NASA

Rover Curiosity pořídil opět další snímek sám sebe, a to před tím, než se vydal na svůj rekordní výstup. Začal totiž šplhat do dosud nejprudšího kopce, který kdy na Marsu musel zvládnout. 

NASA se rozhodla, že práce na James Webb Space Telescope (JWST) budou přerušeny, kvůli čemuž hrozí další zpoždění již tak dost odkládaného vypuštění tohoto nadějného zařízení do vesmíru. Důvod je zřejmý: Covid-19.

Společnost Elona Muska SpaceX se připravuje na svůj velký den, který by měl nastat už letos v květnu. Plánovaný testovací let s lidskou posádkou k ISS se uskuteční v kosmické lodi Crew Dragon.

Nadpis možná zní jako popis meziplanetárních čuňačinek, ovšem ve skutečnosti přesně popisuje to, k čemuž se NASA po dlouhých měsících zkoušení jiných přístupů odhodlala. Neviděla už jinou možnost, než riskovat. 

Cíle Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku pro opětovné pokoření Měsíce by se mohly jevit jako příliš ambiciózní. Vypadá to, že plány na vybudování měsíční základny by se mohly zpozdit oproti současnému plánu. 

Merkur obvykle vidíme jako velice horký svět, na němž by snad nic jako led nemělo existovat, a to i proto, že tato planeta postrádá atmosféru, tedy alespoň takovou která by stále za řeč. Led ale na něm existuje, ale jak je to možné?

Astronomové z University of Insubria pomocí zařízení Large Binocular Telescope (LBT) našli velice starou a velice vzdálenou černou díru, jejíž velice energetický polární výtrysk je zaměřen přímo naším směrem. 

NASA očekávala, že její přistávací modul InSsight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) rozhodně detekuje magnetické pole na Marsu. To je ale ve skutečnosti mnohem silnější, než se předpokládalo.

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se během tohoto léta odváží dosednout na povrch asteroidu Bennu, ale ještě předtím bylo v plánu, že se ke svému budoucímu místečku cvičně přiblíží a také se na ně lépe podívá.

Vědci z NASA se zaměřili na zkoumání salátu vypěstovaného ve vesmíru. Zjistili, že listová zelenina vypěstovaná na Mezinárodní vesmírné stanici je výživná jako ta, která vyrostla na planetě Zemi.

Kosmický rover od Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, který se tento rok připravuje na dalekou cestu k Marsu, dostal své oficiální jméno. Z mnoha návrhů byl nakonec v několikakolové soutěži vybrán název Perseverance.

Do popředí zájmu se dostal snímek, který byl sondou Mars Reconnaissance Orbiter přitom pořízen už v roce 2011. Ukazuje nám kráter, v jehož prostředku je velký otvor, dle nějž je zřejmé, že je na místě podzemní prostor.

Sonda OSIRIS-REx americké NASA je aktuálně na misi, která má přinést vzorky asteroidu Bennu zpět na Zemi. Aktuálně se sonda chystá na dosednutí na povrch asteroidu, takže její mise nemá nic společného s černými dírami. 

Astronomové si nedlouho po vypuštění prvních satelitů SpaceX systému Starlink začali stěžovat na to, že ty ruší jejich pozorování, respektive ho mnohdy rovnou i znemožňují. NASA nyní vyzývá veřejnost, aby pomohla s posouzením tohoto problému.

Chandra X-ray Observatory americké NASA zachytila explozi ze vzdálenosti téměř 400 milionů světelných let, v jejímž epicentru je zřejmě obrovská černá díra. Jde o nejsilnější explozi, která byla dosud detekována.

Pokud se chce NASA v dohledné době vrátit na Měsíc, měla by se na to už zcela vážně připravovat. My se nyní přitom můžeme podívat na test jednoho z raketových motorů, který se má v misích Artemis uplatnit. 

Můžeme už říci, že díky InSight je možné potvrdit seismickou aktivitu planety Mars. Modul totiž během 10 měsíců detekoval 174 záchvěvů, přičemž NASA mluví také o vulkanické aktivitě této planety. 

Když NASA s podporou Trumpovy administrativy ohlásila návrat Američanů na Měsíc, který by měl navíc posloužit jako odrazový můstek pro lety na Mars, bylo zřejmé, že s jejím stávajícím rozpočtem to nepůjde. 

Boeing CST-100 Starliner se měl nedávno v testu navést k Mezinárodní vesmírné stanici, připojit se k ní a opět přistát. To se ovšem nevyvedlo a nyní už víme, že za tím stály dvě chyby v softwaru. 

Naše Slunce v poslední době získalo pozornost, jaké si zaslouží jako naše životadárná hvězda, v jejíž moci je však naší technice i nám samotným pořádně zatopit. Po sondě Parker a Inouye Solar Telescope tu máme příspěvek evropského programu.

Sonda Parker americké NASA zlomila jeden rekord coby zařízení s nejrychlejším startem pomocí rakety v historii. Bylo navíc jasné, že pokud bude sonda Parker postupovat dle plánu, další rekordy ji neminou. 

Všechno jednou končí a ke konci své mise došel i Spitzerův vesmírný dalekohled, který po boku jiných vesmírných teleskopů po dobu 16 let přispíval svými snímky k novým objevům v astronomii. 

Ze vzdálenosti 150 milionů kilometrů se nový Inouye Solar Telescope podíval na Slunce a přinesl své první snímky, které jsou dosud nejdetailnější, jaké jsme kdy mohli vidět. Rozlišení je totiž pouze 30 km na obrazový bod. 

Už více než 40 let se ve vesmíru pohybují sondy Voyager 1 a Voyager 2, které už nejsou v nejlepší kondici, ale stále fungují a komunikují. Voyager 2 ovšem nedávno nedokázal splnit rutinní operaci, nicméně už je opět pod kontrolou. 

Exoplaneta KELT-9b se řadí mezi horké Jupitery, ovšem ve skutečnosti má na svém povrchu i vyšší teplotu než některé hvězdy. Jde tak o dosud nejžhavější prostředí, jaké bylo kdy na cizím světě nalezeno a to má své důsledky. 

Alpha Magnetic Spectrometer dopravil na Mezinárodní vesmírnou stanici ještě raketoplán Endeavour, a to v roce 2011, pokud se bavíme o AMS-02 a ne prototypu AMS-01. Toto zařízení tak už mělo svá léta. 

Curiosity už více než sedm let jezdí po povrchu Marsu, a to zdaleka ne bez problémů. Nyní přišla další potíž, která se týká vlastních systémů roveru. Kvůli jejich chybě je totiž uvězněn na místě bez informací o své pozici.

Pochopitelně ne všechny binární hvězdy, ovšem některé z nich mohou být právě původci záhadného jevu, jakým je silný záblesk záření gama z hloubi vesmíru. Mluvit budeme o masivních hvězdách a rychlé rotaci.

Autonomní roboti jsou jako stvoření pro pohyb v prostředích, která by byla člověku nebezpečná nebo nepřístupná. S cílem zkoumat svět pod vodní hladinou vznikl robot od Woods Hole Oceanographic Institution, který už i autonomně odebral vzorek z mořského dna.

Starliner společnosti Boeing se měl nedávno dostat k Mezinárodní vesmírné stanici, aby splnil svůj poslední z velkých testů, než bude moci k této stanici vynášet lidi. To nevyšlo, ale stále existuje možnost, že i tento pokus bude uznán.