Dreamhack Leipzig: turnaje, VR, hardware i cosplay

Dreamhack je původem švédský digitální festival, který se poprvé konal už v roce 1994 a od té doby se rozrostl dále do Evropy. Konal se již ve Francii, v Rumunsku, Španělsku, Anglii a v minulém roce poprvé i za velkou louží v Texasu. My se ale nyní podíváme na to, co se dělo uprostřed ledna v německém Lipsku, kde probíhala také obrovská LAN party pro širokou veřejnost, která si přinesla vlastní počítač, dále tu byly turnaje ve známých síťových hrách, i když mezi soutěžícími týmy chyběly ty nejlepší a všude možně byly rozesety počítače mnohdy s VR headsety, které si zájemci mohli vyzkoušet.
Opomenout pak nemůžeme ani všemožné zboží, jehož koupí mohli návštěvníci podpořit svůj oblíbený tým či firmu, koupit si postavičky z her nebo rovnou plyšáky, popřípadě navštívit DreamStore, kde byl k dispozici hardware, software, hry a příslušenství za ceny, které vůbec nebyly přemrštěné. Vším tím mumrajem se pak proplétají lidé ve více či méně zdařilých kostýmech, kteří se chtějí jen tak bavit, nebo se pokusit vyhrát v soutěži cosplayerů. O tom všem byl Dreamhack Leipzig 2017.
Odehrává se v Lipských veletrzích, které jsou i pro našince velice dobře přístupné. Stačí najít dálnici na Drážďany a od nich pokračovat přes A14 až přímo k Lipsku, kde se areál nachází hned u dvou exitů i s velkoryse pojatými parkovišti.

Hardware a VR

Prezentovaný hardware většinou nesloužil jako na normálních veletrzích k tomu, abychom se na něj pouze podívali a přečetli si jeho specifikace. Takových výstavek tu bylo minimum a vidět jsme je mohli třeba na stánku firmy Gigabyte a případně také ZOTAC. Především šlo ale o hardware, který jsme si mohli sami osahat a především vyzkoušet, takže tu byly i celé počítače, na nichž firmy jako Asus, iiyama, Corsair, Samsung a další prezentovaly své komponenty a případně šlo i o celé sestavy specializovaných výrobců počítačů jako Asus Computer nebo XMG.
Vystavovaný hardware zde tak sloužil především jednomu účelu, a sice přimět lidi, aby se k němu posadili a začali hrát některou z nabízených síťových her, což je ostatně i hlavní téma celé akce. Vystavovatelé se je tak snažili přesvědčit o tom, že právě jejich hardware je ten pravý, a tak není divu, že tu je i stánek, který zahrnuje produkty firem ZOTAC, iiyama a Corsair, kde první firma dodala počítače, druhá monitory a třetí RAM či úložná zařízení a periferie. To takový Asus zvládne všechno najednou, neboť může využít počítače Asus Computer, své vlastní monitory i periferie spadající především pod značku Republic of Gamers.
Ze zkoumání vystavovaných počítačů jsme mohli zjistit především dvě věci. Jednak tu byl stále důraz na vodní chlazení, jak ukazuje i následující sestava vyladěná pro firmu ZOTAC. A ta rovněž ukazuje věc druhou, a sice velice podružnou roli firmy AMD vedle procesorů Intel a grafických karet NVIDIA, pochopitelně s nejnovějšími čipy Pascal. Ostatně právě NVIDIA figuruje mezi hlavními sponzory, zatímco AMD není uvedeno nikde. Co se týče Intelu, použití jeho procesorů je tak nějak samozřejmé, když AMD na trhu stále ještě nemá svou tolik očekávanou konkurenci.
Všudypřítomná pak byla virtuální realita, kde zase naprosto vládly headsety firmy HTC, čili Vive. Vyzkoušet jsme si mohli i celé řešení s počítačem v batohu, který nám dal daleko větší svobodu pohybu a především jistotu, že se nezamotáme do vlastních kabelů. Ostatně když na nás ze všech stran útočí zombie, nejsou kabely to první, na co myslíme a také je těžké je vůbec vnímat, když jsme vizuálně zcela odříznuti od okolního světa a ruce máme zaměstnány ovladači.

Na systému HTC Vive bych osobně ocenil právě vysokou přesnost ovladačů, které nám umožní ve hře přesně mířit a také velice dobře pracuje polohovací systém sledující pozici helmy, a tedy i hlavy. V rámci vyhrazeného prostoru, který ve hře můžeme vidět jako zelenou drátěnou bednu, se tak můžeme různě krčit, nahlížet za objekty, uskakovat, apod. Problém je především ve vizuální stránce věci a tím ani tak nemyslím kvalitu graficky, neboť ta závisí čistě na dané hře. Jde o velice hrubý rastr, který dokáže zážitek znepříjemnit, a to je prostě otázka výkonu. Až budou mít příští generace headsetů celkové rozlišení 4K nebo i lepší, bude celkově lepší i celý zážitek. Ovšem na to také budeme potřebovat hardware, který zvládne v takovém rozlišení renderovat hry bez sekání, náhlých poklesů snímkovací frekvence a při 60, nebo spíše 90 FPS. Dejme tak virtuální realitě ještě pár let na vývoj a zatím ji můžeme přenechat opravdovým nadšencům, nebo lidem, kterým nevadí, že mohou očima pohodlně rozpoznat subpixely.
Společnost Ballistix pojala prezentaci svého hardwaru a soutěžení velice odlišně než ostatní. Na svém stánku měla 4 stanoviště, každé se základní deskou, 8 paměťovými moduly a tlačítkem zastavujícím stopky. Úkol tak zněl jasně, v co nejkratším čase zaplnit všechny paměťové sloty, což zprvu ti nejlepší zvládali za cca 17 sekund, ale pak se objevily i kratší časy s průměrem pod 2 sekundy na jeden modul.
Dreamhack se rozprostíral ve dvou velkých halách, z nichž jsme se zatím podívali pouze do jedné, kde byly kromě stánků také dvě velká pódia, na nichž probíhaly velké soutěže především v CS:GO, což byl Dreamhack Open 2017 a na následujícím se hrály v rámci The Tentatic Tournament hry jako Warcraft 3, Rocket League, Minecraft, Unreal Tournament 3 a další.
Celá druhá hala byla vyhrazena návštěvníkům, kteří se rozhodli vzít si s sebou svůj počítač a zůčastnit se největší LAN party v Německu pro 1500 osob. Namísto 17,50 eur (nebo 45 eur za celé 3 dny) si ale museli připravit alespoň 89 eur za křeslo a zaregistrovat se předem online.
V této hale ale skutečně nebylo pro návštěvníka nic zajímavého, neboť ten mohl vidět pouze potemnělé prostředí plné zářících obrazovek a lidí, mezi něž pochopitelně nebylo umožněno vstoupit těm, kteří tam neměli co dělat.