Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

ČEZ chce malé modulární reaktory, v Temelíně prý už za 9 let

20.2.2023, Milan Šurkala, aktualita
ČEZ chce malé modulární reaktory, v Temelíně prý už za 9 let
Výroba elektrické energie je v posledních měsících a letech stále palčivějším problémem. Jedním z řešení by mohly být malé modulární reaktory s mnohem nižšími výkony, než je běžné u klasických jaderných elektráren. V Temelíně by měl fungovat od roku 2032.
Kdy si myslíte, že bude SMR stát v Temělíně?
V anketě šlo hlasovat od 20.2.2023 do 20.3.2023. Počet hlasujících: 18
V roce 2032 podle plánu0 %
2033-203522 %
2036-204017 %
2041 a později44 %
Nikdy17 %
Energetika v posledních letech zaznamenává značné změny a spousta států se až bezhlavě vrhá do obnovitelných zdrojů energie, které sice mají i své výhody, ale přináší také několik problémů. Předně je to velmi nevyrovnaná výroba, což musí řešit výrazná a nákladná akumulace, což přináší další potíže. Do značné míry je to řešitelné vykrýváním jednotlivých zdrojů, poměrně dobře se vykrývá slunce a vítr, takže tyto dvě dohromady mají v průběhu roku docela vyrovnanou produkci a požadavky na akumulaci pak výrazně snižují. Přesto se asi většina z nás shodne na tom, že je dobré mít především stabilní základ, který není závislý na počasí, a zde svou úlohu výborně plné jaderné elektrárny. Naštěstí se s nimi už i v EU začíná opět počítat jako s bezemisními ekologickými zdroji. Jenže postavit takovou elektrárnu je běh na mnoho let a nejde o zrovna levnou záležitost. Řešením tohoto problému by mohly být malé modulární reaktory (SMR).
 
Temelín
Temelín, ilustrační foto, autor: Vadim Mouchkin / IAEA, CC BY-SA 2.0, přes Flickr
 
Za ty se zpravidla považují menší jaderné elektrárny s výkonem do 300 MW (zde připomeňme, že např. Temelín má dva bloky, každý s instalovaným výkonem 1125 MW). Podle Silvany Jirotkové, ředitelky útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů, bychom se něčeho takového mohli dočkat i u nás v ČR. Počítá se s nimi v místech, kde nyní ČEZ provozuje uhelné elektrárny, ale nejen tam. Ten první by totiž měl stát v Temelíně a hovoří se o velmi optimistickém roku 2032. Jak známe české poměry ohledně výstavby, takové datum by překvapilo asi každého a myslím, že i optimisté budou počítat spíše s druhou polovinou, ne-li koncem 30. let.
 
Mezi dalšími vhodnými lokalitami vidí ČEZ např. Dětmarovice nebo Tušimice, vyloučeny ale nejsou ani Dukovany, Prunéřov, Ledvice nebo Poříčí. Otázkou je však cena, která prozatím nepadla. Dosud modulární reaktory vypadaly jako poměrně levné řešení, ale v poslední době šly ceny obrovským způsobem nahoru a zatímco např. reaktor NuScale od UAMPS s výkonem 462 MW měl odhadovanou cenu 55 USD/MWh (1,22 Kč/kWh) v roce 2016 a ještě v roce 2021 byl odhad na 58 USD, dnes je 89 USD/MWh, a to po započtení dotace od IRA, což platí pro USA. Bez ní jsme na 119 USD/MWh, tedy 2,64 Kč/kWh. Ještě dodejme, že NuScale a ČEZ podepsaly memorandum o SMR v rámci České republiky v roce 2019.
 
Pokud jde o cenu na instalovaný výkon, zde se mluví o 20139 USD na kW. Takový 462MW reaktor by měl nyní bez dotací stát 9,3 mld. USD (206 mld. Kč) a pokud bychom mluvili o 1200MW výkonu, což by odpovídalo jednomu plánovanému bloku v Dukovanech, šlo by o 536 mld. Kč. Připomeňme, že stát odhaduje náklady na jeden 1200MW blok v Dukovanech na 160 mld. Kč, experti spíše počítají s 250-300 mld. Kč. Modulární reaktory by vyšly v přepočtu na výkon na dvojnásobek. Experti předpokládají, že cena energie z modulárních reaktorů bude spíše vyšší, naopak cenu výstavby očekávají nižší. Pro představu, první projekt se začíná v těchto dnech, dokončení (zahájení provozu) se plánuje v roce 2030.
 
Oproti běžným jaderným elektrárnám, které dosahují koeficientu využití okolo 82+/-1 %, by tyto elektrárny měly dosahovat až 95 % (nezapomeňme, jde o marketingové číslo). Jinak řečeno, Temelín by při plném výkonu 365 dní v roce, 24 hodin denně měl sice teoreticky dosáhnout výkonu 19,7 TWh, prakticky ale dosahuje jen okolo 16,3 TWh. Při 95% koeficientu využití by dosahoval 18,7 TWh za rok.
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.