NASA

Závěrečný test hlavního stupně rakety SLS v rámci série zvané Green Run proběhl na konci minulého týdne a měla představovat ideálně osmiminutový zážeh čtyř motorů RS-25. Test byl ale brzy zastaven a my jsme byli zvědaví na příčinu. 

Před mnoha sty lety mohli naši předkové sledovat explozi supernovy v malé sousední galaxii a na její pozůstatky se nyní zaměřili astronomové, kteří se s využitím analýzy snímků, jež od sebe dělí deset let, snaží jít proti proudu času. 

Vůbec poprvé se najednou zažehly hned čtyři motory RS-25, které se měly dostat na plný výkon v cca osmiminutovém testu, který měl zhruba odpovídat startu rakety SLS. Test ale trval jen přibližně minutu. 

Ne vždy se při průzkumu vesmíru daří, aby vše šlo podle plánů. To se již dlouhou dobu děje se sondou, která je součástí InSight a měla za úkol se zavrtat do podpovrchových vrstev na planetě Mars. Nyní NASA své marné snažení končí.

Už v tomto roce by měla proběhnout první fáze programu Artemis. Americká kosmická agentura NASA plánuje vyslat k Měsíci kosmickou loď Orion, která je nyní již kompletní a připravená na svůj první let.

Mise Europa Clipper americké NASA má za úkol zkoumat systém planety Jupiter a především pochopitelně měsíc Europa. Americký Kongres přitom původně stanovil podmínku, aby sonda startovala pomocí rakety SLS. 

Pokud mluvíme o budoucích vesmírných teleskopech agentury NASA, většinou je řeč o Vesmírném teleskopu Jamese Webba (JWST), ovšem ten není sám. Máme tu třeba i SPHEREx, jenž má svým dílem přispět k pochopení tajů vesmíru.

NASA se chystá už na konci příštího týdne na důležitou zkoušku rakety SLS, respektive jejího hlavního stupně s motory RS-25. Proběhne ve středisku Stennis Space Center v Mississippi a spáleny budou téměř tři miliony litrů paliva.

Mise Solar Orbiter vznikla díky spolupráci mezi evropskou ESA a americkou NASA a je primárně zaměřená na zkoumání jevů souvisejících se Sluncem. Nyní ale sonda úspěšně proletěla okolo Venuše a při té příležitosti nasbírala cenná data.

V poslední době se stále častěji mluví o misi Mars Sample Return, která bude mít za úkol přivézt vzorky za Marsu, které připraví rover Perseverance. Vypadá to tak, že NASA a ESA s ní už opravdu počítají. Co k tomu využijí?

Vesmírný teleskop Jamese Webba bude po svém rozložení velice velké zařízení, ovšem do vesmíru poletí v prostorově velice úsporné podobě. Právě proto bylo zapotřebí provést celou sérii testů pro ověření schopnosti se složit do výsledného tvaru. 

Už za dva měsíce přistane na Marsu rover Perseverance a jeho hladké přistání je základním předpokladem pro to, aby mohla být připravena mise Mars Sample Return (MSR). Ta totiž spočívá v přivezení vzorků, které Perseverance postupně připraví. 

Hubbleův vesmírný dalekohled se zaměřil na exoplanetu vzdálenou 336 světelných let, která se pohybuje na podivné dráze u mladé dvojhvězdy a mohla by mít leccos společného s dosud nenalezenou devátou planetou naší soustavy.

Hubbleův vesmírný dalekohled ve svých archivních datech odhaluje, že mlhovina Hen 3-1357 přezdívaná Stingray (rejnok) za dvacet let značně pohasla či vybledla. Za několik let možná zmizí, ale právě to dává unikátní možnost pro její studování.

Objev rozptýlené galaxie označené NGC 1052-DF2 znamenal velké překvapení pro astronomy, neboť se ukázalo, že ta zřejmě postrádá temnou hmotu, která je považována za klíčovou ingredienci při tvorbě galaxií. Co zjistil Hubble?

