ESA chce na Měsíci počínaje rokem 2025 testovat těžbu

Měsíc se zase dostává do kurzu, jak ukazuje Čína, NASA, SpaceX a nyní i ESA. Už nejde především o prestiž v rámci vesmírných závodů, ale i o možné využití Měsíce jako odrazového můstku do hlubin vesmíru a také o jeho nerostných zdrojích. Zatím nelze uvažovat o tom, že by se na Měsíci běžně těžily suroviny a ty se dopravovaly na Zemi. Jde spíše o využití lokálních zdrojů pro potřeby přímo na místě. Buzzword je v tomto případě "in-situ" znamenající právě lokální těžbu i využití získaného materiálu, a to především vody. 

 

 

Jaké záměry tedy má Evropská vesmírná agentura ESA? Ta chce započít s těžebními operacemi tím, že na Měsíc vyšle v roce 2025 robotickou misi, která je v této době ještě v rané fázi plánování, ale už byl se společností ArianeGroup podepsán příslušný kontrakt ohledně využití budoucí rakety Ariane 6. 

 

ArianeGroup totiž právě vyvíjí tento nový nosič, jehož verze se čtyřmi pomocnými motory bude mít dostatečný výkon pro dosažení Měsíce i s objemným nákladem. První Ariane 6 má přitom startovat už příští rok, takže co se o ní zatím dozvíme? 

 

Ariane 62 a 64 - Wiki

 

Máme tu dvě verze, a sice jednak slabší Ariane 62 se dvěma pomocnými motory P120 pro počáteční fázi letu. Ta dokáže na nízkou orbitu dostat 10.350 kg nákladu a Ariane 64 se čtyřmi P120 zvládne vynést dokonce 21.500 kg. Pro porovnání, Falcon Heavy zvládne dostat na nízkou orbitu až 63.800 kg nákladu, takže Ariane 6 nemůžeme označit za těžký nosič.

 

Bude to spíše náhrada za Ariane 5, která je vyvíjena za účelem snížit náklady na start pokud možno na polovinu. Jeden start Ariane 5 přijde na 145 až 195 milionů eur a Ariane 62 by měla létat za 75 a Ariane 64 za 90 milionů, takže co bude ušetřeno, to se může vložit do zvýšené četnosti startů.

 

První těžební mise ESA bude mít za úkol především zjistit, jaké zdroje by se na Měsíci daly využít, čili co nám může nabídnout tamní regolit. Ten ve formě prachu pokrývá téměř celý Měsíc až na některá ostře členitá místa jako okraje kráterů. Sahá do hloubky asi 3,5 až 5 metrů, takže je jasné, že pokud něco bude možné těžit, bude to muset být ukryto právě v regolitu. ESA počítá s tím, že regolit může být základ především pro stavební materiál a pak i zdroj vody. Ta je zcela zásadní surovinou pro potřeby lidí (pití, kyslík, očista), pro pěstování i pro zisk energie a pohonných látek. 

 

ESA se ale musí připravit také na potíže, které připraví samotná forma prašného regolitu, jehož částečky jsou ostré a mohou rychle obrousit a poničit stroje pro jejich zpracování. Jejich vliv na techniku je dosud neznámý, stejně jako na lidské zdraví v případě, že by lidé měli pobývat v prostředí plném takového prachu, ale k tomu máme ještě hodně daleko. 

 

Zdroj: Extremetech