabízí srovnání se Zemí, v jejímž případě atmosféra tvoří jen 0,0001 % hmotnosti planety. 

 

Nyní nás výzkumníci pod vedením Björna Bennekeho z University of Montreal informují, že dokázali nahlédnout přímo do atmosféry, která postrádá mračna, jež by zakrývala výhled. Očekávali přitom, že ta bude tvořit výrazně větší podíl hmotnosti planety, čili že bude obsahovat vysoký podíl těžších prvků, jako je kyslík nebo uhlík a dále pak vodní páry, metan, zkrátka podobný koktejl, jaký se dá pozorovat právě v atmosféře Neptunu. Namísto toho našli atmosféru tvořenou téměř jen vodíkem a heliem, která tak svým složením připomíná spíše hvězdu než plynný obal planety. 

 

Pro astronomy je to potrava k přemýšlení o tom, jak a z čeho takové planety vznikají. Pokud jde o tak velké planety tak blízko u menších hvězd, obecně se uvažuje o tom, že ty postupně migrovaly ze vzdálených končin soustavy, což je dříve chránilo před divokými erupcemi, které mají být schopny planetu postupně zbavit její atmosféry, i když tak to vůbec nemusí být vždy. 

 

Zde jde právě o otázku, proč planeta postrádá v atmosféře těžší prvky a myšlenka je taková, že mohla vzniknout ještě ve vnitřní části soustavy před sněžnou čárou. To je taková vzdálenost od mladé protohvězdy, kde už je prostředí dostatečně chladné na to, že voda, amoniak, metan a další sloučeniny kondenzují do podoby částeček ledu, z nichž se pak tvoří protoplanety.

 

Před sněžnou čárou se tak GJ 3470 b mohla také utvořit, ale pro své kamenité jádro by pak jako atmosféru získala jen lehčí prvky a celkově tak i lehčí atmosféru.

 

Tato exoplaneta vzdálená kolem 100 světelných let je mimochodem jeden z chystaných cílů pro teleskop JWST. 

 

Zdroj: Nature, Astronomy