reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Hrajeme si v prohlížeči

17.6.2010, Jiří Černý, článek
Hrajeme si v prohlížeči
Webové hry v současné době baví desítky miliónů lidí z celého světa, přičemž tento počet neustále roste. V čem přesně ale spočívá jejich výjimečnost? Proč kvůli dobrému umístění mnozí hráči neváhají obětovat desítky hodin i platit nemalé finanční částky?
Kapitoly článku:

Z historie webových her


Domovskou zemí webových her je Německo. V říjnu 1995 se zde zrodila tahová strategie SOL, která však příliš výrazný úspěch nezaznamenala. To britský Planetarion už si o něco později vedl mnohem lépe, jenže výše provozních nákladů (společně s touhou po zisku) motivovala jeho tvůrce ke zpoplatnění účtů a konečný důsledek byl stejný, jako tomu bylo v případě již zmiňovaného Red Dragona – hráči začali brát houfně nohy na ramena a utíkat k plagiátům jako Planetia či Star Sphere. Zlatá poučka přitom říká, že jakmile se pracně vytvořená hráčská základna jednou rozmělní, bývá už prakticky nemožné jí dát znovu dohromady.



Značný potenciál měly bezesporu i galaktické války (Galaxy Wars), bohužel však autoři nedokázali chytit příležitost za pačesy a naplno využít jejich potenciálu. Celý projekt tak po nějaké době upadl v zapomnění. Opět se ale ukázalo, že ty nejlepší webové hry zkrátka umí dělat v Německu (což platí dodnes, podívejte se na takové Divoké kmeny) a Planetorian byl z tohoto úhlu pohledu spíš výjimka potvrzující pravidlo.


České webové hry


Kouzlo webových her jsme v České republice začali objevovat zhruba před 10 lety, kdy došlo ke spuštění legendárního Red Dragona. Ten byl po několika měsících vystřídán svým pokračovatelem (Red Dragon II), který se relativně dlouho těšil obrovské popularitě. Červeného draka provozovala až do roku 2005 známá společnost Cenega, s.r.o. (v roce 2002 ho totiž odkoupila od původních majitelů).

Jak už ale víme z předešlého textu, ve vzájemné konkurenční bitvě se Cenega následně dopustila osudové chyby a po naprostém debaklu s nedomyšleným pokusem o monetizaci raději Red Dragona prodává firmě JRC Computers.



Jen o něco později (konkrétně v roce 2001) byla zprovozněna fantasy hra Dark Elf, inspirována Tolkienovým Pánem prstenů. Jde o tahovou strategii, do které se postupně zaregistrovalo několik desítek tisíc uživatelů. Zajímavostí Dark Elfa je nadprůměrný počet vzájemně se lišících ras, což u webových her nebývá zase až tak běžným jevem. Naleznete zde rovněž několik typů lig (klasická liga/akční liga/elitní liga/top liga..) a zejména pěkné kreslené mapy.

V tomto směru se Dark Elf může pyšnit nezpochybnitelným prvenstvím – žádná jiná česká webová strategie s takovým typem mapy nikdy dřív nepřišla. Řada pozorných hráčů si jistě všimne, že jedna z map připomíná Tolkienovu legendární Středozemi. Čas od času se v Dark Elfu objeví nějaké to zpestření, např. v podobě mimořádného týmového souboje nejlepších českých a slovenských hráčů etc.



Téhož roku jako Dark Elf odstartovala i slavná WebGame (počátek nového tisíciletí byl vůbec úrodný). Na rozdíl od Dark Elfa je WebGame čistokrevnou sci-fi – ve vzdálené budoucnosti bojuje o nadvládu nad světem 10 různých „politických“ stran, přičemž každá z nich má své specifické výhody i postihy. WebGame jsem si tenkrát oblíbil asi nejvíc (byť po grafické stránce má značné rezervy) a to navzdory faktu, že zrovna sci-fi tématiku příliš v lásce nemám.



Melior Annis v našem výčtu představuje čistě textovou fantasy strategii, jejíž propagaci od počátku zajišťoval BonusWeb. Pokud Melior Annis byla značnou konkurencí pro Red Dragona, pak na vizuální kvality Dark Elfa se zase pokusil navázat méně známý Insect World (nová verze mimochodem vznikala jako semestrální práce, načež přerostla v bakalářský projekt). Pomalu ale jistě se však dostáváme za rok 2005, a tím do období, které by šlo s trochou nadsázky nazvat "érou Travianu a Divokých kmenů". Čímž současně i definitivně opouštíme Českou republiku, jen abychom se mohli vrátit zpět do země, ve které celé to šílenství původně začalo – tedy do Německa.
reklama