IBM vyvinulo nejmenší tranzistor na světě

„Schopnost vyrábět pracující tranzistory těchto rozměrů umožní umístit na počítačový čip stokrát více tranzistorů, než je v současnosti možné,“ oznámil Dr. Randy Isaac, viceprezident vědy a technologie v IBM R&D. Redukce délky tranzistorového přechodu (vlastně přepínač v tranzistoru určující zapnutý a vypnutý stav) zvyšuje výkon, snižuje výrobní cenu a spotřebu energie při přepínání.
Zmenšení na takovéto rozměry je důkazem, že princip tranzistoru je funkční i při malých rozměrech. Nanotechnologie jsou jistě jedním z hybatelů vývoje ve světě moderní výpočetní techniky a vědci se budou dále snažit, aby dosáhli menších rozměrů, vyšší hustoty polovodičových součástek a našli nejideálnější materiály k výrobě tranzistorů i jiných komponent.
Technické detaily
Na úrovni takto malých tranzistorů se poslední dobou stává čím dál tím složitější tranzistory spínat a vypínat. Prvním krokem k umožnění těchto základních operací je aplikace technologie SOI (Silicon on Insulator) a redukce tloušťky křemíkové vrstvy. Nově vyvinutý tranzistor s 6-nanometrovým přechodem obsahuje křemíkovou vrstvu o tloušťce 4-8 nanometrů a zajišťuje tak správnou funkci spínaní/vypínání.
IBM je světovou jedničkou ve vývoji ultra-úzkých křemíkových vrstev a obvodů za použití technologie „halo“ a 248 nanometrové litografie. Díky technologii „halo“ byla společnost schopna vyvinout nejmenší pracující MOSFET se 4nm křemíkovou vrstvou a s délkou přechodu 6nm. Agresivní zeslabování vrstvy SOI je předpokladem pro vývoj budoucích tranzistorů.
Svět Hardware komentuje: Za předpokladu, že by se v budoucnosti podařilo vyrábět procesory tímto procesem s použitím tranzistoru o délce přechodu 6nm, bychom se dočkali velice pokročilých čipů. V současnosti se díky 130nm výrobnímu procesu vyrábějí procesory s počtem tranzistorů 38-54 milionů u desktopových CPU (Athlon XP „T-Bred“, resp. Pentium 4 „Northwood“), 63-125 milionů u pokročilých GPU (GeForce4 Ti a GeForce FX), příp. 220-410 milionů u serverových 64-bitových CPU (Itanium 2 a připravovaný Madison). Když odečteme velký podíl tranzistorů určených pro cache, dostaneme se k číslu k desítkám milionů tranzistorů pro ALU, FPU a další součásti. Při zestonásobení tohoto množství bychom se dostali do řádu miliard tranzistorů.
Při takto vysokém množství na poměrně malé ploše (dnes kolem 100mm2) se samozřejmě uvolňuje velké množství tepla. Proto pokud se nenalezne způsob efektivnějšího chlazení nebo lepší technologie výroby čipů budu pochybovat o reálném použití takovéhoto množství tranzistorů. Budoucnost vidím spíše jinde, např. ve využití biologické báze procesorů. Přesto je ale pokrok společnosti IBM ohromný a za několik let se jistě s novými tranzistory setkáme v praxi.