Asi v polovině procesu výstavby už je chilský teleskop LSST (Large Synoptic Survey Telescope). LSST bude schopen pozorovat v podstatě celou jižní oblohu a celou ji osnímkovat jednou za tři dny. To bude ale také vyžadovat nový přístup.
LSST je aktuálně stavěn na vrcholu El Peñon v Chile a čeká na svůj třítunový digitální fotoaparát, který bude dosud největší zařízení svého typu postavené pro pozemní observatoř. Půjde vpravdě o revoluční zařízení, které bude moci velice rychle pořizovat detailní záběry jižní oblohy, kterou celou zvládne pokrýt jednou za tři dny. Pokud by něco takového měl zkusit třeba Hubbleův teleskop z vesmíru, potřeboval by na to 120 let, jak uvedl Andy Connolly, profesor astronomie z Univerzity ve Washingtonu.
aktuální stav výstavby LSST
Je jasné, že takové zařízení bude generovat enormní množství dat a počítá se s cca 15 terabajty surových dat za noc a za 10 let to má být 30 petabajtů. To umožní astronomům vytvořit časosběrný záznam celé jižní oblohy pokrývající právě 10 let, jenž může ukrývat mnohá tajemství. Změní se také způsob práce astronomů, kteří už v podstatě nebudou tvořit hlavní dvojici s teleskopem, ale právě s jím poskytnutými daty, neboť ta budou prostě skrývat všechno potřebné, co patří do možností daného teleskopu.
konečná podoba LSST
Hlavní síla LSST tak bude spočívat ve schopnosti zaznamenávat události, které mají v průběhu času nějaký vývoj, neboť ty lze krátkodobým pozorováním snadno přehlédnout. Půjde tak o sledování dynamiky vývoje vesmíru. Stejně tak je větší šance, že LSST zaznamená více vzácných událostí, na něž bude astronomy upozorňovat připravovaný software. Očekává se přitom, že takových událostí bude velice mnoho (až 10 milionů denně), že bude nutné přijít s novým způsobem zpracování dat.
LSST Data Management Team pro práci s daty chystá nástroje, které budou pracovat na různých platformách a budou šířeny v rámci open-source. Půjde o dva základní typy - první pro každovečerní pozorování a druhý pro výroční vědecké zprávy. První typ využije dva snímky pro rychlé porovnání změn v reálném čase a vyloučení falešných signálů. Druhý typ počítá s podrobným zpracováním snímků, aby bylo zajištěno, že veškeré chyby jsou odfiltrovány a naopak slabé zdroje signálu potvrzeny. Objekty také budou v tomto procesu řádně klasifikovány s určením pozice, pohybu, jasu, atd. Data tak budou k dispozici automaticky, ale jen postupem času se budou zpřesňovat.
optika teleskopu LSST v měřítku s lidskou postavou
Díky obrovské datové základně a širokému záběru bude moci LSST propojovat jednotlivé obory v astronomii. V podstatě se samotná data stanou astronomickým modelem, v němž se budou moci ověřovat předpoklady astronomů zabývajících se například fyzikou gravitačních vln, neutriny či celými galaxiemi. To umožní propojení těchto oborů a snad i objevení nových vztahů, jako když se třeba ukázalo, že vysoce jasné infračervené galaxie vznikají kolizí galaxií, v nichž překotně probíhal zrod nových hvězd. Na to se přišlo právě kombinací sledování vesmíru ve viditelném a infračerveném světle. Jako další příklad tu máme objev kvasarů díky kombinaci pozorování v rádiovém spektru a viditelném světle.
LSST tak může díky tomu přinést nové objevy, které astronomům dosud unikaly a přinese věk, v němž je software neméně důležitý jako hardware, čili teleskop samotný. Ten už ostatně ze své podstaty nebude moci dělat pozorování na požádání, neboť dostupné bude vše, co je v jeho možnostech a to umožní, aby jej rovnocenně využívalo v podstatě neomezené množství astronomů.
