Indové jsou na cestě vyslat v příštím roce do vesmíru své lidi

Pochopitelně ale nepůjde o vůbec první Indy ve vesmíru, i když doposud se to povedlo pouze jednomu občanu Indie. Byl to Rakesh Sharma, který si na oběžné dráze v roce 1984 pobyl celý týden, ovšem vděčit za to mohl především Sovětům a jejich stanici Saljut 7. 

 

 

Nyní už ovšem půjde o indickou agenturu ISRO a její vlastní program i raketu, která odstartuje vesmírný program Indie zahrnující lety s posádkou. První taková mise dostala označení Gaganyaan a pokud už vše půjde dobře, proběhne v prosinci příštího roku a počet občanů Indie, kteří se kdy dostali do vesmíru, se tím pádem může zečtyřnásobit. 

 

ISRO přitom už měla šanci nechat vynést na oběžnou dráhu další své astronauty, a to naposledy v roce 1986. Byli to dva specialisté pro užitečné zatížení a letět měli v raketoplánu NASA, jenomže po explozi Challengeru byly lety s posádkou na čas zastaveny a plány ISRO zrušeny. Organizace se tak zaměřila na jiné cíle a lety s posádkou se dostaly do popředí až v roce 2006, kdy začalo plánování mise Gaganyaan. Ta už mohla dávno proběhnout, nebýt podfinancování celého projektu, ovšem ISRO v roce 2018 dostala větší příliv financí a objevily se pevné termíny pro lety nejdříve bez posádky a pak i s ní. 

 

 

Nejdříve tak proběhnou dva lety bez posádky, a to letos v prosinci a příští rok v červenci. A než aby byly lodě prázdné, v obou případech poletí alespoň humanoidní robot Vyommitra. Poslouží k otestování systémů podpory života a napodobovat bude úkony opravdových astronautů. Z fotografie ovšem nepoznáme, že Vyommitra nemá nohy, ale ty jsou stejně ve vesmíru spíše jen mrtvá zátěž. 

 

GSLV MkIII

 

ISRO se tak chystá na velký skok svého vesmírného programu, ostatně v předchozích desítkách let úspěšně zvládala přinejlepším vypouštění satelitů (přistání na Měsíci se nevyvedlo) a pro vynesení celé lodi s posádkou musí přijít také s řádně vylepšenou raketou, a to novou verzí GSLV MkIII. Jde o nejsilnější indický nosič, který musí být ještě výrazně upraven, a to s tím, že cílem je i dosažení spolehlivosti 0,99. Přijatelné riziko je tak jeden nepovedený start ze sta. 

 

maketa indické lodi pro tříčlennou posádku

 

Plán na mise je přitom vcelku jednoduchý. Loď vstoupí na nízkou orbitu asi 16 minut po startu rakety a rozevře své solární panely. Po týdnu se pak odpojí od servisního modulu, vstoupí do atmosféry a nakonec pomocí padáků přistane v Arabském moři. 

 

Indové ale pochopitelně nikam nepoletí, pokud první dva starty bez posádky nebudou úspěšné. Ale pokud se jim to povede, Indie se stane po Rusku/SSSR, USA a Číně teprve čtvrtou zemí, které se to povedlo.