NASA si objednala první segment lunární stanice pro misi Artemis

Měsíc by se totiž měl stát odrazovým můstkem k dalším misím do hlubokého vesmíru a k tomu poslouží stanice Deep Space Gateway či snad Lunar Gateway. První část této stanice pro NASA připraví společnost Maxar Technologies a půjde o modul poskytující jednak elektřinu a pak i pohon pro prostředí vakua. Její služby si už objednal šéf NASA Jim Bridenstine. 

 

 

 

Základ chystané stanice by se měl využít již v rámci mise Artemis, která nejdříve v roce 2024 odstartuje novou éru ve využití Měsíce a NASA přitom slibuje, že u na něm (či u něj) zůstane. Ostatně už dlouho jsou známy její plány opustit nízkou orbitu a vydat se výš či dál, což zahrnuje i plánovaný konec Mezinárodní vesmírné stanice, či alespoň její přenechání soukromým subjektům. Samozřejmě to ale neznamená, že by z nízké oběžné dráhy měly zmizet všechny satelity NASA. 

 

 

Základní modul pro lunární stanici označený za Power Propulsion Element má být postaven do roku 2022 a ještě během něj by měl letět do vesmíru. Spoléhat se bude v rámci výroby energie na solární panely. Ty mají poskytnout dostatek výkonu i pro iontové motory, které budou schopny stanici přesunovat na různé oběžné dráhy kolem Měsíce. Iontové motory byly zvoleny především kvůli tomu, že potřebují mnohem menší zásoby paliva než chemické rakety, takže jsou s ohledem na hmotnost daleko efektivnější. Vozit zásoby k Měsíci bude pochopitelně mnohem obtížnější a dražší než k ISS, která je jen 400 km vysoko. 

 

Zpráva mluví o tom, že solární panely modulu poskytnou až 90 kW energie, z níž si může až 50 kW vzít právě pohonný systém spoléhající konkrétně na Hallovy iontové motory využívající jako pohonný plyn zpravidla xenon. Tyto motory už byly laboratorně vyzkoušeny a schváleny. 

 

Společnost Maxar bude na vývoji modulu pracovat s firmami Blue Origin a Draper, přičemž ve výsledku by to mělo být asi 5tunové zařízení, které doufejme kvůli svému vzhledu nevyvolá obavy z invaze Borgů (konečná podoba může být samozřejmě značně odlišná). Teoreticky by prý mohlo letět na raketě New Glenn, ovšem ta jednak ještě neexistuje a také si lze představit, že nosič bude potřebovat schválení od NASA pro ty nejdůležitější mise, přičemž samotná firma SpaceX se svými spolehlivými Falcony 9 ho získala teprve loni na podzim. 

 

V roce 2022 by tak měl letět k Měsíci tento první modul a do dvou let jej snad budou následovat další části stanice. Ta nebude pro začátek nijak velká, však na snímku vidíme už jen dva další moduly a jejich robotickou ruku. Postupně se ale může rozšířit pro další věděcké mise. 

 

Zdroj: Extremetech