I když technologie EUV pomůže oddálit konec technologií CMOS pro výrobu čipů, ten nevyhnutelně přijde a je velká otázka, co by mělo následovat. Dle Intelu by to mohla být zařízení založená na Magneto-Electric Spin-Orbit
A nejen dle Intelu, však magnetickou spintroniku už léta zkoumají různé univerzity a zcela nepřekvapivě také IBM. Samotný Intel na MESO pracuje společně s Kalifornskou univerzitou (Berkeley) a Lawrence Berkeley National Laboratory a nyní v časopise Nature zveřejnil práci, která se týká jeho vlastního logického prvku založeného na MESO, což bude dle následujícího obrázku tranzistor.
Jaký mají takové prvky potenciál? V porovnání s dnešními CMOS tranzistory mají MESO potenciál pracovat při 5x nižším napětí a celkově spotřebovat 10 až 30x méně energie, což bude záviset především na tom, jaké úsporné režimy se uplatní.
Intel samozřejmě bude dále pracovat na vývoji CMOS technologií i v příští dekádě, ovšem právě během ní by se mohly už objevit i čipy založené na MESO. Pokud jde tedy o klasické technologie, po aktuálních 14 až 7nm máme výhled ještě na 5 nm, 3 nm a to už by mohla být konečná. Není však vyloučeno, že konec CMOS přijde ještě dříve, což nebude záviset pouze na tom, co umožní technika a fyzika, ale také na tom, zda se daný proces vůbec vyplatí ekonomicky. Však firma GlobalFoundries usoudila, že jí se nevyplatí přejít ani na 7 nm a nyní už záleží pouze na tom, kam až se odváží Intel, TSMC a Samsung.
Technologie MESO, pokud přijde, bude představovat revoluci, však spojí kvantový svět s klasickou elektronikou a to vše se točí kolem výkonu a spotřeby při spínání tranzistorů. Intel tak svou MESO vyvíjí právě s ohledem na výrobu budoucích pamětí, datových spojů a samotné logiky čipů a také s ohledem na to, že výsledná zařízení budou muset fungovat při běžných teplotách. Rozhodně ne každý by rád vedle svého nového počítače měl bombu s kapalným heliem (nehledě na to, kdo by na něco takového vůbec měl finance). Potřebné magneto-elektrické kvantové materiály Intel získal právě z UC Berkeley, kde je vyvinul Ramamoorthy Ramesh a z rovněž zmíněné Lawrence Berkeley National Laboratory.
Princip MESO pak dle zveřejněného popisu odpovídá tomu, co jsme popisovali už v článku z roku 2012. V tomto případě pak bude ale nutné vyvinout ještě řadu materiálů a technik, než se budou moci na základě MESO tvořit výsledné produkty.
