Na řadu let jsme mohli téměř zapomenout na to, abychom řešili nové způsoby a technologie chlazení procesorů, jejichž spotřeba přestala růst. To se nyní změnilo, a tak se můžeme intenzivněji zabývat novými způsoby chlazení.
Spotřeba a výdej tepla procesorů soudě dle oficiálních údajů, čili TDP, v poslední době moc neroste, ovšem něco je TDP a něco jiného je realita. A ta je taková, že 14nm procesory Intelu jsou stále více nenažrané, ale to je celkem pochopitelné, když jednak roste jejich pracovní takt a vedle toho i počet jader. Generace Kaby Lake nabídla pouze čtyři fyzická jádra, zato chystané Comet Lake už slibují deset jader a na vyšších taktech, než na jakých pracovala ona čtyřjádra. Je obdivuhodné, že Intel k tomu stále dokáže používat 14nm proces, ovšem i přes neustále udržování TDP pod 100 watty je jasné, že reálný výdej tepla musí být někde zcela jinde než dříve.
Právě proto se mohou hodit nové způsoby chlazení, jaké chce nabídnout i společnost JetCool Technologies. Ta po dobu pěti let pracovala na svém patentu, který se točí kolem mikrotrysek. Zástupci firmy se holedbají, že jejich technologie je oproti konkurenčním řešením 10x lepší a že výsledné chlazení je také prostorově mnohem méně náročnější.
V čem ale to celé spočívá? V podstatě nejde o vůbec nic nového, alespoň z hlediska principu. Už před 15 lety si nadšenci i sami pro sebe tvořili vodní bloky, které využívaly celé pole miniaturních kolmo orientovaných trysek. Šlo o bloky označované jako cascade a pokud se využily správně a s výkonnou vodní pumpou, byly skutečně schopny zastínit jakékoliv jiné provedení, v jehož rámci chladicí médium prostě jen protékalo skrz různě vytvořené žebroví nebo jen kanálky.
I technologie od firmy JetCool je popisována tak, že využívá miniaturní trysky, které posílají chladicí kapalinu vysokou rychlostí kolmo na povrch vodního bloku. Právě díky tomu má být přenos tepla z vodního bloku do kolujícího média mimořádně efektivní, což se výrobce snaží ukázat v jednoduchém grafu.
Dále se dozvídáme, že trysky mají v tomto případě průměr menší než milimetr a jde především o to, jak tyto trysky urychlují tok kapaliny, který se pak rozbíjí o vodní blok a narušují tepelnou bariéru na povrchu. Dle tohoto popisu je tak princip opravdu stejný jako v případě vodních bloků typu cascade.
Firma JetCool se ale chce zaměřit především na chlazení CPU, GPU a ASIC v datových centrech, stejně jako na výkonné síťové prvky. Nicméně se počítá i s běžnými PC, ale pochopitelně spíše s velice výkonnými systémy.
Dále tu máme také simulaci, která nám umožní zjistit, co můžeme využitím technologie JetCool získat na základě použitého hardwaru a jeho spotřeby či teplot. Je třeba se registrovat a pak si stáhnout potřebný soubor pro Solidworks a podívat se na tutorial.
Nicméně to vše se týká vodních bloků a je třeba si uvědomit, že ty jsou jen jednou částí vodního systému. Teplo z chladicího média je třeba také účinně odevzdat okolnímu vzduchu pomocí radiátorů a také bude zapotřebí adekvátně výkonná vodní pumpa a samozřejmostí musí být náplň, která nebude zanášet trysky.
