Google zvažuje zrušení Zpráv celé EU kvůli Článku 11

Internet se možná zanedlouho změní. Visí zde otazníky nad tím, zda EU schválí kontroverzní zákon známý jako Článek 11 (a spolu s ním podobně tak problematické Články 12a a 13). Jde o to, že by Google News (Zprávy) a jiné agregátory zpráv měly médiím platit za to, že na ně zobrazuje odkazy. Jinými řečeno, např. v případě Googlu by to znamenalo, že média, která se sama dobrovolně přihlásila do jejich systému zveřejňování zpráv Google News, odsouhlasila podmínky programu a navíc žadonila, aby se do tohoto programu vůbec mohla dostat, by za tuto reklamu na jejich stránky měla od Googlu ještě navíc dostat zaplaceno (a ne naopak, jak by to dávalo smysl). Vše je postaveno na tom, že zveřejnění odkazu pracuje s autorským textem a je ho třeba tedy licencovat.

 

 

Idea je to jistě lákavá, leč docela nesmyslná. Některá média a zákonodárci v Evropském parlamentu totiž vidí ideu ve "spravedlivém" rozdělování peněz za prezentaci autorských děl, která však byla poskytnuta dobrovolně. Paradoxní je, že média sama nabízí dobrovolně např. RSS kanály právě proto, aby se na ně dostali lidé (a tyto kanály pak agregátory nezřídka používají). Je zajímavé (ale u mnohých vůbec ne překvapivé), že jakmile jde z někoho vytáhnout peníze, je zveřejňování úryvků najednou protiprávní a musí se zpoplatnit.

 

Faktem sice je, že mnohé agregátory jsou prošpikované reklamou a získávají peníze, aniž by kromě sloučení RSS kanálů vytvořily něco hodnotného, nicméně právě Google, který je primárním cílem nového zákona, u svého agregátoru nemá ani jednu reklamu a v podstatě z něj nevydělává. Vydělává až na tom, že přivede čtenáře na stránky, kde je zpravidla jím poskytovaná reklama. A z toho profituje jak médium, tak Google. A Jennifer Bernal z evropského zastoupení Googlu se už nechala slyšet, že v případě prosazení tohoto zákona by Google silně zvažoval jednoduše Google News vypnout, na nikoho neodkazovat a nikomu neplatit.

 

Na celé věci je zajímavé to, že se sice argumentuje tím, jak bude všechno "krásné" a jak budou média dobře zaplacena, přitom se dobře ví, jaké negativní dopady to přinese. Některé státy jako Španělsko a Německo byly už natolik "progresivní", že si to vyzkoušely samy svými vlastními zákony. A v obou případech to médiím přineslo nikoli více peněz, ale méně. Např. ve Španělsku se návštěvnost dle jedné studie snížila o nezanedbatelných 13 % a média přišla o 9 milionů EUR. Problém navíc postihl zejména malé weby, které jsou na agregátorech více závislé než ty velké. Výsledkem je tak soustředění mediální moci do rukou velkých hráčů. Vznikly sice systémy pro licencování a weby pak za odkazy skutečně začaly dostávat peníze, nicméně celkový efekt nebyl pozitivní, jak se naivně čekalo.

 

Zdroj: bloomberg.com