NASA

Několik let zpoždění měl satelit ICON (Ionospheric Connection Explorer) americké NASA. Nemohl za to přitom vývoj tohoto satelitu, jak by se dalo odhadovat, ale rakety Pegasus XL společnosti Northrop Grumman. 

NASA zveřejnila video týkající se kráteru Gale na Marsu, na němž ukazuje kus jeho historie, jakož i historie celého Marsu. Jak tento kráter vznikl, jak se vyvíjel a jak se na tom všem podílela voda? 

Od Goddardova vesmírného centra tu máme dárek v podobě "CGI Moon kit". Skrývá se pod tím podrobná 3D mapa Měsíce využitelná pro všemožné účely. Na jejím základě mohou vzniknout třeba hry. 

InSight přistál na Marsu už loni a nyní je jeho mise v plném proudu. Samozavrtávací sonda HP3 je stále zaseknutá, ale na řešení se pracuje a nyní tu máme něco jiného. Můžeme si poslechnout nové zvuky z Marsu. 

Enceladus je už dlouho považován za svět, na němž mohou panovat vhodné podmínky pro vývoj života. Víme to především díky sondě Cassini americké agentury NASA, která si tento měsíc blíže prohlédla v minulém desetiletí. 

Hubbleův vesmírný dalekohled má svá léta, však už na jaře příštího roku to bude třicet let, co byl raketoplánem Discovery vynesen na oběžnou dráhu a řada let uplynula také od poslední servisní mise. Co s ním bude dál?

Vizuální simulace černé díry zní možná jako oxymoron, ale jako obvykle nejde o snahu zachytit černou díru samotnou, ale její bezprostřední okolí plné materiálu, jenž se vlivem extrémní gravitace rozzáří do okolí. 

Vesmírný teleskop TESS slouží k hledání exoplanet, ale nedávno mohli astronomové díky němu pozorovat něco zcela jiného. Jde o událost označovanou jako Tidal Disruption Event, která představuje černou díru rvoucí na kusy celou hvězdu. 

Pokud jde o hledání života ve Sluneční soustavě, oči se obvykle obrací směrem k Marsu, nicméně právě Venuše je planeta, která je ze všech v okolí nejvíce podobná Zemi. Dle NASA přitom mohla před miliardami let nabídnout vhodné podmínky k životu.

NASA zadala společnosti Lockheed Martin nový úkol, dle nějž to skutečně vypadá na to, že se konečně dočkáme nové americké éry letů do vesmíru. Dlouhodobý kontrakt se totiž týká stavby celkem až 12 lodí Orion. 

Vrtačka ARADS od vesmírné agentury se už na vyprahlé poušti Atacama testuje nějaký ten pátek. Má sloužit k hledání života na Marsu a nyní se pracuje na autonomním ovládání vrtáku, které je na rudé planetě nezbytností.

Snadné pochopitelně spíše jen s ohledem na samotné létání, neboť právě Titan má ze všech těles Sluneční soustavy pro let asi nejvhodnější podmínky. Jak ale bude Dragonfly vypadat a k čemu se využije? 

Americká vesmírná agentura NASA plánuje u Měsíce "zakotvit" s novou lunární stanicí, která by měla od roku 2024 mít stálou posádku. Ještě před tím se ale na její orbitě má usídlit malý satelit CAPSTONE.

Spíše než postupnou erozí prý mohla být jezera na měsíci Titan vytvořena podstatně rychleji pomocí podzemních explozí. Mluví o tom nová studie, která si všímá toho, jak vznikají krasové jevy a co v tomto ohledu je a není možné.

Exoplaneta K2-18 b obíhá červeného trpaslíka v souhvězdí Lva a nyní se dostala do titulků díky tomu, že jde o vůbec první planetu cizího systému, na které byla detekována voda. A jde navíc o svět, který se nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy.

Beton zrovna nepůsobí jako vesmírný materiál budoucnosti, ovšem NASA s ním i tak počítá jako s jedním ze stavebních prvků. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice si tak astronauti hráli s cementem. 

Pokud astronomové najdou něco nového a zajímavého, co by stálo za další prozkoumání, jejich zpráva velice často zní, že více budou moci říci poté, co bude zprovozněn JWST, čili James Webb Space Telescope. Takže co je u něj nového?

NASA Administrator Jim Bridenstine se na události FIRST v Coloradu nechal slyšet, že sám považuje Pluto za planetu, v čemž rozhodně není sám. Řadí se tak mezi tzv. Pluto Supporters, kteří se nesmířili s tím, že tento objekt byl vyškrtnut ze seznamu. 

V NASA JPL se neúnavně kompletuje rover Mars 2020, který už dříve dostal svou hlavní kameru, kola a nyní už i vůbec první lidské zařízení, které se v historii Marsu prolétne nad jeho povrchem: Mars Helicopter. 

Prototyp atomových hodin známých jako Deep Space Atomic Clock byl spuštěn na oběžné dráze Země, ačkoliv jejich název napovídá, že by měly být určeny pro hluboký vesmír. To ovšem budou, jen ještě ne dnes. 

Naše možnosti pro sledování exoplanet jsou velice omezené, a tak je třeba počítat s tím, že realita se od představ může značně lišit. Můžeme se na to podívat i opačně, čili co by viděli případní mimozemští astronomové, kteří by dokázali z dálky sledovat Zemi?

Nákladové prostory raket jsou stísněné, a tak se zařízení vysílaná do vesmíru musí jim přizpůsobovat. Proto se řeší možnosti výstavby přímo na oběžné dráze anebo ve speciálních případech možnost nafouknutí modulů, což platí především pro stanice.

Americká NASA odsouhlasila a potvrdila misi, při které má být vypuštěna kosmická sonda k měsíci planety Jupiter. Europa je jedním z mnoha Jupiterových měsíců a sonda ji bude mít za úkol prozkoumat a přinést nové informace. 

Díky vesmírnému teleskopu Kepler a mapovacímu Gaia jsou k dispozici informace, z nichž se dá odvodit přibližný počet planet jistého typu. A ty říkají, že naše galaxie by měla být domovem pro až 10 miliard planet srovnatelných se Zemí. 

Stejně tak, jak před pěti desítkami let přinesli Američané kousky Měsíce zpět na Zem, hodlají totéž provést s horninami z Marsu. Podíl na projektu by měla mít už nyní připravovaná mise Mars 2020.

Sonda Juno americké NASA odhalila další tajemství Jupiteru, a to konkrétně to, že nemá ostře ohraničený povrch jádra. To přineslo teorie spekulující o tom, jak k němu tato planeta mohla přijít. Máme tu tak další teorii o srážce v mladé Sluneční soustavě.

Po měsících zkoumání a objevování povrchu asteroidu Bennu vybral Národní úřad pro letectví a kosmonautiku čtyři potenciální stanoviště pro sběr vzorků z asteroidu. O to by se měla postarat sonda OSIRIS-REx. 

Horniny na Marsu a jejich uspořádání nám může říci mnoho o historii této sousední planety. Rover Curiosity přitom nyní na své cestě spatřil kus skály, který se NASA rozhodla prozkoumat podrobněji a měla k tomu důvod. 

Velké galaxie s aktivním jádrem jsou obvykle rozdělovány na dva typy, a sice Seyfertovy galaxie typu I a typu II. Astronomové ovšem už tři desetiletí připouštěli, že ve skutečnosti se takové galaxie vůbec neliší. 

Většinu z několika tisíc známých exoplanet pro nás objevil teleskop Kepler americké NASA. Jeho mise už sice dávno skončila, ovšem v obrovském množství dat je stále mnoho pokladů, jak se ukázalo i nyní.