Diamanty z vnitra země obsahovaly velice vzácnou fázi ledu VII

Občas se na vědce usměje štěstí a nalezení fáze VII vodního ledu uvnitř přírodních diamantů rozhodně je ten případ. A že šlo o štěstí, tak svou roli hrála i náhoda, a to při hledání specifické formy oxidu uhličitého uvnitř diamantů, namísto níž byl vůbec poprvé objeven led VII. Ten má krychlovou krystalovou strukturu, která vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 2200 MPa. 

 

 

Nám dobře známý led, na němž si v zimě lámeme nohy a hážeme si jej do sklenic, je ve fázi I_h a má hexagonální krystalovou strukturu, díky níž se ostatně roztahuje a má nižší hustotu než voda. Právě vlivem působícího tlaku může led měnit svou strukturu a tvořit fáze II, III a tak dále. 

 

Led VII je asi 1,5x hustší než klasický led a v případě naší matičky Země téměř neexistuje místo, kde by se mohl přirozeně vyskytovat. Vyžaduje totiž kombinaci nízkých teplot a vysokých tlaků, přičemž tak vysoké tlaky sice existují hluboko v zemském plášti, ale tamní teploty jsou příliš vysoké. Jak je tedy možné, že se led VII našel? Ke slovu přicházejí diamanty. 

 

Diamanty při své tvorbě v prostředí vysokého tlaku totiž na sebe mohou vázat jiný materiál, který dokáže ovlivnit třeba jejich barvu. Někdy jde ovšem pouze o vodu, která je tak uvnitř diamantu držena pod vysokým tlakem a pak už jen stačí, aby se diamant dostal z prostředí vysoké teploty a z vody uvnitř se stane led VII, který ostatně nepotřebuje být v teplotě pod °C a bohatě mu stačí pokojová teplota. 

 

krystalická struktura ledu VII 

 

Led VII byl v diamantech objeven díky rentgenu, který odhalil jeho krystalickou strukturu. Díky tomu mohou vědci přímo sledovat materiál, který by se měl ukrývat hluboko pod povrchem zmrzlých měsíců jako Enceladus nebo Europa nebo také pod uhlovodíkovými jezery na Titanu. 

 

Zdroj: Extremetech