Rakety SLS se stejně jako dříve raketoplány neobejdou bez dvou pomocných raket, které dodají potřebný tah v prvních fázích letu. A i v rámci příprav na misi Artemis I se nyní začíná právě s jejich stavbou. 

Mise SpaceX Crew-1 v noci na dnešní den odstartovala a je na cestě k Mezinárodní vesmírné stanice. Crew Dragon tentokrát veze už čtyři astronauty, kteří by měli dorazit k cíli během zítřejšího dne.  

Společnost SpaceX už sice pro NASA jednou vynesla astronauty na oběžnou dráhu a stanici ISS, ovšem dosud jí chyběla řádná certifikace. Ta byla právě tento týden udělena, a to vůbec poprvé v historii soukromému subjektu. 

Mars Sample Return (MSR) je už dobře známá kampaň americké NASA, která však zůstávala  a v podstatě i nadále zůstává nejistá. Bez ní by ovšem byla část výbavy nového roveru Perseverance, který je zatím ještě teprve na cestě, veskrze zbytečná.

Lidé mohli už na konci šedesátých let sledovat přenosy z misí Apollo, ovšem tehdy šlo jen o černobílý obraz plný šumu. NASA počítá s tím, že v moderní době bude návrat na Měsíc přiblížen divákovi už mnohem lépe a hledá k tomu vhodné partnery. 

Astronomové letos objevili vůbec první zdroj rychlých rádiových i rentgenových záblesků, který se skrývá v naší vlastní Galaxii. Dříve to byly pouze záblesky z cizích galaxií, které byly objeveny, čili nám blízký zdroj je díky tomu mimořádně zajímavý.

Jediná rádiová anténa na světě, která může zasílat příkazy staré sondě Voyager 2, byla mimo provoz od letošního března. Čekal ji totiž upgrade, stejně jako nutné opravy. Nyní už ale Deep Space Station 43 opět vysílala.

Pokud bude lidstvo někdy těžit suroviny ve vesmíru, pak by se mohlo zaměřit především na asteroid 16 Psyche. Zatím se na něj ale zaměřil jen teleskop Hubble, který jej zkoumal v ultrafialovém spektru. 

Sonda New Horizons je už dávno za oběžnou dráhou Pluta a směřuje dále do rejdiště komet a jiných objektů samotného okraje Sluneční soustavy. I odtud ale může už sledovat, co se nachází za hranicemi heliosféry. 

NASA se obávala, zda bude mechanismus pro sběr vzorků z asteroidu Bennu vůbec pořádně fungovat a zda se OSIRIS-REx nebude muset znovu spustit k jeho povrchu pro další pokus. Nakonec tu byl spíše opačný problém. 

NASA hlásí, že vesmírné plavidlo s roverem Perseverance na palubě už má za sebou půlku své cesty, která vede k Marsu. Už mu tak zbývá urazit "pouze" 235 milionů kilometrů, než vstoupí do atmosféry a půjde na přistání. 

Americká agentura NASA a evropská ESA stvrzují svou spolupráci, která se bude týkat amerického programu Artemis a stanice Gateway. Jde tak o Měsíc, ale i o přípravy na budoucí mise na Mars. 

Pokud by se přihodilo, že v jednom z blízkých hvězdných systémů se vyvinul inteligentní život, jehož zástupci budou mít zájem o vesmír kolem sebe a techniku srovnatelnou s naší, pak by mohli z jednoho ze 1004 míst najít známky života přímo na Zemi.

Teleskop SOFIA americké NASA, který létá nad zemí na palubě upraveného letounu Boeing 747SP, si připsal možná velice důležitý objev. Ve slunném kráteru Clavius na povrchu Měsíce totiž objevil vodu. 

NASA vypravila sondu OSIRIS-REx na dalekou cestu k asteroidu Bennu před několika lety, nedávno se sondě s pomocí robotické paže podařilo získat vzorky z povrchu. Podle NASA by materiálu mělo být dostatek, řešit musí ale i problém s vypadáváním.