Mikrometeorit trefil zrcadlo Webbova teleskopu, s tím se ovšem počítalo

NASA tak oznámila, že James Webb Space Telescope přestál srážku s mikrometeoritem, který zasáhl jeden ze segmentů primárního zrcadla. Ovšem teleskop je jako celek stále ve výborné kondici, která dalece přesahuje požadavky na pokračování mise a poznamenané zrcadlo jen minimálně ovlivní výsledná data. 

 

 

Mikrometeorit zasáhl segment C3, což je vnější část primárního zrcadla nacházející se na páté hodině, pokud si zrcadlo představíme jako ciferník. Na zásah se přišlo právě díky analýze dat, která přicházejí od teleskopu a naznačují, že něco ovlivnilo jeho optiku. Důležité je, aby se o tomto poškození vědělo, a bylo možné je tak kompenzovat, a to i třeba až v rámci postprocessingu dat. 

 

Nejde přitom o první a velice pravděpodobně ani o poslední zásah, který Webbův teleskop za dobu své hlavní části mise zažije. NASA s tím dopředu počítala a Webb s tímto vědomím i postavila, ostatně jej vyslala do oblasti, která sice není gravitačně zcela stabilní, ale i tak přitahuje mnohé vesmírné smetí, takže lze předpokládat, že v druhém libračním bodě se bude nacházet více materiálu než jinde poblíž Země. A právě i takovéto události nám mohou více povědět o tom, jaké koncentrace mikrometeoritů lze na takových místech očekávat. 

 

Webb se přitom dle informací NASA srazil s větším objektem, než na jaké se NASA chystala v rámci simulací a praktických zkoušek odolnosti zrcadla. Jde o již pátý detekovaný zásah a dosud největší, na který už bylo třeba reagovat. Obsluha teleskopu tak přistoupila k novému jemnému ladění pozice zrcadla, aby minimalizovala dopad poškození vlivem tohoto náhodného zásahu. Takovým bohužel nelze předcházet, ovšem pokud jde o předvídatelné události, na ty je NASA připravena. Jde tu hlavně o průlety oblastmi, kde po sobě známé komety zanechaly materiál, jenž přináší pravidelné meteorické roje. V takovém případě je možné teleskop prostě jen vhodně natočit tak, aby byla minimalizována šance na jeho poškození. 

 

S narůstajícím počtem zásahů bude také možné předpovědět, jakým způsobem bude optika Webbova teleskopu postupně degradovat a co lze očekávat do budoucna. Dobrá zpráva ale je, že stav optické soustavy byl na začátku mise mnohem lepší, než se požadovalo. To je důsledkem především toho, že byla úzkostlivě dodržována čistota přepravních podmínek, takže Webb se dostal do vesmíru v dokonalé kondici.